Je bez diskuse, že strava má velký vliv na naše fyzické zdraví. V poslední době se ale ukazuje, že může působit také na naši psychiku. Zdraví prospívá strava vyvážená jak po stránce energetické, tak biologické – tedy nejen dostatek energie, ale také správný poměr jednotlivých živin (bílkovin, tuků, sacharidů), dostatečné množství vitaminů (zejména v podobě ovoce a zeleniny), minerálních látek a vlákniny. V souvislosti s jednotlivými živinami se ukazuje, že nejen množství, ale hlavně jejich kvalita hraje v našem fyzickém i duševním zdraví velkou roli.

stresPsychická nepohoda vede ke zhoršenému stravování. Zatímco jedni při ní nemají na jídlo ani pomyšlení, jiní mají tendence se přejídat. A ruku na srdce – necítíme-li se v psychické pohodě, málokdy zaháníme chmury ovocem a zeleninou… Přejídání i hladovění negativně působí na náš organizmus i naši váhu. Jestliže se přejídáme, nadměrná energie se ukládá v podobě tuku a dochází k tloustnutí. Hladovění s sebou přináší sice rychlý úbytek na váze, ale může být zdraví nebezpečné a po překonání psychické nepohody hrozí jo-jo efekt.

A jak vlastně jídlo naši psychiku ovlivňuje? Jídlo má vliv na tvorbu hormonů. Do skupiny hormonů ovlivnitelných stravou patří například uklidňující serotonin, jehož nedostatek vede k menší odolnosti vůči sezonním (podzimním a zimním) depresím, a melatonin působící ospalost, zhoršující soustředění a výkony a ovlivňující také pocit špatné nálady. Melatonin se vylučuje za tmy, a jeho produkce tak stoupá v ročních obdobích, kdy je méně světla. Hladinu těchto hormonů, a tedy i podzimní a zimní depresi, je ale možné zmírnit správně zvoleným jídelníčkem. Uvolňování serotoninu se zvýší, pokud si dáte dávku bílkovin nebo sacharidů. Ale pozor, zapomeňte na dortíky! Sáhněte např. po těstovinách. Obě živiny by přitom měly být v jídelníčku odděleny. Takovýmto jídlem zvýšíte hladinu adrenalinu a dalších hormonů působících pozitivně na aktivitu, a to jak tělesnou, tak duševní. I při takovéto stravě ale nezapomínejte jíst pestře a pravidelně.

Pro přispění k  dobré náladě a výkonnosti by na talíři neměly chybět ryby. V jídelníčku by měly být dále zastoupeny potraviny bohaté na hořčík a vitaminy skupiny B, tedy mandle, ořechy, sója, rýže atd. K dobrému fungování mozku a lepšímu zapamatování doporučují odborníci dostatečnou konzumaci ryb, které obsahují omega 3 vícenenasycené mastné kyseliny. Ty řadíme do skupiny esenciálních mastných kyselin, tedy takových, které si naše tělo neumí samo vytvořit, a musíme je proto přijímat stravou. Omega 3 mastné kyseliny, díky kterým může Váš mozek pracovat naplno již od rána, přitom najdete i v rostlinných olejích a produktech z nich vyrobených, např. margarínech. Na zapamatování mají pozitivní vliv i potraviny bohaté na cholin, tedy například celozrnné pečivo, rajčata, květák, pomeranče, banány, brambory a vejce. A pokud se potřebujete před spaním  zklidnit, určitě si vzpomenete na „babský“ recept, doporučující vlažné mléko.

Pokud si nevíte s úpravou jídelníčku rady, poraďte se s nutriční terapeutkou na bezplatné Informační lince 800 175 324. Uklidnit své nervy pak můžete např. na oslavách Světového dne srdce, které budou probíhat v neděli 27. 9. v Praze na Ladronce. Poučit se budete moci v Poradnách zdravého životního stylu a relaxaci přinese koncert skupin No Name a České srdce (více na www.milujsvesrdce.cz).

Michala Tomešová DiS., Informační linka 800 175 324

Reklama