Zvykli jsme si na to, že náš způsob určování času je poměrně přesná záležitost. Konec konců, máme na to nejrůznější přístroje. A tak zdánlivě jediné pochybnosti mohou nastat o událostech, u kterých nemáme záznam o tom, kdy se skutečně staly. Nevíme například, kdy se narodil Jan Hus, protože přesné datum této události nikdo nezaznamenal. Víme však, nebo se alespoň domníváme, že víme, kdy zemřel. O tom se nám totiž zachovala řada zpráv.
Mladý kalendář
Zapomínáme však často na to, že náš
kalendář, zvaný gregoriánský, podle papeže Řehoře XIII., který nařídil jeho
přijetí, je záležitostí z hlediska historie poměrně moderní - oficiálně byl
zaveden dne 24. února 1582 bulou Inter gravissimas a v českých zemích pak o dva
roky později dekretem císaře Rudolfa II. V některých oblastech, především těch
protestantských, je však užíván až od 18. století, a například v pravoslavném
Rusku až od roku 1918. Řeckokatolická církev přešla na gregoriánský kalendář
roku 1923 a například Čína až roku 1949.
Lidstvo odpradávna usilovalo o
zaznamenání času a spolu s globalizací a evropskou kulturou se gregoriánský
kalendář rozšířil prakticky do celého světa. Přesto ani dnes není jediným
užívaným kalendářem. Podle židovského kalendáře se píše rok 5767, podle
kalendáře islámského, počítaného od Hidžry, rok 1427 a podle indického kalendáře
je rok 1928. S juliánským kalendářem, užívaným v současné době především
pravoslavnou církví, se kalendář gregoriánský rozchází pouze ve dnech, i to však
může vyvolat jisté zmatky.
Juliánský kalendář je dílem
alexandrijských astronomů. Do praxe ho zavedl, jak jinak, Julius Caesar.
Problémem tohoto kalendáře je skutečnost, že doba oběhu Země kolem Slunce (tedy
rok) není celistvým násobkem délky otočky Země kolem osy (tedy dne). Proto by se
kalendář s rokem dlouhým 365 dní brzy rozcházel s nástupy ročních dob. V
juliánském kalendáři je tedy každý čtvrtý rok rokem přestupným. I tak je ovšem
juliánský rok o něco delší, než rok skutečný. Za 129 let se proto juliánský
kalendář rozejde s ročními obdobími celý o jeden den.
Kristus před Kristem
Juliánský kalendář samozřejmě
původně neoperoval s pojmem roku nula. Letopočet začínal vždy od počátku vlády
významného panovníka. Až v šestém století přišel opat římského kláštera
Dionýsius Exiguus s návrhem, aby za základ letopočtu přijali křesťané rok
Kristova narození. Toto datum ovšem určil poněkud nepřesně a tak došlo k
paradoxní situaci - Kristus se zřejmě narodil někdy mezi lety 7 - 4 před Kr.
Návrh se ovšem ujal a tak začal být juliánský kalendář počítán od domnělého data
Kristova narození.
Rozdíl mezi nástupem ročních období v
přírodě a podle kalendáře stále rostl, což komplikovalo život hlavně zemědělcům,
ale i církvi při určování data Velikonoc. V šestnáctém století už šlo o celých
deset dní. A tak papež Řehoř XIII. požádal astronoma Clavia, aby navrhl lepší
řešení. Tím se stal kalendář podle tohoto papeže nazvaný - gregoriánský. Jeho
„sladění“ s přírodou proběhlo oficiálně mezi 4. říjnem a 15. říjnem roku
1582, kdy bylo z počítání času vypuštěno deset dní.
Jednou z „kalendářních zajímavostí“ je i skutečnost, že podle našeho počítání času vlastně neexistuje rok 0. Je to jen okamžik mezi rokem -1 a 1. V astronomickém počítání se ovšem jedná o celý rok. A protože astronomové uvádějí roky v intervalech a protože mají tento interval ještě o rok posunutý proti občanskému kalendáři, došlo k tomu, že astronomicky končilo druhé tisíciletí už 31. prosince 1999.
Sledujete nějaký jiný než gregoriánský kalendář? Věděla jste, že některé události, které slavíme, se vlastně odehrály podle juliánského kalendáře, a proto je slavíme ve „špatnou" dobu? Víte, že „milénium“ bylo o rok dřív?
Nový komentář
Komentáře
na mě je to moc složité, ještě, že mám v kuchyni hodiny. S nepřetočeným letním časem. za 4 měsíce bude zase letní čas aktuální.
Hrabu se v čemsi historickém.... a ve Florencii ve čtrnáctém století začínal rok někdy na jaře, tuším v dubnu. V Pise taky, ale byli o rok napřed. Historik by mohl vyprávět:D