Moje skutečná romantická noc, na kterou vzpomínám víc, než na tu svatební.
Vzpomínáte si někdo na boom padesátek? Kdejaký turisťák nebo tělovýchovná jednota se předháněly v organizaci pochodů na padesát kilometrů. Tak mě tenkrát zaujala podzimní Chřibská padesátka. Nějak jsem chtěla hezky sportovně zakončit nejdelší prázdniny v mém životě.

Maturita za mnou a odjezd na koleje do velkoměsta přede mnou. Cítila jsem se úspěšná, šťastná, sebejistá, těšila jsem se na první samostatné bydlení na kolejích. Takže jsem se bezhlavě vrhla do akce, na kterou jsem vůbec nebyla připravená. Neuvědomila jsem si vůbec, jak dlouho tu padesátku půjdu, že bych neměla jít sama, že bych si měla vzít baterku. A hlavně že bych měla rodiče upozornit na to, že bych se mohla vrátit dost pozdě.

Vyrazila jsem od startu s nacyklostylovanou mapou. První dvě stanoviště s čajem jsem prošla mezi posledními účastníky, dost se mi vzdalovali, protože mám krátké nohy. Pak jsem sešla z cesty, protože lesáci nečekaně pokácely stromy i se značkami. Když jsem si uvědomila, že už vůbec netuším, kde jsem, narazila jsem na mladého muže, který taky zabloudil.

Navrhl, že mám jít s ním, protože to tam trochu zná, měl v té oblasti chatu a chodíval na hřiby. Ono mi taky nic jiného nezbývalo. Jenže se zatáhla obloha, začalo pršet, setmělo se hrozně rychle. Už vůbec jsme neviděli cestu a tak jsme chodili za světýlky v dáli, on mě chytil za ruku a tahal přes kmeny, pořád mi dodával sílu a odvahu a pořád jsme mluvili a mluvili, o všem možném, abychom nemysleli na tom, že jsme na tom opravdu blbě, že se motáme pořád dokola. Asi v pět ráno jsme narazili na osamělý dům, tam nám poradili, jak jít dál po silnici.

Počítám, že jsme nachodili místo padesáti těch kilometrů tak sedmdesát, ne-li víc. V turistické ubytovně si ráno organizátoři pořádně oddechli, když jsme se tam objevili jako poslední. Ukázalo se, že kvůli tomu kácení zabloudilo víc lidí a vojáci už byli v pohotovosti, aby nás hledali. Nalili do nás čaj s rumem, půjčili suché šusťákovky a šli jsme na nádraží, to už jsme nemluvili, rozechvění, protože jsme cítili, jak nás ta noc spojila, jak moc máme společného.

Bylo mi moc zvláštně a při vší únavě strašně krásně, protože jsem se poprvé zamilovala.
Jenže další romantika se nekonala, on už byl ženatý a měl doma mimino, takže adresy jsme si nevyměnili. Jen strašně dlouhou a krásnou pusu. Rozdýchávala jsem to ještě měsíc.
A doma jsem dostala od matky pořádnou facku po dlouhé době a naposledy v životě.
Bonda

Tak to je mám dojem takové hezké pokračování celé dnešní erotiky. Opět bez sexu, ale bez jiných hrozných věcí. Tedy až na to promočení a facku a tak vůbec, ale v zásadě to vyznívá příjemně. Erotiky tam asi taky moc nebylo, nebo možná ano, ale dobře skryté pod šusťáky.

Pošlete mi dnes ještě něco? Redakce@zena-in.cz

TÉMATA:
ZDRAVÍ