Určitě už jste někdy slyšeli tohle pořekadlo: Pořádek je pro blbce, inteligent zvládne chaos. Kdopak ho asi vymyslel? My ženy asi těžko, i když nepopírám, že se i mezi námi najdou pěkné „bordelářky“.
Ani já nemám vždycky vzorně uklizeno. Ale je binec a binec.
Nevadí mi pracovní nepořádek, ten dokážu sama s přehledem udělat přímo ukázkový. Třeba když navrhuji kostýmy. Vždycky začínám úklidem stolu, někdy celé místnosti, aby mě nic nerozptylovalo. Možná si tím podvědomě třídím myšlenky a oddaluji chvíli, kdy je budu muset přenést na zlověstně bílý papír. Někde jsem slyšela, že se má papír předem zašpinit, abyste z něj ztratili respekt. Funguje to. Ale tím se spouští lavina pracovního bordelu, která se hromadí a bobtná spoustou dalších papírů, knih, tužek, barev, štětců, lepidel, odstřižků látek, špendlíků, hrnků od kafe, všechno se to mezi sebou promíchává a valí ze stolu na zem, někdy i z místnosti do místnosti. Prostě děs.
Ano, jsem bordelářka v dobách velkého pracovního nasazení, kdy musím zvládnout výtvarno a práci v redakci a prostě nestíhám. V bytě se pak hromadí resty v podobě nevyžehleného prádla, neutřeného prachu, neumytých oken, nevytřené podlahy, a ten neutěšený stav ještě dokreslují smutně povislé listy nezalitých květin.
Kdyby v tu chvíli přišel někdo nezúčastněný na návštěvu, musel by si myslet něco nelichotivého.
Jenomže na svou obhajobu mohu říct, že i v tomhle binci musím mít vždycky čistou kuchyňskou linku, čistou koupelnu a čistý záchod. Špínu a nepořádek na těchto místech prostě nesnáším.
Když přijdu do nějakého bytu, kde je starožitný nábytek, spousta deček, všechno urovnané a uhlazené, a pak vidím upatlaný sporák v kuchyni či umyvadlo v koupelně, připadá mi to víc „šmucik“ než můj pracovní bordel.
Ale je to zřejmě věc názoru.
Jak to máte s úklidem a vztahem k pořádku či nepořádku vy, milé ženy-in?
Jste ulítlá na pořádek? Jaký nepořádek ještě snesete a co už je pro vás „bordel“ neúnosný? Kdo je ve vaší rodině největší nepořádník? Uklízíte po něm, nebo ho donutíte, aby si uklidil sám? Na kterých místech nesnášíte špínu a musíte uklidit, i kdybyste padala únavou? Kdy jste měla v bytě největší nepořádek? Uklízíte průběžně, nebo si to necháváte nahromadit? Byla jste někde, kde se vám z nepořádku a špíny zvedal žaludek?
Napište nám na téma: Binec versus pořádek na redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
Tak to mě tedy vadí nepořádek a dost. V garáži jaký měl manžel čurbes, to byla hrůza. Konečně jsem ho však dotlačilo k tomu, aby do garáže pořídil regály a vše si tam uspořádal. Sehnal je velmi dobře a to i v několika rozměrech a tvarech od https://www.bazaroveregaly.cz/
OlgaMarie — #16
Dřív jsem měla pocit, že musí být domácnost perfektně uklizená každý den. Dneska už vím, že jsem ten čas měla raději věnovat rodině a taky se tím už řídím. Stejně to bylo vždycky tak, že když bylo perfektně uklizeno, nikdo nepřišel, jakmile jsem se rozhodla udělat pořádek ve skříních a všechny věci z nich vyndala a začala třídit, přišla nečekaná návštěva. Koupelna a WC musí být u mě uklizené pořád, se sporákem je to horší, vaří celá rodina každý den a to bych pak na něm mohla ruce i nehty nechat, takže se pořádně drhne jednou týdně.
dokud jsem neměla dítko a kočky tak udržet naklizeno bylo celkem v pohodě. Teď každodenně (i několikrát) sklízím všude rozházené fixy, papíry a krámy všeho druhu. No a luxuju denně. když byli koberce tak tolik chlupy a prach vidět nebyli, ale na hladkých podlahách to je každý den.Ale snažím se udržovat pořádek v rámci mezí bez zbytečného vyšilování, to bych nedělala nic jiného.
Nesnesla bych v bytě nic línajícího, jsem štítivá. Když dojdeu od někoho z návštěvy plná chlupů a oslintaná od zvířete, víc tam nejdu. Ale to je můj problém. Nesnáším takové to "i kytky rostou jedním směrem". Ráda přijdu k někomu na návštěvu, kde se doma prostě žije. A totéž chci i doma. Ve dveřích ponožky být sice nemusí, ale pohozené boty snesu, noviny na gauči také. Takže dojděte
OlgaMarie — #16 Co se týče barevnosti jsme na tom stejně - mám bílýho krátkosrsťáka a černýho dlouhosrsťáka no a v koupelně a v chodbě světlou dlažbu Vždycky říkám, že je to daň za to, že mám dvě spřízněný duše, který mě bezelstně milujou i když jsem na pěst
Florencie — #15 Náš nevstoupí do koupelny a chlupů tam je, že bych je mohla nabídnout Fléru jako materiál na spřádání.
OlgaMarie — #12 Krásnej . Naši sice do postele nesmí, ale v momentě, kdy vypadneme z bytu, už jsou tam Já už si na chlupy zvykla, přítel občas vyšiluje, většinou stačí se zeptat, jestli to chce sám uklidit a je pokoj
Nejsem ulítlá na pořádek, ale špínu bych doma taky nesnesla. Co mi spolehlivě zvedne žaludek, jsou upatlaný ulepený jídelní stoly a špinavý záchody Ani jedno z toho se u mě doma nesmí vyskytnout, avšak na návštěvách se s tím občas setkám. Podruhý už k takovým lidem radši nechodím.
I když mě úklid smrtelně nebaví, čas od času se přemluvím, protože jsem příliš škrt na to, abych si platila paní na úklid
OlgaMarie — #12 Ty máš opravdu krásný zapíchnutý chlupy do věcí
Florencie — #8 Zázvorka — #11
OlgaMarie — #7 Ta chvála za úžasnou hlášku měla být samozřejmě u Tebe :-)
Florencie — #8 Krásná hláška!!
Když jsem u někoho na návštěvě neřeším jeho umyvadlo, pokud se nebojím kohoutků. Po vaně je mi tím tuplem houby, koupat se jim tam nebudu, a ze záchoda se mi nesmí zvedat kufr jak na veřejném WC. Jestli má, nebo nemá umytý sporák nemám důvod řešit. Důležité je, aby mi vodu nalili do čistého hrnku.
OlgaMarie — #7 to si s dovolením vypůjčím
Florencie — #6 Když přijede syn s dětmi, samozřejmě povléknu postele a říkám:
"Pokud tam bude nějaký psí chlup, tak je vypraný a vyžehlený."
Funguji stejně. Koupelna, wc a linka musí být ok (přežiju i dřez plný nádobí, hlavně když to není roztahaný po celým bytě) a podlahy mě něchávají klidnou, protože se dvěma línajícíma potkyšama vážně nejede mít uklizeno
Moje tolerance už i vůčí špíně vzrůstá zvyšujícím se počtem vlastních dětí. Jenom je mi to pak blbé, když máme nečekanou návštevu.
Jakmile začnu něco hledat, vždy slyším stejnou poznámku od manžela o tom, že to mám z toho uklízení...
Eva_Fl — #1 Že bych se na to taky vrhla?