Říká se jim všelijak – hoaxy, fake news nebo prostě jen falešné zprávy či dezinformace. A protože většinou přinášejí nějakou senzaci, dokáží se mezi lidmi ochotnými uvěřit šířit raketovou rychlostí. A to nejen v online prostředí, ale také v ústním podání podvedených důvěřivců. Cílem jejich tvůrců je většinou jediné – zmanipulovat váš názor a ovlivnit vaše chování tak, jak se jim to právě hodí. Jak jim nesednout na lep?
Foto: Shutterstock
1. Sledujte hlavně ověřená, seriózní média a naopak si dejte velký pozor na zprávy z alternativních serverů. U mnohých z nich ani nevíte, kdo za jejich vznikem a fungováním stojí.
2. Pokud vás téma zaujme, nespokojte se pouze s přečtením titulku. Ve falešných či dezinformačních zprávách bývá často překroucený a zavádějící. V textu se pak můžete dočíst něco zcela jiného, už ne tak senzačního. Bohužel ale mnoho lidí čte pouze titulky. Ostatně to před pěti lety potvrdila i studie počítačových vědců z Kolumbijské univerzity a Francouzského národního institutu. Podle ní 59 procent odkazů sdílených na sociálních médiích nebylo nikdy rozkliknuto.
3. Když už jsme u titulku, neměl by působit jako prvoplánová senzace. Pokud se v nich objevují velká písmena, vykřičníky nebo taháky tipu „šokující zpráva“, „alarmující informace“, „uniklá data“, „čtěte, než to smažou“ a podobně, zpozorněte. Je nejvyšší čas novinku ověřit. Falešné či překroucené zprávy shromažďují a dementují například na webu www.manipulatori.cz nebo na www.hoax.cz. Možná tam bude i ta z vaší mailové pošty.
4. Lákavým titulkům sekundují i stejně šokující videa či fotografie. Velmi často jde o fotomontáže nebo o snímky, které s daným tématem vůbec nesouvisejí. Autoři zprávy si je bez ptaní „půjčí“ odkudkoli z internetu. Jak to ověřit? V prohlížeči Google Chrome klikněte na fotku pravým tlačítkem myši a dejte „vyhledat obrázek pomocí vyhledavače Google. Pak možná vyjde najevo, kdy, kým a proč byla fotka ve skutečnosti pořízena.
5. Každá zpráva má svého autora. Pokud pod ní není nikdo podepsaný, jde o smyšlenou osobu, nebo o nic neříkající pseudonym či zkratku, zbystřete. Tady to zapáchá fikcí.
6. Manipulátoři často zneužívají i staré zprávy, které s aktuální situací naprosto nesouvisí. Šíří je pak sociálními sítěmi jako žhavé novinky. Proto zkontrolujte datum vydání, pokud u textu je.
7. Kdo nemá co skrývat, cituje u článku zdroje, jejichž pravost si pak můžete ověřit. I tak se ale může stát, že ačkoli je zdroj věrohodný, autor poplašné zprávy informace překroutí, nebo jen špatně přeloží z cizího jazyka.
8. Dejte na svůj selský rozum. Pokud si text přečtete a zamyslíte se nad ním, je menší šance, že budete sdílet nesmysl a stanete se terčem posměchu přátel. Navíc každým sdílením dezinformace pomáháte k šíření bludů a stáváte se nástrojem manipulátorů.
Zdroj informací: Manipulátoři, Hoax, Le Centre pour la Communication Scientifique Directe
Čtěte také:
- Mama blogy a sociální sítě šíří vlnu úzkosti. Nespokojené jsou často i „perfektní“ matky
- Co nevíš, najdeš na internetu aneb Jak dostat mozek do špatné kondice
Nový komentář
Komentáře
Myslím si, že v dnešní době velice aktuální článek. Já jsem se tak nějak naučila, že není úplně dobré věřit všemu, co si člověk na internetu přečte. Třeba zprávy se snažím přijímat jen z ověřených zdrojů. V tomto je například skvělý web https://www.cerstvezpravy.cz/ Tam mají zprávy ze všech možných českých zpravodajských webů na jednom místě, to je podle mě super. :)