Foto: Shutterstock
S označením „máslo“ si výrobci nemohou jen tak hrát, jak se jim zlíbí. Jeho složení přesně definuje vyhláška Ministerstva zemědělství. Musí jít o produkt z čistě mléčného tuku, kterého v něm musí být mezi 80 a 90 procenty. Zbytek může tvořit jen voda (nejvýše ze 16 procent) a takzvané netuky (maximálně 2 procenta) v podobě bílkovin či vitamínů rozpustných v tucích nebo soli. O složení ale musí být řeč na obalu.
Čerstvé máslo, nebo jen máslo?
Jako „čerstvé máslo“ zákon umožňuje označit máslo do 20 dnů od data výroby. Po této lhůtě už se v obchodech prodávat nesmí. Tím, že je skutečně čerstvé, má také nejlahodnější chuť. Na druhou stranu musíte počítat s kratším datem spotřeby.
Označením jednoduše „máslo“ případně „stolní máslo“ může výrobce označit produkt, který až tak čerstvý být nemusí. Ne že by byl zkažený, ale může se vám do ruku dostat i potravina, která už má něco za sebou. Vyhláška totiž umožňuje prodávat v obchodech máslo, které předtím čekalo na konzumenta až 24 měsíců od data výroby v mrazících skladech, a to při teplotě - 18 °C a nižší. Po rozmrazení (2 až 4 dny) a následném vyskladnění ho pak obchody mohou nabízet po 20 dní – to je jeho datum použitelnosti. „Datum výroby označí na obal určený pro spotřebitele výrobce, datum vyskladnění z mrazírenského skladu označí na vnější obal distributor a datum použitelnosti označí prodejce,“ předpisuje vyhláška. Spolu s délkou mražení pak takový produkt ztrácí na své kvalitě, co se chuti a vůně týče.
Je libo bio, selské nebo poloviční máslo?
Na pultech obchodů můžete narazit i na másla, která mají v názvu i další přídomky.
Bio máslo se neliší složením ani procesem výroby. Rozdíl je pouze v tom, že mléko (smetana) pochází od krav z biochovů.
Farmářské máslo mívá vyšší obsah smetany.
Solené máslo může obsahovat až 2 % soli.
Selské máslo bývá vyrobeno ze zakysané smetany, což poznáte i na jeho chuti.
Máslo se smetanovým zákysem musí mít minimálně 75 % mléčného tuku.
Existují i nízkotučné varianty - takzvané „tříčtvrteční máslo“ může obsahovat pouze 75 % mléčného tuku, zatímco „poloviční máslo“ snižuje tuk až na 40 %.
Nenechte se ale zlákat produkty s podobném obalu, na kterých namísto názvu „máslo“ naleznete například „masličko“, „raníčko“ nebo jen „s máselnou příchutí“. Rozhodně o máslo nejde, ač se tak snaží tvářit. Ve složení může být cokoli…
Tvrdé versus měkké máslo
Vrtalo vám někdy hlavou, proč je některé máslo po vyndání z lednice tvrdé jako kámen, zatímco jiné je okamžitě měkké a připravené k namazání? Je to způsobem jeho výroby. Zatímco typicky česká másla jsou vyráběna klasickým stloukáním sladké smetany, ta západoevropská vznikají jinou cestou. A sice metodou přidáním mléčných kultur, které při výrobě způsobí kvašení sladké smetany. Není třeba ji už stloukat, protože po procesu vyniká nižší strukturální pevností. Konkrétně jde o nizozemskou technologii NIZO. Je třeba ale počítat i s tím, že tato měkčí másla mají v chuti lehce nakyslý podtón.
A co barva másla?
Jednou je máslo krásně nažloutlé, jindy vybledlé doběla? Pokud na vás výrobce nešije boudu v podobě nějakého barviva, což by muselo být uvedeno na obalu, není třeba se lekat. Odstín másla se odvíjí od toho, čím se kráva živila. Přes léto, kdy má přístup k pastvě či zelenému krmivu, bývá máslo žlutější díky přirozenému obsahu karotenu v trávě. Přes zimu zase světlejší pro jeho absenci.
Zdroj informací: Zákony pro lidi - Vyhláška č. 397/2016 Sb., dTest, Svět potravin, Akademie kvality
Nový komentář