Zdroj fotografie: Shutterstock

Na jaká vyšetření máte nárok a co vás u ženského lékaře čeká?
V závislosti na doporučení odborné společnosti je při každoroční gynekologické prohlídce proveden stěr na onkologickou cytologii z hrdla děložního laicky nazývaný „stěr z čípku“ a také vyšetření pohmatem. U specialisty na ženské zdraví pacientky mnohdy podstupují také vaginální ultrazvuk. Ačkoliv není rutinní součástí preventivní prohlídky, velmi často je indikován z různých zdravotních důvodů. „Ultrazvukové vaginální vyšetření není nárokové, ale mělo by být spojeno s určitou diagnózou, jako je bolest v podbřišku, pohmatový nález, anebo kontrola nálezu. U žen kolem 40. roku má minimálně třetina z nich nějaký myom na děloze, což je nezhoubný nádor, který ovšem může růst, a proto je třeba, aby byl sledován. Časté jsou rovněž cysty na vaječnících, většinou nezhoubné, ale je vhodné právě toto vyloučit. Ultrazvuk by měl být prováděn u žen na hormonální substituci v období kolem přechodu, při poruchách menstruačního cyklu, ale indikací k ultrazvukovému vyšetření je celá řada“ vyjmenovává možné indikace k provedení ultrazvuku MUDr. Aleš Skřivánek, Ph.D., vedoucí lékař olomoucké gynekologické kliniky G-centrum.

Novinka ve screeningu rakoviny děložního hrdla
Zásadní novinkou pro tento rok je v oblasti preventivních gynekologických vyšetření provedení HPV DNA testu, který dokáže u žen detekovat přítomnost pohlavně přenosné infekce vysoce rizikovými typy lidských papilomavirů (HPV). Tyto viry mohou způsobit rakovinu děložního hrdla – human papillomavirus je u pacientek s cervikálním karcinomem přítomen v 95–100 % případů. Test, jenž jeho přítomnost na děložním hrdle umí prokázat s vysokou přesností, je od ledna 2021 hrazen z veřejného zdravotního pojištění pro ženy ve věku 35 let (+364 dní) a 45 let (+364 dní), a to i přestože nemají patologický nález. Cílem tohoto rozšíření screeningu je zavčasu zachytit závažné předrakovinové změny, které mohou vést k rozvoji zhoubného onemocnění, ale také určit míru rizika vzniku onemocnění v budoucnu. „Negativní stěr na HPV viry dává do jisté míry predikci, že minimálně 5 let pacientka nádor neutrpí. Naopak pozitivní výsledek neznamená, že je žena nemocná, jen je tam přítomnost viru a měl by na to být brán zřetel při dalším postupu,“ vysvětluje MUDr. Skřivánek princip HPV DNA testu. Ženy, které nespadají do uvedené věkové kategorie, si mohou test u gynekologa vyžádat a za cenu okolo 1000 Kč si jej zaplatit jako nadstandardní výkon. „Testování žen do 30 let jako samoplátce nedává příliš smysl, protože promořenost populace pod tento věkový limit je obrovská,“ uvádí Skřivánek. S infekcí se setká až 80 % lidí a ve většině případů se organismus zbaví HPV viru sám. Někdy ale naopak může přetrvávat nepozorovaně i desítky let a způsobit nádorové onemocnění. K tomuto procesu ovšem dochází pozvolna. „Není proto třeba provádět test na detekci viru každý rok. Pokud si jej žena nad 30 let chce připlatit, je dostačující jej provést jednou za 2–3 roky,“ dodává gynekolog.

Nemoci můžete odhalit zavčasu
Společně s přibývajícími roky stoupají u žen i rizika různých onemocnění, proto jsou v určitých věkových kategoriích standardní gynekologické prohlídky doplněny o další screeningová vyšetření.  „Role gynekologa či gynekoložky v české společnosti je mnohem širší, než v některých jiných státech. Srovnatelně velké země mají třeba jen desetinu gynekologů, kteří provádějí pouze velmi specializovanou péči,“ připomíná MUDr. Skřivánek. Oproti tomu v České republice ženský lékař obstarává také řadu dalších preventivních vyšetření, ať už přímo v ordinaci, nebo odesláním na specializované pracoviště. Do značné míry tak gynekologové suplují i praktické lékaře. „Od 45 let vypisujeme žádanky na mamografický screening, většina žen odeslaných na mamografii není od praktiků, ale od gynekologů.  Už pár let jsme také zapojeni do distribuce testů na skryté krvácení ve stolici, které se provádí od 50 let. Díky tomu lze včas odhalit adenomový polyp ve střevu, který je v mnoha případech předchůdcem budoucího kolorektálního karcinomu,“ vysvětluje vedoucí lékař G-Centra. Mnoho gynekologických zařízení ženu rovnou vyšetří, a pokud jsou nalezeny stopy krve ve stolici, odesílají pacientky na kolonoskopii. Ve vyšším věku řeší gynekologové také urogynekologické problémy včetně inkontinence či osteoporózu, kterou trpí řada žen po menopauze. „Jsme jedním z pracovišť, které vlastní i kostní denzitometr. Faktem totiž zůstává, že riziko ženy kolem padesáti let, že zemře na rakovinu prsu, se pohybuje kolem 2 %. Úplně stejné riziko ovšem hrozí, že zemře na komplikaci zlomeniny krčku stehenní kosti. Když toto včas zachytíte a ženu zaléčíte, lze předejít vážným problémům,“ upozorňuje Skřivánek.

Kdy byste měla zbystřit?
Charakter gynekologických obtíží se u žen mění v závislosti na věku, proto preventivní prohlídky nepodceňujte, ať už je vám dvacet či sedmdesát. Zvláště pozorné by měly být dámy, které pozorují změny, jež mohou signalizovat zdravotní problém. „Ve fertilním věku, tedy když jsou ženy plodné, jsou zásadní jakékoliv nepravidelnosti cyklu, když je cyklus kratší či prodloužený o více než týden. Dále jsou to bolesti v podbřišku, výraznější výtoky či špinění mimo cykly. To vše by mělo ženu přivést k lékaři,“ vypočítává MUDr. Skřivánek. Po přechodu by potom mělo být varovným ukazatelem každé krvácení. U seniorek naopak ubývají výtoky, což souvisí do jisté míry se snížením sexuální aktivity. Naopak se mohou přidat onkologická onemocnění typická spíše pro vyšší věk. Bohužel ve chvíli, kdy je provází krvácení, bývá už často pozdě. „I to je důvodem, proč by podle mého názoru měl být vaginální ultrazvuk po přechodu standardem, ačkoliv to není nikde ukotveno. Může odhalit například nádor na vaječníku dříve, než se objeví příznaky,“ objasňuje zkušený gynekolog. Dalšími alarmujícími signály jsou například i nechutenství, výrazné hubnutí či naopak přibývání na váze a zvětšení objemu břicha, které může nastat v důsledku tvorby ascitu ve stadiu pokročilého nádoru a z metastáz. To vše může souviset s onemocněními v oblasti malé pánve. V těchto případech samozřejmě nečekejte až na termín pravidelné roční prohlídky, ale objednejte se ke gynekologovi co nejdříve.

Na co se bude gynekolog ptát?
V některých gynekologických ordinacích vypisují ženy před první návštěvou dotazník, anebo jej vyplňují se zdravotní sestrou. Ačkoliv některé dotazy mohou být intimního rázu, nic lékaři nezatajujte – pomůžete mu tím správně stanovit diagnózu.

  • Rodinná anamnéza: Díky výskytu různých nemocí lze odhalit celou řadu potíží. „Můžeme například dovyšetřit budoucí uchazečky o antikoncepci, jestli v rodině nemají genetickou zátěž a přítomnost trombofilní mutace způsobující zvýšené riziko trombózy a případně i embolie, anebo stanovit onkologickou zátěž a podle toho cílit vlastní péči či interval prohlídek,“ uvádí příklady MUDr. Skřivánek.
  • Gynekologická historie i celkový zdravotní stav, včetně jeho změn od minulé návštěvy (např. výrazné hubnutí či přibývání na váze, bolesti v podbřišku atd.)
  • Menstruační cyklus: Poslední menstruace, pravidelnost cyklu, bolesti při menstruaci...
  • Sexuální život: Může úzce souviset s mnoha intimními problémy, od výtoků po přenos pohlavních nemocí včetně viru HPV.
  • Absolvovaná screeningová vyšetření: Zda jste již absolvovala mamografii (1× za 2 roky od 45 let), test okultního krvácení ve stolici (1× za rok od 50 let a 1× za 2 roky od 55 let) a screening osteoporózy (u žen po menopauze). Pokud jste na tato vyšetření nebyla poslána praktickým lékařem, může je provést i gynekolog, respektive vypsat žádanku.
  • Urogynekologické obtíže, zejména samovolný a nechtěný únik moči.
  • Aktuální potíže: Bolesti, výtoky, svědění genitálu atd.
  • Biometrické parametry: tlak, výška, váha (změří obvykle sestra před vyšetřením)
Reklama