Nejvýznamnější milníky medicíny 20. století

Těžko lze jednoznačně rozhodnout, které objevy nejvíc posunuly lékařskou vědu dopředu. Následující stručný přehled je spíš mozaikou zajímavostí než výčtem badatelských úspěchů.

Dá se říct, že nejvíc zásadních lékařských objevů přineslo 20. století. Kudy se vlastně ubíralo lékařství? Abychom si mohli udělat představu, jak velký kus cesty urazilo lékařské poznání za posledních sto let, připomeňme si, co se tenkrát vědělo a čím se léčilo.

Medicína do roku 1900

Dnes se dá téměř u každé „bolístky“ vystopovat pomocí moderních přístrojů původce nemoci. Dříve však bývali nemocní, u kterých lékaři nedokázali odhalit příčinu choroby, pokládáni prostě za simulanty.

Také léčebné postupy od té doby doznaly radikálních změn. Vždyť už jen obyčejné nachlazení bývalo dříve považováno za vážné onemocnění. Platilo na ně – dobře se vypotit, lékaři doporučovali „sázení baněk“ (dnes úspěšně zabírají proti celulitidě), přikládání pijavic či pouštění žilou. Pokud metody selhaly a plíce se zanítily, nezbývalo než se modlit a doufat…

Dnes i tehdy platí a platilo, že je nutné nepřítele nejprve poznat, a teprve pak ho lze zničit. Proto umíraly statisíce lidí na choleru, tuberkulózu, horečku omladnic, úplavici a mnoho dalších infekčních chorob.

Teprve když se Robertu Kochovi podařilo v roce 1882 objevit bacila tuberkulózy a po něm Emilu von Behringovi existenci protilátek, bylo možné zahájit účinnější boj se zákeřnými mikroorganizmy.

Také chirurgie ještě počátkem 19. století živořila na pokraji medicíny. K jejímu rozvoji došlo až po objevení účinných narkotik a stanovení přísných zásad asepse.

Jakmile se začaly operační nástroje sterilizovat a mytí rukou se stalo povinným předoperačním rituálem, klesl počet pacientů, kteří dříve umírali na „otravu krve“ – tedy na těžkou infekci.

Píše se rok 1900, začíná nové století. Co převratného přineslo?

• 1900 – Krevní skupiny Vídeňský lékař Karl Lindstein zjistil, že existují tři typy červených krvinek a podle toho stanovil i krevní skupiny. Nejprve A, B a 0. Později k nim přibyla ještě čtvrtá – AB. (Nyní známe ještě celou řadu podskupin.)
• 1901 – Roentgenovy paprsky V tomto roce byly uděleny první Nobelovy ceny. Jednu z nich získal fyzik, profesor Wilhelm Conrad Roentgen za objev tzv. paprsků X, které dodnes pomáhají lékařům v diagnostice i léčbě. Moderní počítačová tomografie (CT) je „pouhým“ zdokonalením původního objevu.
• 1913 – Vitaminy Poprvé byl tento pojem použit ve spojení vitamin B. Název vznikl z latinského vita = život a amin (typ sloučeniny). Teprve později se začal používat pro celou skupinu látek, které jsou pro život nezbytné a upevňují zdraví. Zařadila se k nim i kyselina askorbová – vitamin C, jehož účinky na léčbu kurdějí byly známy již dříve.
• 1921 – Inzulín pro diabetiky Kanadským vědcům se podařilo izolovat z telecích slinivek břišních inzulín, který bylo možné podávat lidským pacientům – diabetikům. Tím svitla nemocným nová naděje. Do té doby se léčilo pouze dietou se sníženým obsahem cukru.
• 1928 – Sir A. Fleming zkoumal účinky penicilinu Britský bakteriolog Alexander Fleming poprvé popsal látku, která brání množení mikroorganizmů – nazvel ji penicilin. K jejímu praktickému využití však došlo o mnoho let později – až v roce 1941, kdy byla u člověka prokázána bezpečnost této látky. Sir A. Fleming tak odstartoval velice důležitou epochu účinného boje proti infekčním onemocněním.
• 1950 – První pacient přežil transplantaci ledviny Událo se to 17. června, kdy chirurg R. H. Lawer se svými spolupracovníky v Chicagu odstranil ženě nemocnou ledvinu a nahradil ji ledvinou dárce. Za deset týdnů obletěla svět radostná zpráva: Ledvina dárce se „ujala“.
• 1951 – Kontaktní čočky Český vědec Otto Wichterle stál u kolébky skvělé náhrady brýlí tím, že vytvořil gelovou látku, kterou oko dobře snáší. První měkké čočky však byly vyrobeny až v roce 1961.
• 1953 – Objev DNA Považuje se za převratný objev nejen v medicíně. Kyselina deoxyribonukleová objasnila genetický přenos informací (princip života).
• 1958 – Budík na srdce – Kardiostimulátor Dějištěm prvního voperování kardiostimulátoru byl Stockholm. Lékař Ake Senning jej implantoval pacientovi, který trpěl poruchou srdečního rytmu. Budíček však tehdy bylo nutné dobíjet z vnějšího zdroje, takže z pacientovy hrudi vykukovaly drátky. Ale už o čtyři roky později spatřil světlo světa vylepšený kardiostimulátor, takový, jak jej známe i dnes.
• 1960 – První antikoncepční pilulka Americké úřady schválily 18. srpna 1960 k předepisování první prostředek hormonální antikoncepce – Enovid. Ten obsahoval v jedné tabletce asi třicetinásobně větší množství hormonů než dnešní pilulky. Jeho užívání bylo provázeno nejen protesty jeho odpůrců a zastánců „morálky“, ale také nežádoucími účinky (přibíráním na váze, bolestmi hlavy apod.) i zdravotními komplikacemi. Světový trend však pilulce přál a dnes její lehčí a zdravější nástupce užívají miliony žen.
• 1960 – Československo bez dětské obrny Dokonce jako první na světě byla v tehdejším Československu díky vynikající organizaci očkování zlikvidována dětská obrna – poliomyelitis, která předtím ročně postihovala stovky dětí. Od té doby jsou u nás hlášeny jen ojedinělé případy, a to vesměs importované z ciziny.
• 1967 – Transplantace srdce Kapské město, 3. prosince 1967 a Christian N. Barnard. Hazardér, nebo génius? Vývoj na tuto otázku jednoznačně odpověděl, protože nyní přežívají pacienti s transplantovaným srdcem i desítky let.
• 1978 – První dítě ze zkumavky Princip umělého oplodnění spočívá v tom, že se z vaječníku odeberou zralá vajíčka, přenesou se do kultivačního roztoku, kde pak proběhne jejich oplodnění přidanými spermiemi. Počáteční fáze dělení buněk probíhá v termostatu a po 48 až 72 hodinách jsou zárodky přemístěny do dělohy. Tímto způsobem dokážou lékaři obejít mnohé příčiny neplodnosti. A první zkumavkové dítě? Jmenuje se Louise Brownová a na svět přišla 26. července 1978 v anglickém Oldhamu.
• 1983 – Rozpoznán virus HIV způsobující AIDS V listopadu 1981 napočítaly americké zdravotní úřady 159 případů záhadného selhání imunity u homosexuálů závislých na heroinu. V krátké době se začalo hovořit o epidemii, postihující všechny světadíly i sociální vrstvy. V roce 1983 byl objeven virus HIV, proti němuž dosud neexistuje stoprocentně účinný lék.
• 1986 – Laser operuje Soustředěné světelné paprsky, známé jako laser byly poprvé použity 19. Března 1986 k rozrušení žlučových kaménků. Jejich použití v současné medicíně snad nemá hranic. Dovedou opravit nejen zrakovou vadu či odchlíplou sítnici, ale uplatňují se i při léčbě nádorů, v kožním lékařství i plastické chirurgii.
• 1990 – Endoskopie – chirurgická metoda budoucnosti Operace srdce na dosud nenarozeném dítěti – tak zněly novinové titulky v lednu 1990. Londýnští lékaři dali šanci na přežití chlapci, u nějž byla diagnostikována srdeční vada neslučitelná se životem. Umožnila jim to vysoká úroveň endoskopických operačních metod. V současnosti se endoskopie běžně používá při operacích žlučníku či některých gynekologických výkonech.
• 1993 – Leksellův gama nůž Paprsky X mohou mít různé vlastnosti. Záleží to na jejich technických parametrech. Využívají se nejen k diagnostice, ale i k léčbě. Vrchol terapeutického použití představuje tzv. Leksellův gama nůž, který umožňuje ozáření chorobného ložiska uvnitř lebky, aniž by bylo nutné ji chirurgicky otevřít. Tímto přístrojem se může pochlubit i Česká republika. Byl instalován v roce 1993 v pražské nemocnici Na Homolce a od té doby pomohl už stovkám pacientů. Nyní už Leksellův gama nůž vlastní celá řada českých nemocnic.
• 1996 – Klonování Poprvé byl naklonován savec – britská ovce Dolly. Informaci však vědci sedm měsíců tajili, a tak se o ní svět dozvěděl až počátkem února 1997. Tým skotských vědců z edinburského Roslinova ústavu pod vedením profesora Iana Wilmuta oznámil, že díky metodě klonování, tedy produkci geneticky identických potomků bez použití spermatu, přivedl 5. července 1996 na svět ovečku Dolly. 

Co převratného v medicíně přinese 21. století? Dočkáme se konečně elixíru mládí či léku na nesmrtelnost?