Možná je to váš partner, kamarádka, kolegyně v práci nebo vaše matka. Zkrátka je to člověk, který vám s oblibou skáče do řeči, málokdy vás nechá domluvit, a úplně nejhorší je, když máte pocit, že vás prostě VŮBEC neposlouchá!

talk

Nepochybně jste už s někým takovým měla tu čest. Někteří jim přezdívají konverzační skokani. Důvodů pro to existuje hned několik. Přesněji řečeno, existuje několik typů skokanů:

Skokan první: Vyřve si slovo

Jednoduše na zabití. Mluvíte, a v tom hop! Máte ho tam! Pokud jste trochu otrlejší, pokračujete v hovoru, což skokana ovšem vůbec neodradí od toho, aby i on nepokračoval ve svém. Projevuje se to tím, že začne zvyšovat hlas, a to až do takové míry, než vás doslova a do písmene přeřve. 
Obrana: Řvěte, řvěte a řvěte… dokud ho nepřeřvete!

Skokan druhý: Cos to říkala?

U tohoto typu máte občas pocit, že mluvíte do zdi. Na něco se vás zeptá, a sotva se poprvé nadechnete, vezme si slovo a jako by se nechumelilo, zavede řeč někam úplně jinam. Vytočí vás to do bezvědomí, zvláště když jste se ještě nedostala k tomu nejdůležitějšímu. Smůla. Skokanovy myšlenky už dávno bloumají někde jinde. Přerušený většinou naštvaně reaguje:
Posloucháš mě vůbec?!
Skokan: Jo, jasně.
Co jsem teď říkala?

Skokan: A co jako?
Obrana:  Neexistuje.

Skokan třetí: Ignorant na druhou

Sedíte s několika lidmi u stolu, dotyčný se vás na něco zeptá a uprostřed vaší odpovědi se z ničeho nic otočí na někoho jiného a v klidu se s ním pustí do řeči. Pokud není nikdo jiný po ruce, může ho upoutat v podstatě cokoliv, kromě toho, co mu v danou chvíli říkáte. Když přestanete mluvit a zeptáte se ho, kam čumí a jestli vás poslouchá, stočí svůj nepřítomný pohled znovu k vám a odpoví, že vás samozřejmě vnímá. To by ovšem každou chvíli nesměl vykřiknout něco jako například: „Hele, koukej na tu ženskou támhle, co má na sobě! Ta má šlehu, co?“

Skokan čtvrtý: Ochotný doplňovač historek

Tato kategorie je téměř bez výjimky čistě mužskou záležitostí a velmi často je k vidění u manželských párů. Manžel ve společnosti vybídne ženu, aby vyprávěla nějakou jejich „vtipnou“ historku. Sotva se ale partnerka pustí do řeči, její drahý choť ji začne ochotně popravovat, doplňovat, upřesňovat, nebo si dokonce utahovat z jejího stylu vyprávění. Pokud ještě pořád nevíte, o čem je řeč, pusťte si film Válka Roseových a počkejte si na scénu, kde podobným způsobem Michael Douglas přivádí k tichému šílenství Kathleen Turner, když během večeře hostům vypráví o křišťálových skleničkách.
Obrana:  Vyprávění vtipných historek přenechejte raději tomu druhému. Vtipnější je totiž opravovat a doplňovat.

Co na to psycholog?

„U manželských párů je to zcela běžná věc. Ten, který je dominantnější, má zkrátka tendenci s druhým soupeřit, zvláště pak ve společnosti, kde hrozí riziko, že by ho partner zastínil,“ říká psycholog Jeroným Klimeš.  „Chce prostě zářit, tak ať tedy září. Někteří ale mohou mít zkrátka pocit, že je jeho partner příliš pomalý. Tito lidé se vás klidně na něco ze zdvořilosti zeptají, ale ve skutečnosti je vůbec nezajímá, co odpovíte, a ve chvíli, kdy začnete mluvit, už vlastně myslí na něco jiného. Nejlepším řešením je být proto co možná nejstručnější,“ radí psycholog.  

TÉMATA:
ONA S NÍM