Děsivé záběry v televizi a možná ještě děsivější bylo čekání, kdy COVID 19 dorazí i na dialyzační středisko, které Hana Novotná jako lékařka řídí. Prvním pozitivním pacientem ve středisku byl mladý člověk, navíc velmi důsledný a zodpovědný pacient. „Popravdě když už, tak jsme to čekali u některého z pacientů, které jsme měli vyscreenované jako mnohem rizikovější, ať už s ohledem na jejich věk, další onemocnění nebo jejich důslednost v léčbě.” Tohoto pacienta otestovali při zjištění minimálních příznacích po tom, co zavolal svému lékaři, že má lehce zvýšenou teplotu. Následovalo vystavení žádanky a vlastní otestování. „I přes veškerá preventivní opatření a naše očekávání byl výskyt úplně prvního COVID pozitivního pacienta na našem středisku samozřejmě šok,” vzpomíná MUDr. Hana Novotná. 

První pozitivní pacient - málo informací, žádné instrukce

„Obecně vládl mezi lidmi včetně zdravotnického personálu velký informační deficit. Nevěděli jsme, jak přesně postupovat, nebyly k dispozici žádné scénáře ani pokyny, byla to doba plná nejistoty a tápání,” vzpomíná primářka Novotná. „Pacienty jsme testovali preventivně při sebemenších příznacích a každý takový pacient byl do vyvrácení pozitivity převeden do speciálního režimu dialýzy,”
vysvětluje Novotná. V rámci náplně práce získává lidský přístup personálu čím dál tím větší váhu, pacienti potřebují uklidnit, že to společně s personálem zvládnou, že je o ně v každém případě postaráno! „COVID podezřelé pacienty jsme dialyzovali v oddělených prostorách, měli k dispozici speciálně vyčleněný personál, nic jsme nechtěli podcenit,” vysvětluje preventivní opatření primářka Novotná. Když se potýkáte s natolik infekčním onemocněním, kterým COVID 19 bezesporu je, není velká šance, že se to byť zdravotnímu středisku, kde se na hygienu velmi dbá, vyhne úplně. Reakce pacientů nebyla i vzhledem k veřejně dostupným informacím dle primářky, nijak překvapující. Byl to pochopitelný strach a obavy. Pacienti si samozřejmě všímali, že se v ‘jejich’ středisku něco děje, že někteří pacienti najednou nechodí v časech jejich obvyklé dialýzy. Situace vyvolávala spoustu otázek. „Každého pacienta, kterého jsme testovali, jsme umístili do odděleného programu, kdy s ostatními pacienty nepřišel vůbec do styku,” říká MUDr. Novotná a hned doplňuje „Ve chvíli, kdy se pozitivita potvrdila a my museli přijmout karanténní opatření, jsme s takovým pacientem byli v kontaktu několikrát denně. Museli jsme vědět, jak se jeho stav vyvíjí, abychom stanovili správný postup a v případě nutnosti včasnou hospitalizaci."

Zdroj foto: Dialyzační střediska B. Braun

Řešení pod rouškou noci

Zdroj foto: Dialyzační střediska B. Braun

Navzdory všem opatřením, od dezinfekce prostředí, personálu, oddělení dialyzačních režimů pacientů, se černé myšlenky naplňovaly - pozitivních pacientů přibývalo. Celému personálu dialyzačního střediska bylo jasné, že na tuto situaci musí obratem reagovat. Proto v pražském dialyzačním středisku vyčlenili speciální směnu, která obstarává výhradně COVID pozitivní pacienty. A tento model se nakonec ukázal jako jediný možný i pro zbytek dialýz B. Braun v Česku. „Je důležité se o dialyzované pacienty postarat, s mnohými už spolupracujeme dlouhou dobu a je nemyslitelné, že bychom provoz střediska přerušili,” říká odhodlaně primářka Novotná.

Aby zdravotníci zamezili šíření viru, vyčleňují od jara jednu směnu, která probíhá v nočních hodinách. „V noci se dialyzují vyloženě COVID pozitivní a ti, kteří byli s COVID pozitivními ve velmi těsném kontaktu. Stejným způsobem v podstatě postupujeme celou dobu i teď na podzim,” popisuje inovativní řešení na svém středisku primářka. „Tito pozitivní pacienti mají vyčleněn svůj personál, který se o ně po čas jejich dialýz stará a ve druhé části nočních směn je pak prováděna pečlivá celková dezinfekce prostředí,” dodává Novotná. Velmi překvapivé pro personál bylo, že COVID pozitivní pacienti mnohdy zvládali nemoc velmi dobře a jejich část byli dokonce bezpříznakoví a práce s těmito pacienty byla komplikovanější. „Bezpříznakoví COVID pozitivní pacienti vlastně mnohdy ani nevěří, že jsou nemocní, když necítí žádné příznaky, práce s nimi je náročnější a o to víc je na místě citlivý přístup personálu,” komentuje primářka Novotná. Samozřejmostí se pro personál stal ochranný oblek, neexistuje situace, kdy by si zdravotník mohl dovolit opomenout byť jediné ochranné opatření. Po příchodu do práce personál prochází základní dezinfekční očistou, ihned se převléká do skafandru, rukavic, respirátoru, obličejové masky či brýlí a štítu a takto vyzbrojeni tráví zdravotníci celé směny. „V tomto ohledu smekám před celým personálem, jak to zvládají, protože není to legrace, ale v tom obleku je takové horko, že se dá s jistotou říci, že celé dny hubneme do plavek,” říká se smíchem a obdivem primářka Novotná. Samozřejmostí je také pravidelná pečlivá dezinfekce všech přístrojů a techniky středisek B. Braun, čištění povrchů, sociálních zařízení i zdravotnických pomůcek, jako jsou pojízdná křesla a kompenzační pomůcky. 

Deník lékaře, čerpáme ze zkušeností

Zdroj foto: Dialyzační střediska B. Braun

Když byla na jaře v České republice první vlna COVID 19 v plném proudu a informací bylo pomálu, primářka Hana Novotná začala psát deník. Popisovala v něm veškeré zkušenosti, získané informace, průběhy u COVID pozitivních, chování viru a také postupy v různých situacích - psaní žádanek, průvodek na vyšetření, zajištění infekčního transportu apod. Zaznamenávala i chyby, kterých se zpočátku zdravotníci dopouštěli z důvodu nedostatku přímých informací. „V deníku jsme se snažili předat i jakousi pozitivní zprávu, že my jako zdravotníci se toho nebojíme a pacienti to s námi zvládnou, toto poselství mi v průběhu celé doby, kdy se s COVIDem 19 potýkáme, chybí,” doplňuje smysl svého deníku primářka Hana Novotná. Reakce kolegů lékařů byly velmi pozitivní. „V podstatě každý lékař na toho svého prvního COVID pozitivního pacienta ‘čekal’ a všichni bychom byli vděčni za jakékoliv postřehy, informace a vodítka, jak to dělat správně a čeho se vyvarovat” vysvětluje MUDr. Novotná. Při jarní vlně epidemie v dialyzačním středisku MUDr. Novotné v nočních směnách natáčeli také videa, mají z té doby spoustu fotografií, ač pacienti samotní se přímo do videí nezapojovali.

Druhá vlna aneb kdo je připraven, není překvapen

Zdroj foto: Dialyzační střediska B. Braun

Dialyzační střediska B. Braun druhou vlnu víceméně očekávala, personál čerpal ze zkušeností, které získali na jaře 2020 a právě Deník primářky Novotné jim hodně pomáhal. Takže když v září COVID 19 opět a s mnohem větší vervou udeřil, střediska B. Braun byla připravena. „Po celou dobu na jaře jsme dialyzovali COVID pozitivní pacienty, a to nás dobře připravilo na druhou vlnu. Jsou to naši pacienti a postaráme se o ně. Přípravě na možné další vlny epidemie jsme se věnovali opravdu důkladně,” ujišťuje MUDr. Novotná. Součástí opatření je také nastavení mechanismů střídání pacientů, prodloužení času věnovaného jednomu pacientovi, aby se v čekárně pacienti vzájemně nepotkávali. Časy pacientů jsou synchronizované s určitými prodlevami, samozřejmostí je dezinfekce a povrchový screening pacienta, kdy dochází k měření teploty a poučení pacienta. Změnilo se také vnímání pacientů, mají ve svůj personál větší důvěru. „Pacienti jsou oproti jaru klidnější, spolu jsme to už jednou zvládli, myslím, že nám věří, že to v případě potřeby zvládneme zas,” říká MUDr. Novotná. 

Lidem chybí pozitivní náboj

Zdroj foto: Dialyzační střediska B. Braun

MUDr. Novotnou zasáhl COVID 19 i v osobním životě, koronavirem prošel její syn. V kombinaci s dalším akutním onemocněním a jeho chronickým stavem probíhal koronavirus velmi těžce a on se s nemocí potýkal dlouhý čas. „I když se jako společnost s COVIDem potýkáme už nějakou dobu a kupředu jsme se určitě posunuli, je kolem toho stále hodně otazníků a nejasností. Nejtěžší je, že lidé mnohdy stále nevědí, jak se chovat, jak se k tomu postavit, co je čeká. Není slyšet, že nemocní za to mnohdy nemohou. Chybí pozitivní náboj, který v člověku evokuje pocit, že ač je nemocný, zvládne to, že všechno bude v pořádku, že na to každý nemocný není sám. Situace vyžaduje respekt, ne však strach a paniku!” uzavírá MUDr. Hana Novotná.

Vzhledem k mnohočetným onemocněním jsou chronicky dialyzovaní pacienti obecně velmi ohrožená skupina obyvatel. Jejich průměrný věk je 70 let a samotná léčba ledvin je pro tělo nad míru náročná. Na dialýzu, tedy mimotělní ošetření krve, do dialyzačního střediska musí pacienti docházet cca 3x v týdnu a na dialyzačním sále tráví v průměru 5 hodin. V Česku je pacientů podstupujících léčbu dialýzou přes 7 tisíc a jsou dialyzováni ve více než stovce dialyzačních střediscích v ČR.
Reklama