Není to lákavé, bolí z toho záda a zabere nám to nemálo času. Přesto považují zkušení sadaři sběr spadaných plodů za zásadní část péče o zdraví ovocných stromů. Prostřednictvím napadených jablek, hrušek, švestek nebo dalšího ovoce totiž přezimuje řada chorob a škůdců, kteří zjara opět „vystrčí růžky“.
Foto: Shutterstock
Mezi nejčastější nevítané hosty na ovoci patří například monilióza neboli moniliová hniloba. Ačkoli název zní exoticky, určitě jste se s touto houbovou chorobou na své úrodě už setkali. V raném stadiu vytváří na ovoci do kruhu uspořádané bílé "puntíky" na hnědém hnijícím podkladu. Časem plod úplně zčerná. V takových opadaných nebo i na stromě mumifikovaných plodech pak houba přezimuje. Jakmile se následující sezonu oteplí, dále se šíří.
V plodech ponechaných pod stromy přezimuje i plodomorka hrušková. Její larvy deformují mladé plody hrušní, které pak opadávají. V nich se zakuklí a na jaře už vylétne drobná (cca 4 mm) „muška“, která napadne další úrodu. Podobně malá, zato velkých škod schopná, je i pilatka švestková nebo její příbuzná pilatka žlutá. Ty napadají pro změnu slivoně, jejichž plody zničí ranou červivostí. Samičky po vylíhnutí začnou okamžitě klást vajíčka do kališních lístků odkvétajících květů. Housenky pak už mladé plody vyžírají zevnitř, proto předčasně opadávají. A další sezónu se vše opakuje.
V neposlední řadě působí spadené ovoce ponechané pod stromy problém s vosami a sršni. Láká je a ony pak nejen že obtěžují a ohrožují pěstitele a jeho rodinu, ale ničí další zdravé plody na stromě. Kromě toho, že je nakusují, vystavují je také vyššímu riziku následné hniloby.
Jak s napadeným ovocem naložit?
Kromě toho, že bychom měli všechno zkažené ovoce sebrat ze země, nesmíme zapomenout ani na kontrolu toho, co zůstalo na stromě. Hlavně co se moniliózy týče, protože se rychle šíří z plodu na plod. Jakmile bude všechen odpad v kbelíku, rychle s ním od ovocných stromů co nejdál.
Foto: Shutterstock
Zaručenou metodou, jak jej bezpečně zlikvidovat, je zakopání hluboko pod zem, ideálně až po zasypání vápnem. V menším množství je možné přidat ovoce do dobře rozehřátého ohniště. „Pokud jde opravdu o moniliózní jablka, je bezpečnější a jednodušší dát je do popelnice za předpokladu, že odpad se spaluje. Pokud se vyváží na otevřenou skládku, je lépe se o jablka postarat v zahradě. Nepatří ale do klasického kompostu, protože se dobře neprohřejí a zárodky této choroby se pak s kompostem mohou šířit,“ upozorňuje Helena Vlašínová z Ekologického institutu Veronica.
Najdou se ale naopak zahrádkáři, kteří kompostování napadeného ovoce za problém nepovažují. Doporučují k tomu ovšem volit metodu takzvaného horkého kompostování, případně důkladné zasypání plodů zeminou či posekanou trávou. Značkou ideál je pak následná dezinfekce již zmíněným vápnem.
Zdroj informací: Rostlinářský portál, Flora na zahradě, Zahradnictví Líbeznice, Wikipedia, Helena Vlašínová - Ekologický institut Veronica
Nový komentář
Komentáře
Máte pravdu! Ty dvě jablka z pěti jabloní, jsem sebrala a předala je i s červíky kompostéru. Tak snad za rok....