
Foto: Vygenerováno pomocí ChatGPT
Porucha pozornosti s hyperaktivitou neboli zkráceně ADHD je u dospělých žen často chybně diagnostikována nebo dokonce úplně přehlížena. Běžná kritéria pro diagnostiku byla po dlouhou dobu nastavena primárně na základě projevů u malých chlapců, kteří typicky vykazují výraznou hyperaktivitu a impulzivitu. U žen se však ADHD projevuje jinak a častěji spadá pod typ s převahou nepozornosti. Důsledkem je, že mnoho žen stráví desítky let bez toho, aby znaly skutečnou příčinu svých problémů. Tento boj je pak také tématem, které detailně rozebírá kniha s názvem Roztěkané od české autorky Kláry Kubíčkové.
Zatímco u chlapců a mužů se ADHD často projevuje viditelným neklidem, motorickou hyperaktivitou a impulzivním jednáním (např. skákáním do řeči), u žen je hyperaktivita často internalizována (tzn. přenášena dovnitř). Namísto fyzického neklidu tak ženy zažívají spíše jakousi hyperaktivitu mozku – neustálý proud myšlenek, přemítání a následně úzkosti.
Jak už bylo řečeno, jejich primární obtíže spočívají v nepozornosti: potíže s organizací, zapomínáním, odkládáním úkolů (prokrastinace) a neschopností udržet pozornost u monotónních úkonů. ADHD se u žen tedy projevuje spíše jako roztěkanost a vnitřní chaos než jako vnější rušivé chování.
Kromě nepozornosti se u žen ADHD často projevuje také na emocionální rovině. Mohou například prožívat silné výkyvy nálad, snadněji se přehltí, mají zvýšenou citlivost na kritiku či výrazné potíže se zvládáním stresu. Vlivem neustálého úsilí maskovat tyto své obtíže a zároveň snahy vyrovnat se s nároky domácnosti, práce a péče o rodinu u nich dochází k pocitu selhání, což vede k sekundární úzkosti a depresi. Tyto stavy pak bývají mylně považovány za primární problém namísto prvotního ADHD.
Vzhledem k odlišným projevům je nezbytné, aby specialisté při diagnostice u žen brali v úvahu jejich „vnitřní“ hyperaktivitu, výraznou nepozornost a také emocionální nepohodu. Správná diagnóza ADHD je totiž jedinou cestou k efektivní léčbě, která může zahrnovat jak medikaci, tak tzv. kognitivně-behaviorální terapii (KBT).
Zdroj info: chadd, adhdcentre, additudemag

Nový komentář