V každé zemi mají nějakou tradici, bez které by se neobešli. Kde si potrpí na parfémy, kdo vyhazuje hrnce z okna a z čeho pletou pomlázku Chorvaté? Víte, že Češi věří na šťastnou výhru?
Jak je to u nás?
V Čechách se stále drží tradice šlehání dívek pomlázkou. I když je to u nás běžné, někteří na to pohlíží jako na barbarský zvyk, který milovali naši předkové. Význam šlehání je spojen se zdravím, krásou a plodností. Mládenec, který vyšlehal svou dívku ji vyznal sympatie. Tak mu za odměnu dala malovaná vajíčka. I když tento zvyk někteří dnes odsuzují jako násilí, stále to patří mezi oblíbené, ve srovnání se světem netradiční zvyklosti.

Novodobým netradičním zvykem se stává velikonoční sázení.  Češi doufají, že budou mít v těchto dnech větší kliku a nebojí se více zariskovat. Velký pátek je tradičně vnímán jako den, kdy se otvírají poklady a štěstí přeje těm, co si přejí zbohatnout. To potvrzuje i zástupce Sazky, kterého jsme se na tuto nevšední tradici zeptali. Václav Friedmann, ředitel komunikace Sazky potvrzuje, že lidé na Velký pátek sázejí o sto šest: „Mimořádné losování Sportky na Velký pátek je mezi sázejícími velmi populární. Ve srovnání s pravidelnými termíny registrujeme až dvojnásobný zájem. Často si vsadí i lidé, kteří se Sazkou v průběhu roku jinak příliš nehrají.“

Jaké jsou další netradiční velikonoční zvyky?
Polévání děvčat studenou vodou, mají ve zvyku na Slovensku. Chlapci se tak starají, aby byla po celý další rok plodná a zdravá. V Maďarsku a Polsku je ale tento zvyk poněkud kultivovanější. Místo vody k tomuto účelu slouží parfém.
V Polsku nosí věřící do kostela na Bílou sobotu košíky plné jídla, kterým nechávají žehnat. Druhý den si na dobrotách pochutnají při společné hostině.

To v Rusku si dávají ke slavnostnímu obědu požehnaná vajíčka. Skořápky rozbíjejí hřebíkem, to aby si připomněli Kristovo utrpení na kříži. Vejce tu malují nejčastěji na červeno. Ne, nemá to nic společného s komunismem, tato barva je symbolem Kristovy krve. Za darované vajíčko se pak Rusové políbí na tvář, a to hned třikrát. Tradicí tu je také pečení chleba politého sněhem z bílků, takzvaného kuliči.

Ukrajinci zase pečou tradiční velikonoční zdobený chléb pascha, a to v různých velikostech. Každý z rodiny dostane po jednom kusu a ten největší bochník je společný.

Bulhaři si o Velikonocích neťukají panáky alkoholu, ale vajíčky. Čí skořápka zůstane neporušena, toho čeká skvělý rok.

Své zvláštnosti mají i severské země. Tak například Norové se o Velikonocích vyžívají v kriminálních příbězích. Jsou jich plné noviny, vycházejí nové knihy a dokonce jimi bývají potištěny i obaly některých potravin. A na čtenářích je, aby si zahráli na detektivy a hádali, kdo zločin spáchal. Finské děti zase chodí koledovat černé od sazí a v kostýmech čarodějnic.

Německu děti před Velikonocemi vyrábějí slaměná hnízda, do kterých pak rodiče dávají vajíčka a sladkosti. Hnízda pak poschovávají po domě i zahradě a děti je hledají. V zemi také hoří velikonoční ohně z uschlých vánočních stromků. Končí tím dlouhá zima.

Ohně na znamení konce zimy zapalují také Rakušané. Ti nezapomínají ani na tradici sníst na Zelený čtvrtek něco zeleného a pořádají hru koulení vajíček. Při té se snaží rozbít skořápku protihráčů.

Vajíčka koulejí i Francouzi. Pouští je z malého kopečka a čekají, které přečká cestu bez úhony. Děti tu rády vyhazují vajíčka do vzduchu. Vyhrává ten, kdo dohodí nejvýše. To se pozná tak, že jeho vajíčko spadne na zem jako poslední.

Vajíčka rozbíjejí jako o závod také v Řecku. Rodiny tu pořádají bitvy, při nichž se snaží zneškodnit vajíčka soupeřů.

Symbolem Velikonoc je i pomlázka. Takoví Chorvaté ji ale nepletou z vrbového proutí, nýbrž z olivovníků.

Itálii pečou tradičně z kynutého těsta velikonoční holubici, na které nesmí chybět mandle. Velmi oblíbený je tu také slaný koláč s vajíčky, kterému říkají torta rustica.

Španělé vycházejí o Velikonocích do ulic ve špičatých kapucích a s řetězy. Procesí s sebou nosí podobizny Krista a svatých. Lidé v maskách tu tančí tradiční Tanec smrti.

Anglii, stejně jako v USA či v Austrálii, se děti těší na tradiční hledání vajíček – nejčastěji těch čokoládových. Zajíček (v Austrálii je to také hraboš) jim je schovává na zahradě i v domě. Dospělí se v Anglii zase baví tím, že se navzájem přivazují k židli. Aby daného nešťastníka osvobodili, musí dát výkupné. Muži nejčastěji požadují polibek, ženy jsou praktičtější. Raději sáhnou po penězích. Mezi studenty se ve Velké Británii nosí velikonoční klobouky – školy pořádají tradiční soutěže o ten nejlepší.

Irové mají na Velký pátek zákaz pracovat, cokoli stěhovat, nebo sáhnout na život zvířatům. Vejce, která slepice v tento den snesou, mají magickou moc. Namalují na ně křížek a dají si je při velikonoční hostině. Kdo si ale chce pochutnat na tradičním koláči, musí nejdříve zatančit.

Na ostrově Korfu zase vyhazují hliněné hrnce z oken a těší se, co dobrého uvaří v nových.

Reklama