Milá redakce!
 
Před týdnem se mi stala zvláštní věc. Nevím, jestli jsem při ní nabyla nějakou moudrost, ale určitě mě donutila zastydět se a zamyslet.

Šla jsem takhle odpoledne jednou postranní ulicí, v dohledu nikde ani človíček. Najednou slyším znepokojivé zvuky – ohlédnu se a těsně za mnou si to valí romský výrostek, kope do kamenů a plive všude možně. No docela mě polil strach a hned jsem si vybavila článek, který jsem před pár dny četla v časopise o kapsářích a zlodějích – většinou romské národnosti.

A zároveň jsem si uvědomila, že jen tak volně v kapse kabátu mi leží mobil. No to tak, radši si ho zavčas schovám, než mě tenhle poberta přepadne! Stále za chůze (nyní zrychlené) jsem si sundala batůžek ze zad, dala do něj nenápadně mobil, zazipovala a hodila si ho na záda. Za mnou další rána, tentokrát už dost blízko. No on snad ty kameny už kope po mně!

A najednou slyším zpoza svých zad: „Slečno, něco vám vypadlo!“ a cikánský poberta mi podává můj mobil. Asi jsem zip nedotáhla a on vyletěl ven. Poděkovala jsem a se sklopenýma očima a svěšenýma ušima pokračovala v cestě. Lepší lekci pokory jsem snad ani nemohla dostat.

                                                                                                                         Hanka
 

Milá Hanko, věř, že každá životní zkušenost nám pomáhá přiblížit se k moudrosti ;o)
Upřímně děkujeme za příběh a zasíláme krásný dáreček