Ona je lékařka, on právník. Když přivedli na svět tři děti, už od jejich útlého věku si představovali, jací lidé z nich asi vyrostou, a co všechno dokážou. Kdyby se vyplnila alespoň polovina z toho, co si jako pyšní rodiče vysnili, byli by spokojení. Jenže každý ze synů je zklamal na celé čáře, jak prohlašují.
„Kolikrát s manželem žertujeme, že nám ty naše děti museli v porodnici vyměnit, jinak to není možné. Víte, jak se říká, že člověk své geny nezapře? Tak naši kluci to dokázali! Ale to je taky jediné, co v životě zvládli na výbornou,“ mizí Haně úsměv z tváře při pomyšlení, kam to její dospělí potomci dotáhli. Tedy spíše nedotáhli.
„Petr, náš prvorozený syn, měl těžkou pubertu. Chytil se špatných kamarádů, jak už to bývá, a nějaký čas jel v drogách. Teď už je z toho, zdá se, venku. I když podle mé známé psychiatričky se z toho člověk tak úplně nedostane za celý život a už se musí hlídat. Každopádně nedostudoval ani střední školu a dokonce má v trestním rejstříku záznam kvůli nějakým krádežím. Teď je tedy rád, že ho vzali alespoň jako řidiče dodávky. S přímluvou mého manžela, samozřejmě,“ kroutí hlavou Hana a začíná vyprávět o druhém synovi.
„Roman byl odmalička snaživý, ale ve škole mu to zkrátka vůbec nešlo. Nakonec ho vzali na učňák a dělá automechanika,“ neskrývá své zklamání jeho matka a pokračuje: „O to větší naděje jsme s manželem vkládali do našeho nejmladšího kluka, Daniela. Jenže ve snaze udělat pro něj první poslední a dopřát mu ty nejlepší podmínky pro studium, pěkně jsme ho rozmazlili. Měl sice na gymnáziu pěkné známky a už to vypadalo, že se nám povedl alespoň on, ale nakonec zklamal také. Vykašlal se na vysokou školu a teď je na úřadu práce, protože se mu nechce dělat,“ popisuje Hana, která přiznává, že se za své děti často stydí.
„Když se mě přátelé nebo známí na naše děti ptají, vždy to raději zamluvím. Však také není čím se chlubit! Jsou budižkničemu. Podtrženo a sečteno, ani jedno z našich dětí se nám nepovedlo,“ je zklamaná Hana.
Čtěte také:
- „Vnučku krmím tajně, abych ji zachránila,“ svěřuje se babička
- „Buď já, nebo naše dítě!“ vyslechla si Pavla (42)
Nový komentář
Komentáře
To je maminka, jakou by si každé dítě přálo. :D Citlivá, milující, povzbuzující. :D No, tak mě bude stačit, když budou z mých dětí slušní, šťastní lidé. A jestli to bude popelář nebo lékař, astronautka nebo cukrářka, nebo třeba zahradnice, je mu úplně šumák. No, milá matko, a už ses dětí ptala, jestli jsi je nezklamala ty, jako máma? Třeba by se ti odpovědi nemusely líbit. ;)
Co je špatného na automechanikovi? Matinka to trochu přehání, ne? Mít takovou matku, tak drogy asi beru taky... Možná, že kdyby se k nim v dětství chovala jinak, ne jim jen předhazovala studium na VŠ a tituly, dopadli by jinak...
To jsou ty ambiciozní rodiče. Náš syn byl šikovný ve škole, mysleli jsme s mužem, že si udělá nějakou školu. Chvilku to vypadalo, že to vyjde, no nevyšlo a rozhodně jsme se z toho nehroutili. Už tehdy se hrabal v autech, chtěl se vyučit automechanikem. Je spokojený, ve své práci se vyžívá. A my jako rodiče jsme spokojený, že je spokojený potomek. Paní Hana není moc dobrá matka, měla by se stydět za sebe.
Co se ji nelíbí na druhém synovi, který je automechanik? Práci má, maká rukama. No a? V dnešní době je víc, než já s VŠ...
Tak u toho automechanika bych to brala jako úspěch. A první syn se dostal z drog a pracuje. Třeba i ten poslední se vzpamatuje a najde si práci. Nemusí být přece všichni lékaři a právníci.
Já, ač jsme oba VŠ a i naši rodiče, tak jsem svoje děti nikam netlačila a vždycky jsem si říkala, ať jednou dělají, co chtějí, jen když si vydělají na živobytí a budou v práci spokojení. Oba na základce nijak nezářili, měli i trojky, dcera pak šla na střední zemědělskou, syn na elektroprůmyslovku, do VŠ jsem je netlačila, ale šli tam dobrovolně a bez problémů vystudovali. Na tom ale svět nestojí. Chci hlavně, aby se živili poctivou prací a byli to slušní a spořádaní lidé.
Mně je smutno spíše z Hany, neznamená, že když je lékařka a manžel právník, že musí jít děti v šlépějích ...Petr zkusil něco špatného a může být ráda, že se z toho dostal, proč je Roman špatný?! jen proto, že je automechanik? aha ...Daniel? moderní muž
Není to ani měsíc, co jsem tenhle příběh četla někde jinde. Přesně stejný popis, první syn na drogách, druhý sotva vyučený a třetí se válí doma na dávkách. Taky psáno z pohledu matky, a nářek, jak se ty děti nevyvedly. Sloh byl jiný a bylo to delší a podrobnější. Ale být to ve škole, je to jasné opisování a automaticky známka o stupeň dolů.
Roman se chudák snažil, ale ve škole mu to nešlo, tak šel "jen" na učňák. No a co? To mě teda vytočilo. Chudák kluk se snažil, ale každý prostě nemá shůry dáno, už vidím, jakou mu ta zklamaná "matka roku" dávala čočku. Tak holt má "jenom učňák", ale má práci a je to slušný člověk.
Tak mám pocit, že to celé je vymyšlené. Už jen proto, že se podle pisatelky nevyvedl ani jeden. A pak, že se takovouto věcí chlubí. Pokud se tedy stalo, že se "nepovedli" , vina je na rodičích. Každý v touze za kariérou zapomněl, že jsou rovněž rodiči!
Pane bože, co je to za rodiče - říci o svých dětech, že se nepovedli... Copak jsou nějaká buchta, nebo rozbitý věšák? To slyšet od rodičů, tak si myslím, že se spíše "NEPOVEDLI" oni!!!
Lékařka + právník... už vidím jak synovi dopřáli nejlepší podmínky. Jestlipak mu dopřáli taky sebe?
Předpokládám, že tak exponovaní rodiče na výchovu moc času neměli, takže se nejspíš nemůžou divit. Svým dcerám jsem dala volnost rozhodování, jedna chtěla být módní návrhářka, to nevyšlo, udělala si ekonomku a před 20 lety si otevřela módní butik a je absolutně spokojená a zákaznice taky. Druhá krásně kreslila, tak jiná škola než UMPRUM nepřipadala v úvahu / z její strany /, zabývá se tím už taky 20 let a je taky spokojená. A věřte mi, že největší radost o Vánocích mám z jejího obrazu.
Někdy se to stane.
hmmm, našemu mladšímu synovi to ve škole šlo a s průměrem známek 1,2 šel na učiliště vyučit se tesařem, protože měl rád fyzickou práci a pracoval rád se dřevem. Mám to chápat tak, že jsme udělali něco špatně? Třeba je synek jako automechanik spokojenější než tatínek právník...
Myslím, že rodiče měli přehnané ambice a syny ničili. První se chytl drog. Poté se mu z toho podařilo ven a dnes pracuje, takže je vlastně normálním občanem a ne budižkničemu. Druhému i přes snahu nešla škola, ne každý je studijní typ, dnes PRACUJE jako automechanik. Takže zase žádné budižkničemu. Třetí rozmazlovaný syn, u kterého nejspíš doufali v lékaře/právníka, je budižkničemu a lví podíl na tom mají rodiče. Rodiče by byli pyšní, kdyby se vyplnila půlka? Co si představovali? Syny jako špičkové neurochirurgy a raketové inženýry, obojí jako světové kapacity, že jim obyčejné povolání smrdí? Kdyby zůstal u drog a synové parazitovali na dávkách...
První syn dokázal hodně, když se popral s drogama a může dělat řidiče. Druhý syn, jestli je šikovný automechanik, je to výhra. No, ten třesí se opravdu nepovedl, to je fakt