Foto: Shutterstock
Dovolená bývá pro mnoho lidí symbolem odpočinku a načerpání nové energie. Ve skutečnosti na ni ale řada zaměstnanců odjíždí až ve chvíli, kdy jsou jejich psychické i fyzické síly téměř vyčerpané. Poslední dny před odjezdem totiž často patří k nejvypjatějším obdobím roku. Podle zprávy Gallup State of the Global Workplace 2025 zažívají stres čtyři z deseti zaměstnanců po celém světě. Současně Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) upozorňuje, že téměř polovina pracovníků je vystavena faktorům, které mohou negativně ovlivňovat jejich duševní zdraví. „Období těsně před dovolenou bývá jedním z nejvíce stresujících momentů roku. Člověk se snaží dokončit rozpracované úkoly, předat agendu kolegům, vyřídit resty a zároveň obvykle organizuje samotnou dovolenou. Nároky tak v krátkém čase výrazně narůstají,“ vysvětluje terapeutka Mgr. Jiřina Přikryl Maršálková z Mindwell.
Mnoho lidí si podle ní nastavuje dovolenou jako okamžik, kdy si konečně dovolí zpomalit. Týdny nebo dokonce měsíce proto přehlížejí první známky únavy a fungují na hranici svých možností. „Tělo i psychika mohou být dlouhodobě v režimu zvýšené pohotovosti. Objevuje se horší spánek, napětí, podrážděnost, únava nebo problémy se soustředěním. Dovolená pak nezačíná jako příjemný odpočinek, ale mnohdy ve chvíli, kdy jsou zásoby energie téměř vyčerpané,“ říká terapeutka.
Když tělo zpomalí, může přijít nemoc
Není výjimkou, že lidé onemocní právě na začátku dovolené nebo o víkendu po náročném pracovním období. Bolesti hlavy, nachlazení nebo výrazná únava přitom nemusí být náhodné. Odborníci tento jev označují jako leisure sickness, tedy „nemoc z volna“. Fenomén popsali nizozemští výzkumníci vedení psychologem Adem Vingerhoetsem. Předpokládá se, že při dlouhodobém stresu organismus funguje v pohotovostním režimu a skutečné vyčerpání se projeví až ve chvíli, kdy napětí poleví. „Přesný mechanismus není zcela objasněn, ale předpokládá se, že roli hraje dlouhodobá aktivace stresové reakce. Když je člověk dlouho ve vysokém tempu, tělo funguje v pohotovostním režimu. Jakmile napětí ustoupí, projeví se únava, kterou dosud překrývala mobilizace organismu,“ objasňuje Jiřina Přikryl Maršálková.
Dva týdny volna nestačí
Podle odborníků je častým omylem očekávání, že několik dní nebo týdnů dovolené napraví měsíce přetížení. Pokud se člověk po návratu vrátí ke stejnému pracovnímu tempu a stejným návykům, pozitivní efekt volna rychle mizí. „Stejně jako nečekáme s návštěvou zubaře až do chvíle, kdy nás bolí všechny zuby, není dobré odpočinek odkládat až po úplném vyčerpání. Je dobré průběžně sledovat svou energii, chránit si spánek, zařazovat pohyb, plánovat přestávky a věnovat se aktivitám, které energii vracejí,“ radí terapeutka. Podle ní bychom navíc neměli podceňovat ani návrat z dovolené. Pokud člověk přiletí v neděli večer a v pondělí ráno ho čeká plný pracovní kalendář, tělo ani psychika nemají dostatek času na plynulý přechod zpět do běžného režimu.
Varovné signály lidé často přehlížejí
Chronické přetížení se většinou neobjeví ze dne na den. Přichází postupně v podobě dlouhodobé únavy, problémů se soustředěním, podrážděnosti, zhoršeného spánku nebo ztráty radosti z aktivit, které člověka dříve těšily. Typické je také omezení sportu, koníčků nebo setkávání s blízkými.
Významným varovným signálem je i situace, kdy úlevu nepřinese ani víkend nebo dovolená. „Je důležité si uvědomit, že vyhoření není známkou slabosti ani osobního selhání. Nejčastěji vzniká tím, že se dlouhodobě setkávají vysoké nároky, nedostatek odpočinku, nerespektování vlastních možností a prostředí vyžadující nepřetržitý výkon. A tomu jedna dovolená neuleví,“ vysvětluje terapeutka Jiřina Přikryl Maršálková. Dodává, že klíčem k prevenci je průběžná péče o vlastní energii a zdravější nastavení osobních hranic. „Mnohem důležitější bývá to, jak vypadá náš běžný týden. Pokud se naučíme průběžně pečovat o vlastní energii, nastavovat zdravější hranice a včas reagovat na varovné signály přetížení, nemusíme celý rok jen přežívat do dalšího volna,“ uzavírá terapeutka.
Jedním z přístupů, který pomáhá pracovat s dlouhodobým stresem a rizikem vyhoření, je kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Odborníci doporučují pravidelně hodnotit vlastní psychickou pohodu pomocí jednoduchých otázek. „Příkladem takových otázek jsou například tyto: Co mi dnes energii vzalo? Co mi energii dodalo? Co mohu zítra udělat jinak? Vyplatí se dělat i krátkou revizi během dne a ptát se: Jak se cítím? Jak se má teď moje tělo?“ radí odbornice.
Důležité je také pracovat s automatickými myšlenkami typu „musím vše zvládnout“, „nesmím nikoho zklamat“ nebo „odpočinu si až potom“ a nahrazovat je realističtějším pohledem. Pomoci může i plánování pravidelných přestávek, pohybu nebo vědomého odpočinku stejně důsledně, jako si lidé plánují pracovní povinnosti. Pokud už se potíže rozvinou, existují kromě klasické psychoterapie také digitální terapeutické programy založené na principech kognitivně-behaviorální terapie. „Pro některé může být vhodná individuální psychoterapie, pro jiné například strukturované digitální terapeutické programy založené na principech KBT, jako je v Česku Mindwell. Důležité je, aby forma pomoci odpovídala závažnosti potíží a byla dostupná v době, kdy ji člověk potřebuje,“ uzavírá Jiřina Přikryl Maršálková.
 Mindwell Mgr. Jiřina Přikryl Maršálková je terapeutka a spoluautorka preventivních programů Mindwell. Je členkou České společnosti kognitivně-behaviorální terapie a České asociace pro psychoterapii. Magisterský titul získala v oboru ošetřovatelství, psychologie a sociální práce na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Pracovní zkušenosti nabyla nejdříve jako zdravotní sestra na jednotce intenzivní péče, poté jako sestra v pediatrické ambulanci. Před založením soukromé praxe v Brně působila na různých pozicích v rámci farmaceutického průmyslu, včetně manažerských. Pracovala taktéž jako terapeutka pro AdiCare Praha, soukromou psychologickou a psychiatrickou kliniku. Své odborné znalosti rozvíjí v rámci kurzů a její práce je pod pravidelnou supervizí. |
Zdroj: terapeutka Mgr. Jiřina Přikryl Maršálková z Mindwell, PubMed, OSHA
Nový komentář