Myslím, že záleží na tom, jak moc si člověk nechá nakupování lézt na nervy. Spousta obchodů se dneska zve supermarketem, a ne tak dávno to byla prostá samoobsluha. Z hlediska nákupu žvance je to takřka totéž.
Chrámy konzumu, ty megalomaniakální hangáry plné čehokoli, z čehož mnoho zboží o kvalitě nikdy neslyšelo, a zhusta ani o použitelnosti, to je jiné kafe. Jednu takovou velkolepou boudu mám za rohem. Nakupovat tam chodím, protože v okolí něco typu slušné samoobsluhy prostě není. Když o tom ovšem tak přemýšlím, možná bych toho měla nechat.
Varování: bude následovat úvaha o marnosti a někoho se jistě dotkne.
Totiž... když potřebuju chleba a mlíko, nebo spíš mouku, kvasnice a mlíko, tak v té místní nákupní velkoboudě ujdu snad kilometr. Ne, že by mi to vadilo, chůze je zdravá. Ale, maně mě napadá, na co je světu potřeba, když v nákupní boudě svítí 24 hodin denně, protože mají pořád otevřeno? Kdo ksakru potřebuje jít koupit chleba a mlíko ve tři ráno? Tedy, ne, že bych nebyla nakupovat v nějakou podivnou hodinu, když to jde... Ale kdyby to nešlo, počkalo by to do rána. Nevím, kolik tam propálí proudu v zářivkách, ale pochopitelně to někomu naúčtují v tom chlebu a mlíku. Ale hlavně, že všichni utrácejí a platí daně a kola ekonomiky se otáčejí. Čím víc, tím líp.
Několikrát jsem taky přemýšlela, na co je lidstvu, že existuje tisíc druhů jogurtu v jednom regále. Tisíc druhů jogurtu jako tak mi nevadí, jeden ve Lhotě, jeden v Újezdě, každá mlékárna má něco. Ale proč tahat jogurt z Budějovic do Ostravy a naopak? Protože zaměstnáme řidiče kamionů, organizovčíky ve skladech... a hlavně, že všichni platí a platí daně a všichni se zas máme o něco líp.
Sortiment je taky zhusta výpovědí o lidstvu. V poslední době jsem zasnamenala, že koupit normální koření je čím dál větší problém, protože dnešní člověk neví, že brambory se vaří s kmínem a do rizota patří šafrán. Mezi Gril směsí, Steak směsí (ano, věru kultivovaná čeština. Tomu, kdo to vymyslel, nechť uši v bolestech upadnou...) a jazykově méně odpornými směsmi na kuře, krůtu, krávu, špagety (proboha... kdo sype nějaké neřádstvo k těstovinám?), řízky (jaké koření se dává do řízků? Nebo nemáme na mysli to samé, tedy flákotu obalenou ve strouhance?), instantní cosi do svařáku (instatní koření?! To jako někdo očekává, že si takovou věc pustím domů?) a kdovíco ještě. Hřebíček a anýz se musí kupovat v kořenářství. I různá předvyrobená jídla se vyskytují hojněji. Osobně soudím, že spáchat si omáčku na těstoviny v milionu verzí je jednodušší, potěšitelnější, chutnější a v neposlední řadě levnější, než si koupit něco ve sklínce (kouzlo je v tom, a řeknu vám to zcela zadarmo, že aby to chutnalo jako ze sklínky a trochu líp, nestačí jenom něco pomíchat v rajčatovém protlaku [vsuvka do vsuvky: nebavím se o kečupu, ten jí jenom Američani a barbaři] na pánvi, ve které to budete míchat, je potřeba osmažit cibulku a teprve potom přihodit rajčata). Nemluvě o těch plastikových pikslích s porcí čehosi, co pro přesnost nenazývám jídlem. Instantní poživatiny taky bují v regálech v míře nevídané...
Onehdy jsem četla, že moderní lidi pořád čumí po světě, nebo spíš po reklamách, ty jsou křiklavější než život, a proto mají větší ten kousek mozku, který vidí... na úkor kousků, které čuchají a chutnají. Proto jsou asi ochotní jíst kde co. Já mám asi všechny kousky stejně velké, protože instantní jídla nejsem schopná jíst, cítím v nich to, co tam nemá být. Kromě toho mám alergii na glutaman. Další kategorie, která roste a varíruje, jsou sladkosti, chlasty a divnojídla. A levný šunt, český občan má asi rád množství (a podle toho to taky vypadá v oblasti panděr).
Asi jsem divná, když si myslím, že když žijeme v kraji jablek a zelí, není nám zapotřebí požírat ananasy a bambus. On to asi někdo kupuje, když to v obchodech mají, obchodníci nejsou spolek pro povznesesní lidstva a multikultůru v praxi, obchodníci vydělávají peníze. A když přesvědčí lidi, že hrozny z Jižní Afriky nejsou zločin, ale naopak, jsou zdravé, protože se v nich tu a tam potuluje nějaký osamělý vitamín... no, radši neřešit. A když už jsem u systémových vad, možná, že kdyby někoho napadlo zrušit eurounijní dotace a jídlo bylo drahé, tak by došlo k nápravě systémových vad (kromě dotací samých) jako je nadměrná vyžranost obyvatelstva a plýtvání na každém rohu. Nemluvě o tom, že by se mohly vyrávět výhradně a pouze biopotraviny, čímž by vznikla pracovní místa v zemědělství (heh, jsem už jako reklamní agent...) a taky by se ušetřilo na externalitách typu zhuntovaná krajina.
No, zpět na zem. Jsem jednoduchý člověk, jím jednoduše a nakupuju jednoduše. Štve mě, když nemůžu najít své jednoduché potraviny, protože nejsou v módě nebo tak něco. Občas se rozzuřím, že mezi předpřipraveným čímkoli nenajdu prostý rajčatový protlak, ale konec konců, nežiju proto, abych jedla.
Tož tak.
vaše čtenářka Gentiana
Ano, bio a nebio, to je také otázka do pranice. Jsem pro, ale je fakt, že zelenina, kterou můžeme koupit tady v Tescu, to je spíš polystyren než cokoli jiného. Jedním slovem fuj. Prý je to fuj z Polska.
Nový komentář
Komentáře
gerda: Já sehnala saturejku po mnoha pokusech až v Kauflandu!
A estragon jsem kdysi kupovala běžně, zelené fazolky si bez něj neumím představit. Co do nich lidi proboha dávají, když ne estragon? 
Meander: saturejku mívají běžně, estragon asi jen ve specializovaných obchůdcích, ten by asi moc na odbyt nešel, lidi ho totiž málo znají.
Tedy, asi je můj dotaz, jak koukám, trochu off topic...
Ehm. Zkoušeli jste někdo sehnat kupříkladu estragon nebo saturejku?
Tak, opět někdo neumí číst. Takže znova a pomalu.
Manx: omáčky ze sklínek ti nerozmlouvám, já je prostě nemám nijak zvlášť v oblibě. To, že na ně asi nemám, je urážka, že?
chuanito: já jsem v Itálii žila. Takže na základě svých dlouhodobých pozorování bych si dovolila upozornit, že se mýlíš. V baru si můžeš koupit jeden bonbón, v obchodě minibalení po několika kusech. Vozejky třikrát větší než u nás jsem nikde neviděla.
A do chýše tě neposílám. Ani nikoho jiného.
MiLady: já to, co vyjmenováváš, neodsuzuju. Jenom mi to připadá místy zbytečné.
Rikino: omlouvám se, že neznám stav mlékárenské výroby na Ostravsku.
Diskusi ovšem velmi doceňuji, poučila mě o dvou věcech: jakmile někdo zapochybuje o užitečnosti větší a úplně největší spotřeby a nebo naznačí, že ne společnost, ale jednotlivci josu zodpovědní za stav okolí, je z něho okamžitě extrémista, eventuálně závistivý chudák, který si ani nemůže dovolit pořádné jídlo.
A taky jsem zjistila, že jsem podcenila obecnou schopnost porozumět jenom trochu složitějšímu textu.
Já se nad sebou vážne zamyslím a zkusím, to příště napravit.
Manx:
... já to zatím moc neřešila, ale něco na tom nejspíš bude.
Pokud jde o otvírací dobu, tak si hlavně uvědomte, že kdyby v noci lidi nenakupovali, tak by otevřeno nebylo. Obchodníkům jde přeci o výdělek, ne o lidumilnost.
Rikina: Nehledě na to, že v případě jogurtů se třeba v Ostravě žádné nemusí dělat. Mlékárna je tak jedna na kraj, výjimečně víc, a jsou obvykle specializované. Jedna dělá jogurty, druhá pomazánková másla, mléko teda balí snad všude. Třeba Choceň se specializuje konkrétně na másla a vysokotučné jogurty, takže jogurtový nápoj light tam budou holt muset dovézt z Olomouce. A to mi přijde setsakra ekologičtější, než kdyby v každé prdelce měli výrobní linky na všechno.
pajda: Už dva
A ten druhý mám kousek, takže třeba před Vánoci jsem to mileráda využila.
gerda: S tím kořením máš na jednu stranu pravdu. Na druhou Garam Masala je něco podobného jako Kari - tedy "oficiální" indická směs koření (je to zajímavé i do karbanátků). Gentiana se spíš zamýšlela nad kořením na americké brambory nebo na řízky (sůl a pepř má snad doma každý), kterého jsou plné regály. Když však chce obyčejný český člověk sehnat kmín nebo skořici, tak narazí (aspoň u nás v Albertu bývá problém sehnat i drcený pepř).
Každý ať dělá co mu vyhovuje. Pokud někomu vadí supermarkety, ať tam prostě nechodí. Co se týče nabídky a poptávky, já se osobně považuju za svéprávného člověka a do supermarketů chodím z mně přesně známého důvodu. Reklama na tom však má pramalou zásluhu. Mimochodem taky používám stále starou Nokii, hlavně když telefonuje, a nikoli z finančních důvodů (ačkoliv tomu nemusí nikdo věřit
). Nikdo k návštěvě marketů není nucen a není ani nucen kupovat potraviny, které nechce. Naopak ovšem nemá právo druhým diktovat, co je správné a co není, ikdyby se ten druhý krmil lanýžema okořeněnýma instatní směskou a zapíjel to kumysem. Každopádně článek jako vyjádření odlišného názoru beru.
gentiana: a ty si opravdu myslíš, že doktor ví, kdy se mu rozbije počítač? Nebo že když obvyklá údržba sítě trvá hodinu a nečekaně tam zůstaneme osm, protože zjistíme třeba rozshálé virové napadení, tak mám klientovi říct "promiňte, ale já si musím skočit pro rohlíky, protože zítra je neděle? Vrátím se až nakoupím?" tak to bych udělala jednou...a byla bych bez zákazníků. A soudě dle toho, kolik tam těch lidí je, tak to asi není tak, že by tam prodavačky zbytečně prozívaly noc...nevím, proč by mělo vadit, že tahle možnost existuje - pokud vím, tak třeba v brně má celonoční provoz jeden jediný obchod. To asi cenu rohlíků v republice až tak nezvýší, ne?
gerda: Tak do 20:00 to obvykle nestíhám, do těch 22:00 dejme tomu, i když obvykle velké nákupy dělám o víkendu přes den. Ale! Zajdi si někdy do obchodu v ty tři ráno. Těch lidí tam není málo, kdyby se měli vmísit mezi ty, co jsou tam přes den, asi by to byl pěkný nával a pěkné fronty. Mně vyhovuje, že se nakupující můžou rozptýlit do celého dne.
MiLady: nauč se číst. Neberu to "takhle", jak popisuješ. Opakuji ještě jednou: nežiju ve slaměné chýši, jím i věci, které si nevypěstuju a hadry si kupuju v obchodě. Rozdíl je v tom, že maník z reklamy má superúžasný kytičkovaný mobil s připojením na internet, televizí, foťákem a bůhvíčím, zatímco já mám model 2001, který telefonuje. A není kytičkovanej. Občas se mě někdo zeptá, proč si nekoupím něco menšího a nezčího - ale já nemám důvod, protože potřebuju telefonovat. Jsem kvůli tomu extremista?
Každý extrém je škodlivý, člověk by se měl chovat s rozvahou a nepodléhat vlezlé reklamě na cokoliv. Alternativní způsob života je jen pro někoho, stejně by mě zajímalo, jak teď žijí např. rodiče s Půlnoční bouří. Nějak to kolem nich utichlo. Co když se přestěhovali zpátky do činžáku a lebedí si u radiátoru
Ťapina: tož to nevím....z blízkého okolí neznám jediného človíčka, kterému by nestačila běžná otevírací doba 7.00 - 20.00, navíc Globus do 22.00 a musel nakupovat v noci...
Každý výrobce čehokoli se snaží vyrobit i poptávku. Reklamy jste si jistě všimli.. tak to je to vyrábění poptávky.
Jak si pajda zapomněla všimnout, taky jsem psala o tom, že někdy nakupuju v nestandardní dobu. Kromě toho, když dnes pracuju do šesti, tak při osmihodinové pracovní době začínám v deset a tudíž si ráno zajdu do obchodu, který otvírá v sedm nebo v osm:D a ti, co nemají regulérní pracovní dobu, nejsou omezování šichtou ani v poledne... jako třeba já.
Kdo je to sesitivní kůže, nevím, takže pravděpodobně nepěkná narážka mi unikla.
Stará škola.... jsem poměrně mladá a nerada bych se dožila toho, že budu chodit po kolena v odpadkách. Proto se snažím minimalizovat svoji spotřebu. Nebydlím ve slaměné chýši, ale věci prostě šetřím a nepotřebuju s každým ročním obdobím vyměnit šatník a polovinu domácího zařízení.
Co se embarga na počítače týče, žádné nebylo. Poněkud to souviselo, že stolní počítače použitelné pro nornálního člověka doma prakticky neexistovaly. Ano, IBM vyrobili první písíčko v jednaosmdesátém... ale první rok jich prodali asi 200. Ještě v tuším sedmadevadesátém jsme objednávali pentia přímo ze Států, protože se nikdo nechystal prodávat je v Česku.
gerda: A pracovníci těch organizací, kde je nutná jejich celodenní přítomnost, nakupovat nemusí, že? Už není ta doba, kdy "normální profese" dělaly od sedmi do tří a obchody byly otevřené do šesti. Dnes dělají do 6 - 7 ti "normální" a nakupovat chodí v noci
Tohle vypadá, jakoba to napsala sama velká SESITIVNÍ KŮŽE. Jenže ona by to nezvládla bez chyb. Ale chytrá je podobně