Možná je to váš partner, kamarádka, kolegyně v práci nebo vaše matka. Zkrátka je to člověk, který vám s oblibou skáče do řeči, málokdy vás nechá domluvit, a úplně nejhorší je, když máte pocit, že vás prostě VŮBEC neposlouchá!
Nepochybně jste už s někým takovým měla tu čest. Někteří jim přezdívají konverzační skokani. Důvodů pro to existuje hned několik. Přesněji řečeno, existuje několik typů skokanů:
Skokan první: Vyřve si slovo
Jednoduše na zabití. Mluvíte, a v tom hop! Máte ho tam! Pokud jste trochu otrlejší, pokračujete v hovoru, což skokana ovšem vůbec neodradí od toho, aby i on nepokračoval ve svém. Projevuje se to tím, že začne zvyšovat hlas, a to až do takové míry, než vás doslova a do písmene přeřve.
Obrana: Řvěte, řvěte a řvěte… dokud ho nepřeřvete!
Skokan druhý: Cos to říkala?
U tohoto typu máte občas pocit, že mluvíte do zdi. Na něco se vás zeptá, a sotva se poprvé nadechnete, vezme si slovo a jako by se nechumelilo, zavede řeč někam úplně jinam. Vytočí vás to do bezvědomí, zvláště když jste se ještě nedostala k tomu nejdůležitějšímu. Smůla. Skokanovy myšlenky už dávno bloumají někde jinde. Přerušený většinou naštvaně reaguje:
Posloucháš mě vůbec?!
Skokan: Jo, jasně.
Co jsem teď říkala?
Skokan: A co jako?
Obrana: Neexistuje.
Skokan třetí: Ignorant na druhou
Sedíte s několika lidmi u stolu, dotyčný se vás na něco zeptá a uprostřed vaší odpovědi se z ničeho nic otočí na někoho jiného a v klidu se s ním pustí do řeči. Pokud není nikdo jiný po ruce, může ho upoutat v podstatě cokoliv, kromě toho, co mu v danou chvíli říkáte. Když přestanete mluvit a zeptáte se ho, kam čumí a jestli vás poslouchá, stočí svůj nepřítomný pohled znovu k vám a odpoví, že vás samozřejmě vnímá. To by ovšem každou chvíli nesměl vykřiknout něco jako například: „Hele, koukej na tu ženskou támhle, co má na sobě! Ta má šlehu, co?“
Skokan čtvrtý: Ochotný doplňovač historek
Tato kategorie je téměř bez výjimky čistě mužskou záležitostí a velmi často je k vidění u manželských párů. Manžel ve společnosti vybídne ženu, aby vyprávěla nějakou jejich „vtipnou“ historku. Sotva se ale partnerka pustí do řeči, její drahý choť ji začne ochotně popravovat, doplňovat, upřesňovat, nebo si dokonce utahovat z jejího stylu vyprávění. Pokud ještě pořád nevíte, o čem je řeč, pusťte si film Válka Roseových a počkejte si na scénu, kde podobným způsobem Michael Douglas přivádí k tichému šílenství Kathleen Turner, když během večeře hostům vypráví o křišťálových skleničkách.
Obrana: Vyprávění vtipných historek přenechejte raději tomu druhému. Vtipnější je totiž opravovat a doplňovat.
Co na to psycholog?
„U manželských párů je to zcela běžná věc. Ten, který je dominantnější, má zkrátka tendenci s druhým soupeřit, zvláště pak ve společnosti, kde hrozí riziko, že by ho partner zastínil,“ říká psycholog Jeroným Klimeš. „Chce prostě zářit, tak ať tedy září. Někteří ale mohou mít zkrátka pocit, že je jeho partner příliš pomalý. Tito lidé se vás klidně na něco ze zdvořilosti zeptají, ale ve skutečnosti je vůbec nezajímá, co odpovíte, a ve chvíli, kdy začnete mluvit, už vlastně myslí na něco jiného. Nejlepším řešením je být proto co možná nejstručnější,“ radí psycholog.
Nový komentář
Komentáře
Dante Alighieri — #15 No právě, třeba na "čka" mě žádné slovo nenapadá
. Třeba nám to tady někdo z holek vysvětlí. To by bylo fajn, že
luneta — #16 to je moje matka, mám ji ráda - moc, ale i ji ráda vidím odcházet, úplně mě vyčerpá......
olinecka87 — #1 moje tchýně je úplně stejná a bojím se,že brzo vybuchnu.Jinak je hodná,ale to její samomluvení a opakování věcí pořád dokola se nedá vydržet.A když něco upeče nebo uvaří,tak se jí to musí pořád chválit.
pikolca — #14 Já to taky nechápu. Jak jako?
To když řeknu třeba "kočka", tak ten druhej řekne "čka"?
Anai — #12 co že to? Koncové slabiky všech slov? S tím jsem se naštěstí nikdy nesetkala
Anai — #12 ano,to je zase případ mojí švagrové,ale bydlí naštěstí daleko
Jo, jo, znám
Všechny popsané typy. Pak jsou ještě poměrně vzácní případi, kteří sice do řeči neskáčou, naopak nadšeně a účastně poslouchají, ale mají ve zvyku opakovat koncové slabiky všech Vašich slov - někdy docela obtěžující.
jako by jste popisovali mého muže-občas
Mám skokanku kamarádku, je to na palici, ale už jsem si zvykla a i před ní to dávám v chumlu bab k lepšímu. Rozčilovala se, že to tak není, tak jsem uvedla případy a tak si začala na to dávat pozor, ale je to v ní a nedá se to tak lehce odhodit. Nejpoužívanější je "viděla jsem Pokornou" - ona kterou? já mladou. A víc už neřeknu, dostane se mi vysvětlení jak to u Pokornejch chodí nebo jiné řeči, já zapomenu co jsem s Pokornou chtěla říct a tak to jde dál.
Skokan jedna,je naproti mě sedící kolegyně. Zpočátku mě to dost vytáčelo, ale nyní, už se nedám. Prostě mluvím dál a když domluvím tak se zvednu a odcházím a ona se strašně diví, že ona ještě neskončila....
Ale je to děs
Vůbec mi nevadí, když někdo dořekne "můj" vtip nebo historku. Vytáčí mě, když se kolegyně přijde na něco zeptat a po dvou slovech mě přeruší větou "Víte, jak to myslím?". Odpovídám "Nevím" a už se o další slova nepokouším. Ještě jí nedošlo, že takhle se toho moc nedoví a mě je to jedno, za čtyři měsíce jdu do důchodu.
Jo můj mazel je perfektní skokan. Vždycky na něj zařvu ať mě laskavě nechá domluvit a urazím se. Na pár hodin to pomůže a mluví v době kdy k tomu dostane prostor. No a pak zase udělá hop.
Já zase občas doplňuji historky, většinou to je, když vypráví někdo s omezenou slovní zásobou. Většinou mu nabídnu vhodné slovo. Věřím že to lidi štve, ale já prostě nemám ráda pomalé řečníky a neumím se s tím poprat.
Jako mladá dívka jsem nesnášela, když jsem vyprávěla mamince nějakou úžasně vtipnou historku ze školy, nebo jsem se jí svěřovala s nějakou pro mě veledůležitou věcí a ona mě uprostřed slova přerušila otázkou: "Co chceš k večeři?" Pak se hrozně divila, že jsem se urazila.
tak tohle přesně je můj táta...
Jedna moje známá mi taky skáče do řeči. Něco začnu říkat a když mám odhovořeno dvě a půl věty, najednou úplně nepřítomně začne vyprávět něco jiného. Nebo se potřetí nadechnu, řeknu první slovo a ... Přijde mi, že si někdy vůbec nevšimne, že mluvím. Možná poruchy vnímavosti. Nebo je nahluchlá?
A když jsem před 7 lety byla s kamarádkou u moře, seznámily jsme se tam s jedním klukem. Ten mi tak strašně skákal do řeči, že jsem jednou vybuchla a pěkně ho seřvala.
olinecka87 — #1 Nechce se seznámit s mým tchánem? Je rozvedenej a je to přesně první případ. Ŕve a řve, dokud nepřeřve. Mohli by mít zajímavé manželství.
Doplňovač historek je jedna má sestra. Někdy je to na pěst.
Jo tak tohle je jako když jste přesně popsali mojí tchýni. Nikdy nedomluvím a když už se konečně dostanu ke slovu já připadá mi že mluvím do vzduchu, protože ona už zase probírá něco s někým jiným. Vím, že je to ošklivý co napíšu ale bohužel! Nesnáším ji právě za tohle!!!