Brožíkova síň na Staroměstské radnici v Praze byla plná, že by jablko nepropadlo. A všichni přítomní tleskali několika školákům - vítězům projektu Dětský čin roku.

 

„Najednou byla slyšet velká rána a žbluňknutí. Všichni zůstali stát jako přibití a ohlédli se do míst, odkud se rána ozvala. Vtom spatřili po krk namočenou Gábinu, která volala o pomoc. Jedině Hanka zareagovala. Sebrala všechnu odvahu a běžela své kamarádce na pomoc. Popadla Gábinu za ruku a vší silou ji tahala na břeh.“

 

„Maminka měla dva týdny antibiotika a bylo jí moc špatně. Měla doma malou Karolínku a tatínek zrovna musel být hodně v práci. Tak jsem se zvládla o sestřičku celý den starat. Zvládla jsem jí udělat jídlo, šla jsem s ní na zahradu, hrály jsme si doma, večer jsem ji vykoupala a dala jí čistou plínu.“

 

„Přistoupila jsem k unavené paní a zeptala se, zda jí mohu pomoci. Divili byste se, jak šťastný výraz se jí objevil ve tváři. Půjčila jsem si hrábě a rukavice a pustila se do práce.“

 

„Chtělo se mi brečet. Cítila jsem se hrozně, když jsem viděla toho bezmocného koně, jak tam leží v bolestech. Sebrala jsem všechnu sílu, kopyto omotala svou košilí a zavolala pomoc.“

 

Místy až dojemné příběhy, ze kterých jsou tyhle ukázky, sepsaly děti základních škol podle svých vlastních zážitků a činů. Byli mezi nimi opravdoví zachránci lidských životů, uvolňující zapadlé jazyky a vytahující tonoucí z vody, ale i „docela obyčejně“ ochotné děti, kterým není zatěžko dopisovat si s osamělými staroušky z domova důchodců.

 

soutěž Glandin - 1. Kdo nebo co je to ministrant? 

 

Projekt Dětský čin roku se letos uskutečnil podruhé. Až do konce školního roku mohly děti i celé třídy posílat své dobré skutky komisi odborníků (hlavně pedagogů a psychologů), která z nich vybrala 30 nejlidštějších a nejhrdinnějších. Mezi těmi už potom rozhodovalo hlasování samotných děti. Ocenění byla udělena v kategoriích Záchrana lidského života, Pomoc v rodině, Pomoc jiným dětem, Pomoc ostatním lidem, Pomoc přírodě a Dobrý nápad.

 

„Vítězové“ dostali diplom a dárek, jejich školy šek na deset tisíc - ve skutečnosti jsou ale vítězové všichni. Smyslem celého projektu totiž není zdůraznit a odměnit obzvláště hrdinské činy. Jde o to, aby se co nejvíc mluvilo a psalo o všech projevech dobré vůle, ochoty, všímavosti a soucitu – ať už jde o opuštěného pejska nebo utahanou starou paní. Proč by měl být mediální hvězdou jenom kluk, který pobodá spolužáka, nebo prodává na záchodcích  drogy? Ať si svou slávu užije i ten druhý – ten, který pravidelně uklízí binec v lese nebo organizuje charitativní sbírku. To je fér, no ne? A ať i jeho spolužáci vědí, že to, co dělá, je cool, a ne směšné nebo trapné.

 

Třeba zrovna vaše dítě udělá něco, za co si zaslouží nominaci v Dětském činu 2007. I když ho třeba do Prahy na radnici nepošlou, aspoň bude vědět, že si toho někdo všiml.

Do projektu se může zapojit kterýkoli žák/žákyně základní školy nebo student/ka primy až kvarty osmiletého gymnázia. Je možné informovat i o skutku, který vykonal někdo jiný, zprávu ale musí napsat dítě do 15 let (ne tedy jeho maminka nebo učitelka).

Pokud vás zajímají podrobnější pravidla hry i další informace, najdete je na www.detskycinroku.cz. 

Reklama