Už si skoro začínám myslet, že nejsem normální, a začínám vážně uvažovat o tom, že navštívím nějakého psychologa. Můj problém mi totiž začíná docela nepříjemně zasahovat do partnerského života, jsem z toho posledního půl roku docela vyřízený. Loni na podzim jsem se zamiloval, na první pohled.
Potkali jsme se na jednom veletrhu, Janina firma měla stánek hned vedle, a tak jsem ji hned pozval na kávu. Už od začátku se objevil problém – chodila totiž už pět let s přítelem, a navíc se měli zrovna stěhovat do nového domku, který jí postavil její otec. Další komplikace byla, že Jana byla ze Znojma a já z Prahy, což se jí zdálo jako velký problém. Takže jsme se pět měsíců scházeli jak pubertální středoškoláci utajeně, aby nás nikdo neviděl. Já jsem zrovna s nikým nechodil, ale bral jsem ohled na to, že se Jana nemůže rozhodnout.
Ale nakonec si vybrala návrat ke svému příteli, že ho miluje a vztahu se mnou se bojí. Byla to hrozná bolest, měl jsem za sebou pár rozchodů, ale tohle mě vzalo opravdu u srdce. Dokonce když jsem potkal ještě půl roku potom dívku, která měla stejný parfém jako Jana, bylo mi příšerně.
Na jaře jsem se potom seznámil s Gábinou, v jejíž společnosti jsem se cítil výborně. Gábina je ale naprostý Janin opak. Jana byla trochu kluk, ráda řídila, jezdila na motorce, Gábi je jiná, spíš holčičí. Nemyslím to zle, ale spíš se snažím si to srovnat v hlavě…
S Gábinou v současné době žiji, bydlíme spolu, je fajn a krásná holka. Jen se mi stává, že když si nedávám pozor, říkám jí Jani. Zní to asi neuvěřitelně, ale zatím jsem totiž chodil jen se samými Janami, a pravda jednou Věrkou, to jméno mě zřejmě magicky přitahuje. Nestalo se mi to tedy v takové té intimní chvíli, co se o tom píše v časopisech, ale Gábina z toho byla přesto smutná.
O Janě se mi skoro pořád zdá a moje kamarádka mi říká, že bych se s ní měl vidět, že když o ní jen tak sním, stavím si ji na piedestal a lakuji narůžovo. Už bych to strašně rád chtěl nějak vyřešit, ale připadám si jak veverka v takovém tom kole – pořád běhá a nikam to vlastně nevede...
Bohdan
Nový komentář
Komentáře
Nepsal to chlap.
On neví co chce
Taky si myslím, že to chlap nepsal, i když...
nevím... Ať je to jak chce, nechápu, co řeší? Mě opustilo nebo odmitlo moc chlapů a vždycky jsem na ně zapomněla s novou "love"
, totálně a nikdy bych je zpátky nechtěla ani za milion!
loni na podzim se zamiloval... na jaře pak potkal jinou...
?? možná mi něco uniklo, ale tady na Praze 9 je ještě únor...
sarume: to jsou houby starosti
ale stejně to tu bez ní vázne
Lenika:
rozhodně
Vanily: spíše nemocí šílených krav
chlape,máš pravdu:nejsi normální a toho psychologa rozhodně navštiv...nebo rovnou psychiatra.
A kdepak je dnes paní Maruš? snad neonemocněla ptačí chřipkou?
je tu bez ní smutno
sigi: chlapům se nikdy člověk nezavděčí, co ???
Asi se dám na ženský
Když je Gábina moc holčičí, tak zkus nějakýho chlapa
Copak veverka, ale jako rozmazlené dítě, co se válí po zemi a kope nožičkama a křičí už jen ze setrvačnosti játochci játochci...i když předtím dostalo na prdel a ví, že nic nedostane :-)
Nyotaimori:
Útěcha alzheimrem mě teda málem sundala ze židle!Super.Taky může pomoct obouchat si o zeď čelní laloky.Takoví lidé jsou prý pak pořád dobře naladění a klidní.
tomu nevěřím, tohle nepsal chlap, vy tomu věříte, že takhle smýšlí ??? Já tedy ne.
Nechápu, co řešíš
Jana Ti už nedá, pokud Ti Gábina nesedí, rozejdi se s ní.
Jéžíš, to jsou "problémy" ...
Dneska ted ajeden článek lepší než druhej
trdlo:
to je síla, co?
Mne to nejde dohromady. Posledni pul roku se trapi, pac se na podzim seznamil s Janou. Na jare se pak seznamil s Gabinou. S Gabinou bydli atd. A ted je teprve unor. Vsecko se sebehlo za posledniho pul roku.. Koukam ze redakce nejen odnekud opisuje, ale opisuje ze starych vydani