Ale jak rodič pozná, která bolest je “normální“ a patří k viróze, a který příznak už může znamenat něco vážnějšího?
Párkrát se mi kamarádky svěřily s tím, že si troufly zajet v noci s mrňavým ubrečeným mimčem na pohotovost a akorát to „schytaly“.
„Dítě je v pořádku, maminko, ale vy se dejte trochu do pořádku a nevyvádějte kvůli každé prkotině,“ setřela rozespalá a nevrlá doktorka s despektem v hlase mladou matku, která měla čtrnáctidenní dítě, a bylo to její první, tolik vytoužené mimino...
Na jednu stranu doktorku chápu, neměla náladu a je zvyklá na mnohem horší věci, než je pláč dítěte kvůli zaraženým větrům. Jenže díky tomuto případu by se taky mohlo hravě stát, že příště si už maminka netroufne přijet a přehlédne něco závažného. A teprve pak to bude problém. Ne teď. Později.
Strach o dítě. Kdo by ho neznal, obzvlášť pokud je sám rodičem? Strach má asi mnoho podob. Od naprosto vágních obav, aby se tomu mému batoleti, školákovi nebo vysokoškolákovi (na věku vcelku nezáleží, akorát se mění druh strachu) nestalo něco v mé nepřítomnosti. A pak je tu strach o jeho zdraví, obzvlášť pokud to vypadá, že by se z banální 
Samozřejmě, záleží na celém souboru příznaků a na spoustě dalších okolností, takže nějaký rozumný návod, jak postupovat, když dítě zamarodí, asi neexistuje. Nehledě k tomu, že zatímco větší dítě dokáže své potíže alespoň nějak rozumně popsat, kojenec pláče, aniž by zoufalý rodič tušil, kvůli čemu to je.
I když asi záleží případ od případu, přesto by mne zajímalo, jestli jste se někdy ocitly v podobné situaci jako moje kamarádky a jak jste ji vyřešily.
Nový komentář
Komentáře
Andula: Ne.
Ťapina: a co jsi čekala, že tě srazí ze schodů?
Když jsem přiletěla v neděli večer na pohotovost, že nutně potřebuju recept na Postinor, tak na mě byli velice milí. Asi proto, že si přečetli, že zrovna slavím 18. narozeniny
Nejvíc se mi na pohotovsoti líbilo, že chtěli, aby se 10-měsíční dítě vyčůralo do nočníku
Já mám bohužel taky špatné zkušenosti s lékaři na pohostovosti. A to právě tam si člověk dělá obrázek o celém našem zdravotnictví...
U nás je to s pohotovostí taky tak.Všechno je podle doktorů přehnané
Ale,že má děcko 40 stupňové horečky je normál.
Se synem jsem byla 3x za sebou u doktora, že má nějaké červené fleky na nohách.Neustále to nic nebylo.Když už měl oteklé nohy a nemohl chodit zavedla jsem ho k mému doktorovi a ten nás hned poslal do nemocnice, kde syn zůstal týden na infekčním.
Jo to znám: maminko vy jste spálená od sluníčko, co myslíte, že má Vše dcera? Chlaďte a dávejte pít. Blbec. Večer jsme tam byli na novo, naštěstí zrovna sloužila naše obvodní. Chudák Kačka měla takovou angínu, že nemohla polykat. Skončili jsme ve špitále na celý týden
Naše dětská doktorka má neustále přeházené ordinační hodiny.
Ťapina: taky jsem pro přímé platby. Měla bych to mnohem levnější.
já vím, že to tak nefunguje, to je pravda... ale to už není můj problém.
kosmokosmo: co je na to ftipnýho?
My co jsme z malého města musíme brát dět.doktorku takovou jaká je.Nemůžeme dojíždět 50 km k jiné.Stojí to všechno za houby.
kosmokosmo: proč? NĚKTEŘÍ z českých lékařů jsou vážně těžce přeplaceni. Zrovna tak, jako NĚKTEŘÍ učitelé ....
Ťapina: Já dala jednou hlídat psa na jeden den kamarádce a taky k večeru vlali, že má klíště a co mají dělat
S těma přímejma platbama nevím nevím, podle mě by začalo docházet k tomu, že prostě nebudou zrovna peníze a můžeš něco zanedbat. Vidím to na sobě, už před půl rokem jsem měla jít na kontrolu k doktorovi, kterýmu tam vždycky musím nechat 500,- a nějak mi to každej měsíc nevyjde 
A někdo je nemocnej málo někdo víc, takhle se to finanční zatížení nějak rozloží, samozřejmě na úkor těch zdravejch (což jsem třeba já, nebyla jsem nemocná asi deset let, ani se mi nic nestalo), ale zase jednou budu stará a ono to přijde. Pak holt budou zdravý doplácet na mě.
pajda: Někteří lidi jsou přecitlivělí, ale hrozně. To vidím i já ve zvířecí praxi. Mojí veterinářce zvonil mobil o půlnoci, jestli může dojet do ordinace. Protože nemá auto, tak se nejdřív zeptala, co je to za problém, že by to případně nějak zařídila, a ze sluchátka se ozvalo zoufalé:" My máme hrozný problém! My máme KLÍŠTĚ!"
Vivian: Jenže pojišťovna tě jaksi neléčí a co ty víš, kolik z těch peněz se dostane k doktorům? Já bych byla pro přímé placení lékařských služeb, alespoň těch běžných. A pojištění pro případy nenadálých událostí vyžadujících nákladnou léčbu. Pak by se na důležité věci nemusely dělat sbírky a lidi by nechodili k doktoru s každou blbostí.
Já teda nevím - sama jsem řešila většinou podobné případy po telefonu, ale nikdy se mi nestalo, že by mě odbyly nebo byly doktorky nepříjemné...spíš byly až moc ochotné - sanitka mi přijela opravdu na požádání, kdykoliv vysvětlovaly složitě, jak se správně dává miminku zábal nebo lék, kolik čeho může...dokonce se mi stalo, že mimíškovi klesla teplota, takže jsem, poslušna pokynů, spokojeně zaleha a v tom - zvonek. Vylezla jsem, řádně nažhavená, a za dveřmi stála doktorka z pohotovosti a prý:"Já vím, že jste to asi vyřešili po telefonu, ale víte, mě to nedalo, já si toho kluka prohlídnu, já jela okolo..." takže těžko říct - jiná věc je, když na nás sousedka zvonila ve tři ráno, vytáhla nás z postele a pak jsme se dozvěděli, že její dcera (6 let) se najedla těch dobrých třešní a teď po té sodovce ji tak bolí břicho, že ji musíme nutně odvézt do nemocnince, protože to je 100% slepák, to bylo na
Vivian....tak to je vtip roku....stokorunocka putuje k vivian..........pridavam i Oskara vtipkara
Myslím, že někteří z českých lékařů jsou přeplaceni.
Lékař je sice člověk jako my, ale když platím několik set či tisíc měsíčně na zdravotní pojištění, tak mám plné právo žádat kvalitné péči a přinejmenším slušné zacházení (aspoň pro své nemocné dítě).
Lidé by se měli naučit uplatňovat svá práva a trvat na tom, aby dostali to, na co mají nárok. Zvlášť u lékaře, vždyť jde o zdraví (pokud ne přímo o život!)
Mám štěstí,že naše dětská doktorka i sestřička jsou moc fajn. S dětmi tam ráda chodím, poradí, na každé dítě v ordinaci jsou milé,říkají mu jménem a neodbydou nikoho
. S dětskou pohotovostí to také vždycky docela šlo 
, zato pohotovost pro dospělé, to je kapitola sama pro sebe. Nejdřív plno výčitek 
<sml41, proč ,, otravujeme,, a pak teprve ošetření.
.A to opravdu jdeme na pohotovost v nutném případě /náběh na infarkt, glaukomový záchvat/