Aneta (31 let) pracuje jako obchodní konzultantka, svůj plat vnímá jako dostačující, ale samozřejmě by chtěla mít na výplatní pásce podstatně vyšší sumu. Sama s měsíčním příjmem vystačí „v pohodě“. Po zaplacení nájmu a jiných potřebných měsíčních výdajů, jí ještě zbude pár tisíc k dobru. Nežije si špatně, toho si je vědoma, stejně tak ví, že jsou tací, kteří jsou na tom podstatně hůř, a ti by dali cokoli za to, mít se jako ona. Aneta i tak svou situaci vnímá pouze jako přežívání, kdy si nemůže nějak vyskakovat.
5bd196b27371aobrazek.png
„Nemám na to, abych odjela alespoň 2x ročně na čtrnáctidenní dovolenou k moři, jsem ráda, že ušetřím alespoň na jeden pořádný zájezd do exotiky. Nemohu si koupit pořádné kožené boty za 5000 Kč nebo nový telefon. Vím, že na tom svět nestojí, momentálně mě to až tak neštve, jsem s tím smířená, ale koukám hlavně do budoucnosti. Na dobu, kdy budu chtít mít rodinu. To pak nebudu chtít šetřit na sobě a už vůbec na dětech,“ vysvětluje svůj postoj Aneta. Proto se zaměřuje na finančně zajištěné muže. Nechtěla by žít po boku chudého muže s vědomím, že musí šetřit, aby mohli jít na lepší večeři nebo do kina, museli si brát domácí spotřebiče na splátky atd.

Její vysněný nemusí být milionář, ale penězi by měl disponovat. A co je tedy kritériem, aby byl dotyčný pro Anetu ideálním partnerem? „Musí mě samozřejmě milovat, vážit si mě, měl by mít hezký byt nebo dům, auto, ... Člověk zkrátka pozná, jestli je někdo movitý nebo ne. Věřím, že i muž, který bere 20-30 000 Kč měsíčně mi může dát lásku, po které prahnu, ale já bych s nikým takovým být nechtěla, protože vím, že by mě, nás, nebyl schopný dostatečně zajistit. Ač mě někdo může kvůli tomu považovat za zlatokopku, já to tak nevnímám. Jen vím, co v životě chci a živořit to není."

Čtěte také:

Reklama