Foto: Shutterstock

Druhů octu existuje nespočet. Však je taky lez procesem kvašení vyrobit z kdejaké suroviny. My si ale představíme ty, které bez problému seženete v supermarketu, a s nimiž byste si měla při svých kuchařských dobrodružstvích bohatě vystačit.

Až budete ocet vybírat, dbejte na to, aby ve složení nebylo zbytečně moc přísad, jen základní,nezbytné suroviny.

Lihový ocet

Evergreen, který vám poslouží nejen v kuchyni. Kromě toho, že jím dochutíte pokrmy od omáček až po okurkový salát, je jakožto nejsilnější z octů dokonalým pomocníkem také při konzervování potravin. Jeho chuť a vůně je tak notoricky známá, že si ji nelze nevybavit. Hodí se však i k jinému použití. Vyčistí vodní kámen v domácnosti, zbaví nepříjemného zápachu například ledničku nebo pračku, pomáhá v obkladech při otocích nebo horečce. Není třeba ve výčtu jeho super schopností pokračovat. Však ho dobře znáte a sama byste jistě našla spoustu dalších způsobů, jak s ním naložit.
Víte ale, jak se vyrábí? Kvašením ethanolu. Český zákon říká, že musí být vyroben výlučně biologickým procesem kysání lihu obohaceného živinami za pomoci octových bakterií. Líh většinou pochází z destilovaného alkoholu získaného z brambor, cukrové řepy, nebo žita.

Vinný ocet

Při hledání základu tohoto dochucovadla nemůžete šlápnout vedle. Je to vinná réva, respektive víno z ní vyrobené. Proto také může mít bílou, červenou či růžovou barvu. Výrobci mu dají vzniknout kvašením vína (lihu) ředěného s kvasným lihem. Díky tomu se s sebou nese i svou jemnou, specifickou chuť vína.

Hospodyňky ve Středomoří jej odnepaměti nejčastěji používají k dochucení salátů a různých zálivek. I my už jsme se to naučily. A chybu neuděláte ani v případě, že vinným octem nahradíte lihovou klasiku v omáčkách. Sáhněte ale raději po octu červeném. Ten bílý, stejně jako je tomu u vína, se lépe hodí k lehčím pokrmům, například rybě.

Jablečný ocet

Kromě révy lze kvasit i jiné druhy ovoce, a tak víno není jediným objektem vhodným k výrobě octa. Nejznámějším je u nás ocet jablečný. Nejen proto, že výborně dochutí saláty, dezerty, maso či polévky, ale také jako pomocník redukčních diet. Většinou se užívá tak, že se lžící jablečného octa ochutí sklenice vody.

Vyrábí se kvašeného jablečného moštu. Díky tomuto ovoci je potlačena výrazná octová chuť, takže je jemnější.

Další ovocné octy

Sice je neseženete v každé „sámošce“, ale i další druhy ovocných moštů patří k běžné výbavě moderní kuchařky. I tady se do kvašeného lihu z ovoce přidá kvasný líh a přeměna na ocet může začít. Je libo malinový, ostružinový, rybízový, či švestkový? Narazit můžete na ledacos.

A jak je použít? Od dezertů a zmrzliny, přes ovocné i zeleninové saláty až po nápoje.


Ocet balsamico

Nejjemnější druh octa, který se používá jen k zakápnutí pokrmů. Je hustší konzistence a sladko-kyselé chuti. Vyrábí se kombinací zahuštěného ovocného moštu a ovocného octu a musí zrát v dřevěném sudu.

Ten nejznámější - Aceto balsamico di Modena – se vyrábí ze speciální odrůdy vinné révy, kterou tu nechají zhoustnout a zrát v dřevěných sudech. Podle toho, jak dlouho v nich leží, se liší chutí i cenou. Ta nejmladší balsamica (3 až 6 let) jsou nakyslejší a hodí se hlavně do salátů. Starší balsamica (6 až 12 let) pomalu ztrácí na kyselosti a skvěle doplní omáčky. Ta nejstarší (více než 25 let) jsou velice jemná, sirupové konzistence a stačí jich jediná kapka.

Koupit ale můžete i balsamica z jiných druhů ovocných octů.

Rýžový ocet

Existovat by bez něj nemohla hlavně asijská kuchyně. Dochucují tu s ním teplá i studená jídla, nezbytný je při přípravě sushi. Chuťově je spíše do sladka. Vyrábí se z rýžového vína či z fermentované rýže.




Čtěte také:

Reklama