Jeden z největších pokerových turnajů se měl konat tento víkend v Aši. A konal by se, kdyby Ministerstvo financí netrvalo na tom, že je akce nelegální.

„Odkdy Ministerstvo financí mluví do pořádání sportovních akcí?“ zlobí se pan Faltejs, jeden z českých hráčů.
„Určitě nešlo o nějaký hazard, měl to být turnaj. Podobný jako ve fotbalu nebo v hokeji. Nechápu, že se k tomu vyjadřují lidé, kteří tomu vůbec nerozumí. Kdo chce hrát hazardní hry, může přece jít do kasina, nemusí hrát ve stanu,“ řekl MF Dnes Franc Nikolič, jednatel společnosti, která celou akci měla organizovat.

Historie karet
Karty, neboli chartae, cartae či charticelae prý věnoval lidem sám bůh Merkur. Podle jiných teorií je vytvořil antický filosof Chilon (aby chudina při jejich hraní zapomněla na svou bídu) nebo nudící se vojáci při obléhání Tróje. Ve skutečnosti nejstarší zmínka o kartách pochází z Číny z konce prvního tisíciletí po Kr. První zprávy o kartách v Evropě máme z konce 14. století. Doputovaly k nám zřejmě z Arábie a už tenkrát byly karetní hry považovány za škodlivý hazard, stejně jako hra v kostky.

„Tam, kde výhra nezáleží jen na umu hráče, by šlo v podstatě o variantu sázkové hry,“ tvrdí chebský státní zástupce Viktor Böhm.
„To by mohl prohlásit za sázkovou hru jakýkoliv sport,“ vyjádřil se k tomu Faltejs. „Vždycky jde jak o schopnosti, tak o štěstí. Poker není to loterie o nic víc, než třeba automobilové závody. A nejde při něm o život.“

Výše vstupního poplatků do turnaje – 300 eur – nebyla nijak malá, ale pokud vezmeme v úvahu, že šlo o vrcholovou akci, a srovnáme tuto částku se sumami, které padají v jiných vrcholových odvětvích, nejedná se o částku nijak závratnou. Navíc v ní bylo zahrnuto i stravování a ubytování.

Oblíbené hry
Mezi světově nejpopulárnější karetní hry, ve kterých se konají turnaje, patří poker a bridž, v Čechách pak mariáš. Mariáš a bridž jsou označovány za takzvané zdvihové hry, ve kterých obvykle hráči v určeném pořadí vynáší po jedné kartě. Vynesené karty získává podle určitých pravidel jeden z hráčů. Cílem je získat určitý počet zdvihů, konkrétní karty, poslední zdvih a podobně.

Sázením na výsledek hry se mariáš posouvá do kategorie hazardních her, mezi něž patří i poker – hráči v podstatě sází na výsledek hry, který závisí jak na štěstí, tak na schopnostech hráčů. U klasických hazardních her, jako je poker, ovšem jde také o odhad protihráčů a vlastních sil a o schopnost podle toho zvyšovat sázku nebo ze hry včas odstoupit.

Oblíbené jsou také různé varianty přikládacích a vykládacích her, jako je například kanasta nebo rummy. Cílem je obvykle zbavit se podle určitých pravidel všech karet v ruce – vyložené karty přitom mohou být ohodnoceny různými bodovými hodnotami. Především na počítači jsou pak oblíbené hry typu pasiáns – solitéry – výkladové hry pro jednoho hráče.

V poslední době získávají na popularitě různé karetní hry se speciálními kartami, často založené na nějakém příběhu – Magic: The Gathering, Vampire, Bang! a další.

„V profesionálním sportu se vždycky hraje o peníze. Vemte si třeba fotbal,“ vysvětluje Faltejs. „Vím o lidech, kteří tam jeli přes půl Evropy. Zaplatili startovné, utratili za benzín... Kdo jim ty peníze vrátí? Ministerstvo? To sotva.“ 

Hrajete karty? Kanastu, mariáš nebo prší? Nebo nějaké jiné hry? S kým hrajete? Hrajete karty na počítači? Hrávala jste už v dětství? Myslíte si, že je hraní karet nebezpečné? Nebo naopak výchovné? Kdy ano a kdy ne? Hrála jste někdy o peníze? Nebo o něco jiného?

Reklama