pills

Děsíte se prasečí nebo ptačí chřipky? Konzumujete při prvním zakašlání či kýchnutí léky po hrstech a necháváte si okamžitě předepsat antibiotika? Neděláte dobře. Taková „prevence“ vašemu organizmu neprospívá. Naopak!

Polovinu antibiotik polykáme zbytečně

Časy, kdy byl penicilin považován za medicínský zázrak, jsou ty tam. Dnes už je běžně známo, že více než polovina antibiotik je v České republice předepisována zbytečně nebo nesprávně. Jen od roku 1989 do roku 2005 se zvýšila jejich spotřeba o více než čtvrtinu.

A to je nebezpečný trend, který je třeba rychle řešit – časem by totiž tyto léky nemusely být účinné ani v léčbě tak běžných nemocí, jako je angína.

V roce 1989 se u nás denně spotřebovalo v průměru 14 dávek na 1000 obyvatel, dnes je to 19 dávek. V porovnání se světem jsme ještě někde zhruba v polovině žebříčku.

Nejlepší je situace v Nizozemsku, v Rakousku, v Německu a v severských státech, kde se spotřebuje asi polovina toho, co v Česku.

Naopak ve Francii, Španělsku, Řecku, Itálii, Portugalsku, Lucembursku a Polsku je to zhruba 36 dávek.

Evropští imunologové proto spojili své síly a vypracovali ojedinělý projekt, který by měl zabránit škodlivému nadužívání léků. Lékařský alarm se jmenuje Antibiotic Strategy – International.

Je to projekt Evropské unie, kterého se spolu s osmi evropskými zeměmi – Rakouskem, Belgií, Německem, Itálií, Slovinskem, Slovenskem, Maďarskem a Polskem – zúčastňuje i Česká republika. Cílem projektu je zlepšování kvality používání antibiotik v nemocnicích. Je totiž jisté, že antibiotická rezistence je globální hrozbou.

Otec penicilinu Alexander Fleming

pillsDo objevu penicilinu zasáhlo několik náhod. Ostatně tak to obvykle u velkých vynálezů bývá. Známou historii o špatně umytých Petriho miskách přednáší učitelé biologie už dlouhá léta s velkým úspěchem. Fleming, rodák ze Skotska, díky nim v roce 1928 odhalil účinky plísně Penicillium notatum.

Cesta k penicilínu byla ještě dlouhá. Rozhodnou dobou byla 2. světová válka, během ní se do vývoje antibiotika zapojili i odborníci ze Spojených států. Americká vláda měla na výrobě penicilínu zájem a pověřila hned dvě desítky chemických společností jeho výrobou.

 A podařilo se. Zatímco od ledna do května se v roce 1943 vyrobilo pouze 400 milionů jednotek penicilínu, na konci války už to bylo 650 miliard. Prvními pacienty užívajícími penicilín byli vojáci, ale masovost výroby jej zpřístupnila všem. Začal věk antibiotik.

Antibiotika s mírou

pill

Alexander Fleming získal svoji Nobelovu cenu v roce 1945, ale už v té době si uvědomoval, že mohutné oslavování penicilinu je poněkud přehnané. Následujícího roku varoval, že „příliš časté podávání malých dávek penicilinu může vyvolat rezistenci bakterií, proti nimž penicilin vzápětí přestane být účinný“.

Jeho slova se naplnila, stačilo k tomu jen šedesát let. Dnes sice máme antibiotika, ale i trénované bakterie.

Bakterie jsou stále odolnější proti antibiotikům. Je to problém, který řeší celý svět. Nadužívání se stalo hrozbou pro zdraví současné populace.

Antibiotika ztrácejí na své účinnosti, a to může vést k selhání léčby s mimořádně negativním dopadem. Jde především o pacienty na jednotkách intenzivní péče, nemocné po komplikovaných chirurgických zákrocích nebo po transplantacích.

Účinná prevence vypěstování odolnosti na antibiotika v nemocnicích předpokládá střídmé podávání těchto léčiv, jejichž vysoká spotřeba je hlavním rizikovým faktorem.

Berete vy či vaše děti často antibiotika? Všimla jste si, že už příliš nezabírají? Poučil vás lékař o tom, že nelze na všechno předepisovat antibiotika?

Reklama