To nebyl pokus o vtip. Pojem mužský přechod opravdu existuje a prý není radno brát ho na lehkou váhu.Také jsem byla zpočátku skeptická a myslela jsem si, že jde jen o výmysl farmaceutických firem, ale nakonec jsem si řekla, že bude nejlépe, když se na otázku mužského přechodu neboli andropauzy zeptám odborníka.

Na mé otevřené dotazy dopovídá MUDr. Pavel Turčan -  odborný ženský lékař a sexuolog

TurčanPane doktore, obávám se, že pojem mužský přechod je výmyslem farmaceutických firem, aby více vydělávaly. Jak mi toto přesvědčení vyvrátíte?
Mužský přechod je, podobně jako ten ženský, naprosto fyziologický jev a je jasně popsaný v lékařské literatuře, většinou jen pod jiným názvem. Postupem času dochází s věkem k poklesu hladin mužských pohlavních hormonů. Pokles je sice pozvolný, není tak prudký jako u přechodu u žen, ale přesto může jedinci mužského pohlaví způsobit řadu psychických i fyzických potíží.

Na rozdíl od žen, jsou muži schopni plodit až do smrti. Jejich tělo nepřestává produkovat mužské pohlavní buňky. Pokud „funguje“ fyzicky pochopitelně. Jaký je tedy rozdíl mezi přechodem a přirozeným procesem stárnutí?
Přirozený proces stárnutí probíhá prakticky od narození nepřetržitě. Orgány a tkáně se postupně opotřebovávají, zpomaluje se metabolismus, atd. Přechod je taky součástí přirozeného procesu, spojeného se stárnutím organismu. Nicméně dokud se tělu daří udržet tvorbu a hladinu pohlavních hormonů na určité výši, stárnutí probíhá přece jen pomaleji, tělo je výkonnější, rovněž imunita je v lepším stavu. V období přechodu, kdy dochází k poklesu tvorby a následně i hladin pohlavních hormonů, se proces stárnutí urychluje, dochází k výkyvům nálad, poklesu výkonnosti psychické, fyzické i sexuální, často se v důsledku metabolických změn spojených s poklesem hormonálních hladin rozvíjí stavy jako například zvýšená hladina cholesterolu, nadměrné řídnutí kostí, atd.

Jak se mužský přechod projevuje? Je něčím specifický?
Podobně jako je tomu v klimakteriu u žen, paleta příznaků je pestrá a nemusí se vždy všechny příznaky vyskytnout u každého muže. Můžeme je rozdělit do tří skupin. První skupinu tvoří příznaky psychologické. Sem řadíme například napětí, podrážděnost, depresivní nálady, úzkost, zvýšenou únavu a celkové snížení aktivity a životní energie.

Druhou skupinu tvoří příznaky somatovegetativní- například návaly horka a potu, někdy spojené i se zrudnutím, nespavost nebo zvýšená potřeba spánku, snížení fyzické výkonnosti, svalová slabost, zhoršování paměti, potíže s klouby a svaly, atd.

Poslední skupinu tvoří tzv. příznaky sexuální. Dochází k poklesu erekční pohotovosti, erekce se stávají méně pevnými a vydrží kratší dobu, refrakterní fáze po vyvrcholení se prodlužuje a muži, pro které nebyl problém styk po malé krátké pauze opět i několikrát opakovat, jsou často nakonec rádi, že se jim podaří dokončit alespoň jeden akt. Taky mimo jiné dochází k poklesu chuti na sex, sníženému vnímání orgasmu a zmenšení objemu ejakulátu. Rovněž u mužů, podobně jako je tomu u žen, dochází i v souvislosti se změnami hormonálních hladin i ke změnám, které se mohou projevit nějakými komplikacemi až po delší době, a které nejsou na první pohled patrné. Sem patří například progresivní ubývání kostní hmoty – zvýšené riziko osteoporózy a zlomenin kyčle a páteře, zvětšování celkového objemu tělesného tuku, hlavně tuku viscerálního, které vede ke zvýšení rizika onemocnění cév a srdce a ke zvyšování inzulínové rezistence a s tím pojenému zvýšenému riziku  cukrovky.         

Jaké potíže způsobuje úbytek mužského hormonu? Můžou se příznaky úbytku zaměnit se symptomy nějakých nemocí?
O potížích, které úbytek mužských pohlavních hormonů způsobuje, jsme se již zmínili v předchozí odpovědi. Z uvedených příznaků vyplývá, že může dojít i k záměně se symptomy některých nemocí. Podobnou symptomatologií se mohou projevovat například i poruchy štítné žlázy, zvláště její snížená funkce, nebo zvýšená hladina hormonu prolaktinu, který může tlumit vzrušivost i chuť na sex. Zvýšená únava a výkonnost se mohou vyskytovat i u mnohých infekčních (chlamydie, boreliosa atd.) či psychiatrických nemocí (deprese). Proto než něco opravdu svedeme na andropauzu, mělo by být vyloučeno jiné onemocnění, zkrátka, je dobré se v tomto nespoléhat jen na svůj úsudek, ale nechat se raději vyšetřit u odborníků.

Má podobné příznaky jako u žen? Třeba návaly horka, nadměrné pocení, nervozita, ztráta libida, „vysychání“ sliznic atd.
I když mužský a ženský přechod není úplně stejný, příznaky jsou velice podobné. U žen po přechodu již nedozrávají nová vajíčka a prakticky ustává tvorba ženských pohlavních hormonů, u mužů tvorba zcela neustává, jen postupně klesá.

V kolika letech se mají muži přechodu obávat?
Je to velice individuální, podobně jako je tomu u žen. Většinou je to kolem 50 let a později, nicméně se může dostavit i podstatně dříve.

Doporučuje se i mužům hormonální léčba? V případě kladné odpovědi. Jaká jsou rizika, eventuálně výhody? Třeba v prevenci některých onemocnění?
Ano, i u mužů je v indikovaných případech doporučována hormonální léčba. Měla by se při tom pravidelně sledovat prostata (co platí samozřejmě i mimo léčbu, v rámci prevence), u některých mužů s vrozenou predispozicí by mohlo být zvýšené riziko vzniku trombózy, atd. Rizika se ale musí posuzovat individuálně, včetně pečlivého sestavení rodinné anamnézy, a vždy je nutné volit léčbu tak, aby její přínos byl pokud možno co nejvyšší a riziko co nejnižší. Výhody léčby vyplývají prakticky již z výše uvedených příznaků- může pomáhat ve zlepšení kvality života psychického- může dodávat životní elán, energii, může působit i andidepresivně, ale mimo jiné i snižuje riziko aterosklerózy či osteoporózy, atd.

Na koho se má muž obrátit, pokud si vůbec připustí, že se nachází v období andropauzy.
Pokud se muž nachází v období andropauzy, není nutné se vždy na někoho obracet. Důležité je v první řadě nezanedbávat pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře, včetně vyšetření prostaty. Preventivně je dobré zachovat si přiměřenou fyzickou aktivitu a snažit se udržet i přiměřenou tělesnou hmotnost s vyrovnaným poměrem svalů a tuků. Preventivně nebo u mírných příznaků je možné vyzkoušet i některé doplňky stravy určené pro muže v tomto období, například Sarapis pro muže. Pokud přece jen se příznaky objeví a mají tendenci se spíše zhoršovat, dobré je obrátit se na androloga, sexuologa, urologa či endokrinologa a nechat se řádně vyšetřit, včetně odběrů krve na stanovení hormonálních hladin. Důležité je nebát se přiznat si, že nemůžeme být pořád dokonalí a vše zvládnout jenom sami. Přiznání si situace není projev slabosti. Správný muž před problémy neutíká a neschovává se, ale naopak- staví se jim tváří v tvář a řeší je.

Na otázky odpovídal:

MUDr. Pavel Turčan -  odborný ženský lékař a sexuolog

Centrum MEDIOL, s.r.o., Olomouc, Ordinace sexuologie andrologie

TÉMATA:
ZDRAVÍ