Před třemi roky se odstěhovala od rodičů a většina platu asistentky ve skladu padne na pronájem bytu. Zbytek peněz pak měsíc co měsíc zmizí za další nezbytnosti. Poohlíží se po lépe placeném zaměstnání, ale neúspěšně. A tak se dál protlouká, jak jen to jde.

63fdee017a901obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

„Děsně mě takový život štve! Jsem mladá, měla bych si užívat, dokud můžu. Není ovšem za co. Kdybych aspoň měla nějakého přítele, se kterým bych všechno táhla přinejmenším napůl. Jenže ani toho nemůžu najít. Zkoušela jsem to už i přes inzerát. Marně. K něčemu mi ta seznamka ale přece jen byla,“ svěřuje se Lenka, kterou pár absolvovaných schůzek přivedlo na zajímavý nápad, jak vyplnit volný čas i díru v rozpočtu.

V seznamovací aplikaci si založila nový profil a na „rande“ teď chodí několikrát do týdne. Ne proto, že by doufala v nalezení toho pravého. Jediné, oč jí jde, je vyrazit do společnosti a nechat se pozvat. „Ano, nechávám si od těch nadržených, uslintaných chlapů platit večeři, brunch, kino, divadlo nebo třeba i wellness. A ne, nic jim za to na oplátku nedávám, jestli si myslíte. Pokecám si s nimi, pak se vymluvím, třeba že se mi udělalo zle, a zmizím. A už jim nikdy neodepíšu. Když je někdo jó dotěrný, vymyslím si například, že mi na to přišel manžel, a děsně zuřil. To je většinou definitivně odradí,“ popisuje svůj běžný postup Lenka s tím, že řada mužů navíc ve finále o bližší kontakt s ní zájem ani nemá.

Víte, mám na profilu fotky, co se dost zásadně liší od reality. Jsem to já, to jo. Ale filtry, póza nebo úhel pohledu udělají své. Co si budeme nalhávat, nejsem žádná sexbomba, jak působím na těch snímcích. Ale k nalákání pracháčů jsou ideální,“ usmívá se Lenka a zároveň přiznává, že ne vždy se rande vydaří podle jejích představ.

„Už se mi párkrát stalo, že dotyčný chtěl jít při placení napůl. Když to bylo fakt hodně peněz, šla jsem jako na záchod a zmizela. I bundu, co zůstala na židli, jsem oželela. Nebo mi třeba chlap několikrát utekl, ještě než mě vůbec pozdravil. Ale to je riziko, s tím se musí počítat. Úspěšnost je naštěstí tak 80 procent, a to je slušný,“ pokyvuje Lenka spokojeně hlavou. Jako podvodnice se necítí.

„Nedělám nic až tak špatného. To oni mě zvou, já je k ničemu nenutím. A že očekávají něco víc za svoje prachy? Jejich problém. Vždyť i oni nám ve spoustě věcí lžou. Třeba že nejsou zadaní, druhý den zavolají a podobné kydy. Proč být pořád jen oběť? Kromě toho, nemyslím si, že bych byla jediná holka, která něco takového dělá,“ dodává Lenka.

Zdroj informací: respondentka Lenka

Čtěte také: