Jeden z největších pokerových turnajů se měl konat tento víkend v Aši. A konal by se, kdyby Ministerstvo financí netrvalo na tom, že je akce nelegální.
„Určitě nešlo o nějaký hazard, měl to být turnaj. Podobný jako ve fotbalu nebo v hokeji. Nechápu, že se k tomu vyjadřují lidé, kteří tomu vůbec nerozumí. Kdo chce hrát hazardní hry, může přece jít do kasina, nemusí hrát ve stanu,“ řekl MF Dnes Franc Nikolič, jednatel společnosti, která celou akci měla organizovat.
Historie karet |
„To by mohl prohlásit za sázkovou hru jakýkoliv sport,“ vyjádřil se k tomu Faltejs. „Vždycky jde jak o schopnosti, tak o štěstí. Poker není to loterie o nic víc, než třeba automobilové závody. A nejde při něm o život.“
Výše vstupního poplatků do turnaje – 300 eur – nebyla nijak malá, ale pokud vezmeme v úvahu, že šlo o vrcholovou akci, a srovnáme tuto částku se sumami, které padají v jiných vrcholových odvětvích, nejedná se o částku nijak závratnou. Navíc v ní bylo zahrnuto i stravování a ubytování.
Oblíbené hry Oblíbené jsou také různé varianty přikládacích a vykládacích her, jako je například kanasta nebo rummy. Cílem je obvykle zbavit se podle určitých pravidel všech karet v ruce – vyložené karty přitom mohou být ohodnoceny různými bodovými hodnotami. Především na počítači jsou pak oblíbené hry typu pasiáns – solitéry – výkladové hry pro jednoho hráče. V poslední době získávají na popularitě různé karetní hry se speciálními kartami, často založené na nějakém příběhu – Magic: The Gathering, Vampire, Bang! a další. |
„V profesionálním sportu se vždycky hraje o peníze. Vemte si třeba fotbal,“ vysvětluje Faltejs. „Vím o lidech, kteří tam jeli přes půl Evropy. Zaplatili startovné, utratili za benzín... Kdo jim ty peníze vrátí? Ministerstvo? To sotva.“
Hrajete karty? Kanastu, mariáš nebo prší? Nebo nějaké jiné hry? S kým hrajete? Hrajete karty na počítači? Hrávala jste už v dětství? Myslíte si, že je hraní karet nebezpečné? Nebo naopak výchovné? Kdy ano a kdy ne? Hrála jste někdy o peníze? Nebo o něco jiného?
Nový komentář
Komentáře
ja kartové hry milujem, hrávam aj online.
Když jsem ještě bydlela s rodiči, hrávali jsme žolíky o 10hal.Tahali jsme se tak třeba o 4Kč celou noc. Bylo to víc pro nás zábavnější,než hrát jen tak. Ráda na to vzpomínám. Hrávala jsem kdysi kanastu, mariáš a samozřejmě prší. Na kartách není nic španého, gembler ze mně není. Dcera si tak procičovala počítání, když hrála s námi žolíky.
Meander: Tak to jsme na tom podobně, ale s tím rozdílem, že jediný, co jsem pochopila já bylo prší. Karty prostě nejsou pro mě
Umím jenom žolíky. Prší jsem nikdy nepochopila a ostatní jakbysmet. Zato můj otec vyhrával v kartách dost vysoké částky. Vybavil za to byt elektronikou (jestli nekradl
)