Foto: Shutterstock
Přestože se porucha pozornosti (ADHD, ADD) může u každého dítěte projevovat odlišně, lékaři při diagnostikování vycházejí ze tří hlavních oblastí typických příznaků. Jde o nepozornost, impulzivitu a nadměrnou aktivitu – takovou, která se vymyká obvyklému chování dětí stejného věku. Nejčastěji se objevují následující symptomy.
| Porucha pozornosti nemusí být vždy spojena s hyperaktivitou – v takovém případě není nazývána ADHD, ale ADD. |
Ach ta jeho NEPOZORNOST!
- Aby udrželo pozornost, musí vynakládat velké úsilí. Nevydrží to ale dlouho.
- Má potíže všímat si detailů, a tak často dělá zbytečné chyby - jen z nepozornosti.
- Naslouchat a řídit se podle pokynů mu jde těžko.
- Dělá mu problém dokončit nějaký úkol nebo aktivitu. Často přebíhá od jednoho ke druhému a hotové není nic.
- Pokud musí vynaložit déletrvající duševní úsilí, dá mu to hodně práce.
- Věčně něco někde odkládá, zapomíná a ztrácí své věci.
- Je snadno vyrušitelné vnějšími podněty. Jeho pozornost odvede každá drobnost.
- Po vyrušení mu dělá potíže vrátit se k původnímu úkolu, začít se na něj opět soustředit.
Trápí ho HYPERAKTIVITA.
- Nevydrží v klidu, ruce a nohy musí být trvale v pohybu. Poskakuje, běhá, vrtí se…
- Když má chvíli v klidu sedět nebo si hrát, musí na to vynaložit velké úsilí.
- Skoro to vypadá, jako by ho „někde uvnitř stále poháněl nějaký motor,“ popisují rodiče.
- Neustále mluví nebo vydává nějaké zvuky. Někdy i ve spánku.
Ovládá ho IMPULZIVITA.
- Má sklony k neuváženému, leckdy i nebezpečnému chování. Proto si častěji přivodí úraz.
- Když mluví, lze jeho příval slov jen těžko přerušit, zastavit.
- Nedokáže počkat, až se dostane ke slovu – často vykřikuje, překřikuje ostatní, skáče jim do řeči.
- Vůči ostatním se chová celkově rušivě.
S ADHD se pojí i další potíže
Nejčastěji jde o poruchy chování, úzkosti, tiky nebo poruchy školních dovedností, které se označují předponou „dys“ (dysgrafie, dyslexie…). „Děti s ADHD mohou mít také častěji horší kvalitu spánku. Dlouho jim trvá, než usnou nebo se častěji probouzí, případně jsou ve spánku zvýšeně pohybově aktivní, mluví ze spaní apod. Přesto nemusí být přes den ospalé, dokonce naopak, a tak rodičům mohou tyto potíže unikat,“ doplňuje další z možných příznaků dětský psychiatr Doc. MUDr. Michal Goetz, Ph.D.
Kdy je čas jít k lékaři?
Pokud se u vašeho dítěte objevuje více uvedených příznaků, pak je na místě konzultovat své podezření na diagnózu poruchy pozornosti s dětským lékařem.
„Je nutné, aby rodiče dlouhodobě sledovali projevy dítěte, resp. to, že se chová jinak proti vrstevníkům. Rodiče obecně popisují náročnější výchovu, než je obvyklé. Děti vnímají jako významně živé, emočně nestabilní, agresivní, neumí se ovládat. Ve škole si učitelé stěžují na problémové chování, dítě je mnohdy nebezpečné sobě i okolí. Jde ale jen o hrubý nástřel. Problematika je mnohem komplexnější,“ uvádí psychiatrička MUDr. Alexandra Trefilová s tím, že chování dítěte musí v první řadě posoudit dětský psychiatr.
„Ten spolupracuje s neurologem, nejlépe s klinickým psychologem a pediatrem. Učitel může doporučit vyšetření v příslušné pedagogicko-psychologické poradně, která v ideálním případě posílá dítě k pedopsychiatrovi, je-li to z jejího pohledu indikováno,“ dodává psychiatrička.
Zdroj informací: Asociace dětské a dorostové psychiatrie - Doc. MUDr. Michal Goetz, Ph.D., MUDr. Alexandra Trefilová, Národní zdravotnický informační portál
Nový komentář