Dva extrémy ve třídění odpadu popisuje čtenářka Japina. Ke kterému se přikloníty vy, milé čtenářky? Anebo se zařadíte po bok Japině?


Před 15 lety jsem byla na brigádě ve Švýcarsku a tam celá rodina nadskočila za stolem, když jsem po večeři hodila víčko od jogurtu do koše: „Vždyť je to přece hliník," vyhrkli najednou. Tenkrát jsem poslušně zalovila v koši a exhumovala aluminium. Co si budem povídat, Švýcaři nejsou poháněni při třídění odpadu ani tak myšlenkami na čisté Alpy, jako vysokými poplatky za směsný odpad.

Moje tchýně je druhý extrém, žije v New Yersey, odpad netřídí a topí hadrama máčenýma ve vyjetém oleji (vlastní autoservis). Tu bych teda za sousedku mít nechtěla, mám jinou, o trochu lepší. Ta naše 90-letá křehká stařenka si dává práci a odpad třídí ... na dvě kategorie: 1) na to se vejde do kotle a může vyletět komínem a 2) na to co se tam nevejde. Z příslušníků druhé velkoobjemové kategorie dělá pravidelně vatru na zahradě, většinou jsou tam nějaké matrace, kabáty, boty, ...

A co se týká naší rodinky, tak třídíme vcelku poctivě. Jednou jsem nad košem stříhala nějakou visačku z oblečení a přitom to tenké silonové poutko spadlo do koše a manžel zavrčel: „Bylo plastové." „Tak si ho vyhrabej," odvětila jsem ropácky. Ono zase všeho s mírou aneb jak říkávál jeden můj profesor: "Uvěřím všem ekologům, až budou chodit pěšky, oděni jen ve fíkových listech," no, být to na mě povolím jim i lopuchy.

Japina

Pozn. red.: Příspěvek neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne: Třídíte odpad?

Jaký je váš názor na třídění odpadu? A třídíte?

Své odpovědi mi posílejte na redakční e-mailovou adresu...

Pokud chcete, aby byly vaše příspěvky uveřejněny, musí mít alespoň jeden středně dlouhý odstavec textu. Z uveřejněných příspěvků vyberu jeden, který odměním pěkným dárkem! A to kazetou PICKWICK 9 chutí čaje.

9 chutílupa

TÉMATA:
DŮM A BYT