Foto: Profimedia

Rebelové se odehrávají v roce 1968, kdybyste se měla vrátit v čase do této doby, co by se vám na ní líbilo?
Pro Československo to bylo velmi těžké období, takže bych zůstala jen u povrchních věcí. Strašně se mi líbí móda šedesátých let, je velmi ženská a slušivá. To je ale asi tak jediné.

A co třeba galantnost mužů, nepřijde vám, že bylo více gentlemanů?
Pokud mohu soudit podle kolegů v divadle, tak to jsou ohromní gentlemani, obzvláště Honza Révai. Mám navíc pocit, že dnešní muži se znovu ke galantnosti vracejí a maminky je k tomu vedou. Tedy alespoň v to doufám.

Když se zase o kousek posuneme, konkrétně do roku 2001, kdy se Rebelové objevili poprvé na obrazovkách. Pamatujete si, jaké jste měla z filmu pocity?
Bylo mi devět let a dodnes z něj mám krásné pocity. Pamatuji si, jak jsem se na něj ráda koukala v létě, protože mám pocit, že zkrátka patří k prázdninám. Proto mi je trochu líto, že bude premiéra až v prosinci, protože děj je takový celý svěží, letní. Ale alespoň se díky němu diváci v zimě zahřejí.

Pamatujete si nějakou scénu, kterou jste ve filmu měla oblíbenou?
Mně byla vždycky strašně sympatická Bugyna, která je taková živá, temperamentní. Ale měla jsem ráda i scény s Alžbětou, kterou teď hraji, a na roli jsem se moc těšila.

Alžběta je taková romantická duše, také si potrpíte na romantiku?
Řekla bych, že nejsem typicky romantická osobnost. Nemám ráda takovou tu kýčovou romantiku jako západy slunce, plyšová srdíčka apod. Určitě by se ale dalo říct, že jsem něžná duše, takže se mi Alžběta hraje dobře. Vždy ale záleží, s kým hrajete a musím říct, že kluci, kteří hrají tatínky, jsou úžasní.

Foto: Profimedia

Takže při zkoušení převládá dobrá nálada?
Já jsem teď nedávno někomu říkala, že i když jsem měla o prázdninách, kdy se zkoušelo, jinou práci, a ta práce se třeba zrušila, tak jsem stejně na zkoušku přišla, i když jsem nemusela. Byl tady neuvěřitelný klid, dobrá nálada a myslím si, že mohu mluvit za všechny.

Dalo by se říct, že celý váš život jsou teď Rebelové, nebo stíháte i něco jiného?
Máte pravdu, že většinu času zabrali Rebelové a jsem za to ráda. Dokonce jsem se přistihla, že o muzikálu a o různých historkách ze zkoušek stále dokola vyprávím přátelům a známým, tak doufám, že už je s tím neotravuji (smích).

A když už máte trochu volného času, co děláte? Sledujete třeba nějaké seriály?
Koukání na seriály jsem musela zcela vypustit. Ale ráda cvičím, takže když je chvíle, tak jdu třeba na jógu, ale ono to souvisí všechno se vším. Kdybych necvičila, tak nezvládnu taneční čísla, takže by se dalo říct, že se i můj volný čas stejně Rebelů týká. Navíc cvičení je jiná forma energie, kterou potřebuji někde vybít, a potom se v noci učím texty.

Endorfiny získané cvičením jsou při hraní zřejmě potřeba, téměř celý muzikál je veselý, pozitivně laděný. Je nějaká scéna, která vás dojímá?
U té závěrečné scény, když tatínek s Alžbetou a Terezkou emigrují, tak mám kolikrát opravdu hodně slzy na krajíčku. Často se mi stane, že se až moc vžiji do té situace, že mě to prostě vezme. Jenže na to si musím dávat pozor, protože když se mi chce plakat, tak se mi stáhne hrdlo a špatně se mi zpívá.