Moje největší výhra bylo odpoutání se od manžela – alkoholika – tyrana. Začal mě fyzicky napadat v době, kdy jsem byla těhotná. Měla jsem obavy hlavně o miminko, ale pořád jsem si naivně myslela, že až bude na světě, ON se prostě změní… opak se stal pravdou, útoky se začaly stupňovat, a když vztáhnul ruku na 4týdenní dceru, bylo definitivně rozhodnuto.

Nebylo vůbec jednoduché uprchnout, byla jsem v cizině, dceru mi do českého pasu nezapsali, protože získala automaticky německé občanství… naštěstí jsme jí vyřídili její vlastní „mimipas“ a mohla jsem tajně, když bývalý manžel chrápal po vypité bedně piva, uprchnout k sousedům, kteří mi mimochodem moc pomohli a dodnes jsem s nimi v kontaktu. Neumím si představit, že by někdo posoudil můj případ jako únos dítěte, jak se dnes mnohdy děje.

Okamžitě po návratu do naší republiky jsem začala vyřizovat české občanství dcerce, podala žádost o rozvod, který proběhl „na dálku“ – sice se to táhlo několik let, ale teď můžu být v klidu. Mám nového přítele, hodného, který má rád nás obě, a teď čekáme další přírůstek. Mimochodem – trvalo mi 5 let, než jsem získala odvahu zkusit navázat nový vztah… To je druhá největší výhra v mém životě.

leonab

Děkujeme za pěkný příběh, gratulujeme k pěknému vztahu a posíláme 500 bodů do VVS.
Reklama