Milá redakce,

mám dvě starší sestry, a ty mi vždycky radívaly: "Nevdávej se, abys neměla zlou tchyni. A když, tak si vem sirotka nebo kluka z děcáku."

Obě na tchyně moc štěstí neměly. Tchyně nejstarší sestru vůbec nebrala na vědomí, přípravu svatby ignorovala a všechno nechávala na našich, kteří byli zlatí a zařídili všechno sami. Oné paní pouze stačilo dostavit se v danou sobotu k hotovému :-).

Na sestře nikdy nenechala nitku suchou, pořád ji kritizovala a pomlouvala. Sestra má naštěstí pusu prořízlou, takže se jí nedala, ale i přesto ji to mrzelo, už kvůli dětem. Má neteř ani synovec se s babičkou nestýkají, dokonce ji ani babičko neoslovují, pro ně je babičkou pouze naše mamka. Když se potkají na ulici, jejich "babička" otočí hlavu, aby je nemusela zdravit.

Druhá sestra dopadla trochu lépe. Její tchyně není špatná, má pouze tu vlastnost, že dokáže protěžovat jedno dítě a jeho potomstvo oproti druhému. A i když dospělí nad tím mávnou rukou, tak děti vždy vycítí, jestli mezi nimi někdo dělá rozdíly, nebo ne.

No a jak jsem dopadla já? Naprosto skvěle. Nedbala jsem rad svých sestřiček a vzala si kluka, který má rodiče a sourozence. Zprvu jsem se setkání s jeho rodiči bála, to víte, když máte v příbuzenstvu takové zážitky :-).

Bylo to skvělé. Když jsem k nim přišla poprvé domů, s velkým knedlíkem v krku a bušícím srdcem, nevěděla jsem, co bude. Do rodiny jsem byla přivítána s velkou radostí a nadšením (nijak si nefandím). Nějakou dobu jsem se svým manželem žila před svatbou "na psí knížku", chtěli jsme si to zkusit, u nich v rodinném domku.

Tchán ani tchyně (brr, ošklivá slova) nám do ničeho nemluvili, dovolili nám byteček přestavět podle našich představ a se stavbou pomáhali. Máme jednoho chlapečka, mužova sestra taky, a oni mezi nimi nedělají rozdíly, oba mají rádi stejně. Taky si padli do oka s mou mamkou (taťku už nemám :-( ). Když se spolu obě "mamky slezou", stojí to za to. Toť vše. Nic víc a nic míň.

Jednou větou: Moje tchyně je skvělá mamka.


Zdraví vás