O vztazích se říká, že jsou hlavně o komunikaci a o důvěře. Tyto dvě ingredience jsou pro partnerství zásadní. Mohou však spolu komunikovat lidé, jejichž svět je vzájemně vzdálený?
Foto: Shutterstock
„Sama za sebe a svých zkušenostech říkám nekompatibilitě ve vztahu velké NE. Věřím totiž, že si pak člověk ušetří dost trápení a v mém případě i zlomené srdce. Jakub byl zatím moje největší láska. Byla jsem z něj hotová a náš vztah byla velká adrenalinová jízda. Mělo to ale zásadní ale. Byl z úplně jiného těsta než já. Kromě super sexu a vzájemné vášně jsme neměli absolutně nic společného. Moc se mi líbilo, jak je Kuba akční, má cestovatelského ducha a je to dobrodruh. Byl zkrátka tím, kým nejsem já ani vzdáleně. Ale byla jsem slepá, tak jsem s ním vyrazila několikrát na hory, lézt po skalách, spala jsem pod širákem a v duchu se třásla strachy. Nesnášela jsem to. Nesportuji, ráda čtu a mám své pohodlí. A tak jsem mu to také jednou, v momentě, kdy jsem visela na laně v Tatrách během ferratového výletu, řekla. Byl z toho v šoku, a ještě ten den se se mnou rozešel. Prý jsem byla celou dobu falešná. A měl vlastně pravdu. Byla jsem někým, kým ve skutečnosti nejsem.“ Bára, 34 let
„Snažím se na vztahy obecně nekoukat tak, že jsme oba takoví nebo makoví, pro mě je důležitá chemie. A jsem přesvědčená, že ta je v partnerství stěžejní. Můj partner je mým opakem. Honza je „ajťák“, má rád klid, je introvert a do nějakých velkých akcí se rozhodně nehrne. Baví ho pečovat o náš domov, skvěle vaří a s láskou pečuje o svou dceru z prvního manželství. Honza je můj klidný přístav. K mé věčně nevybouřené, hlasité, akční a extrovertní povaze se sice na první dobrou nehodí. Ve skutečnosti mě hodně učí a já nejsem jak utržená ze řetězu. Takže nějaká nekompatibilita? Tu já bych vůbec neřešila.“ Kateřina, 35 let
„Zásadně ve vztazích nepředbíhám, ale je pravda, že někdy od třicátého roku už na své budoucí partnery koukám trochu jinou optikou. A proto možná stále hledám. Samozřejmě se mi ten chlap musí líbit, ale musíme se někde protnout. Co si budeme, jen sexem člověk není živ. I když ten je také strašně důležitý. Nepotřebuji ho mít za zadkem při každé aktivitě, ale aspoň jeden společný koníček považuji za důležitý pro růst vztahu a vzájemné propojení.“ Martina, 34 let
A jak to ve vztazích máte vy?
Také si přečtěte:
- Manželku miluju, ale podvádět ji nepřestanu. Je to jako jóga, říká Jan (45)
- Šílená tchyně, ztráta zaměstnání, nevěra, ale i narození dítěte: Krize jako indikátor pevnosti vztahu. S čím máte zkušenost vy?
- Přítel pravý čas na žádost o ruku propásl. Teď mě ponížil a já mu řekla NE, svěřuje se Andrea (36)
Nový komentář
Komentáře
To je otázka, no. Pokud vám to spolu neklape, tak těžko říct, jestli má smysl spolu zůstávat. Pokud vás ovšem dohromady nedrží jiné věci (například děti). Já jsem vlastně hrozně ráda, že nám to s manželem klape skvěle. Občas to trochu zaskřípe, ale to asi v každém vztahu. Teď nám to například celkem skřípalo v posteli, ale zachránilo to to, že jsme se rozhodli zkusit něco nového, konkrétně erotické masáže Praha.
Ono strašně záleží si tyto věci říct narovinu na začátku vztahu. Pokud vidíte na první pohled, že váš partner má tak trochu jiný životní styl než vy, je třeba jednat na rovinu a nehrát a nepředstírat v zájmu druhého něco, co vám nesedí. Můžete se třeba pak domluvit snáz na kompromisech, pokud se dva lidi mají opravdu rádi, tak věřím tomu, že to, že on má rád lezení po skále a jeho žena ne, by pro něj neměl být důvodem k rozchodu. Nevidím důvod proč by partneři nutně museli sdílet všechny své zájmy a dělat je společně. Ale pokud někomu od začátku lžete, abyste se mu zalíbili, nemusí to padnout na úrodnou půdu. Dáváte tím druhému vlastně najevo, že si sám sebou nejste jistý, že si zkrátka nevěříte. Jinak znám spousty páru, které se právě díky odlišnostem skvěle doplňují. Ale pokud adrenalinový magor k sobě hledá adrenalinovou magorku, která bude jeho věrnou kopií, pak asi nemá cenu ho řešit a rychle poslat k jiným dveřím....:)
Hele, ono to bude individuální. Každej je jinej a taky má na toho druhého své vlastní nároky. Ono když jsou lidi až moc podobný, taky to nemusí být dobrý. Já jednou absolvovala rande s klukem, který měl být (dle společné známé) úplně stejný, jako já. Což byla pravda. Ale víte, jak vypadá rande dvou zastydlejch introvertů? Dvě hodiny ticha už nikdy více. Jednou stačilo.