Děkujeme za první moc krásný příspěvek od čtenářky s nicke Vodfon. Má zkušenost s kočkami i psy. Ale kdo navždy zůstane v jejím srdci se dočtete v tomto příspěvku

cinda

Krásný zvířatkový den. V životě jsme vychovali hodně zvířat. Dokonce byla snaha vychovat i  perskou kočku Mášu. Moc se nám to nedařilo, bylo to obráceně, kočka vychovávala nás. Úspěšně nám zničila desítky sedaček. Aspoň jsme vždy měli poslední model. A to jí manžel udělal nádherné škrabadlo. Ani jednou do něj neškrábla. Jedině co na ní platilo, byla naše kolie Cindička.

Viděla, že my ji trestáme, tak to od nás rychle pochytila. S chutí Mášu při každém škrábání přehnala a zahnala do kouta. Viditelně jí to bavilo. Měla  chytrost, moudrost a mazanost kolie. Ale k ní musela dospět věkem. Dostali jsme jí ve čtyřech měsících. Bylo to velikánské, roztomilé přerostlé štěně. Kam šláplo, tam páchalo škodu. Neměli jsme barák, ni zahradu, tak bezstarostně běhala po našem čtyřpokojovém bytě a bořila všechno, co stálo v cestě.

Naše Cinda byla velký milovník focení. Byla zvyklá, že musí sedět a nikam  neodcházet. Málem se u focení usmívala. Věděla, že pak příjde pochvala a pamlsek za dobré chování. V našem domě byl kdysi fotograf a v sobotu se fotily svatby venku, na sluníčku.

Venčila jsem Cindu vždy bez vodítka. Najednou se dívám, někam odchází.  Venku byla svatba a ona se rozhodla, že se nima vyfotí. Doma byla za pózovaní chválená, tak to zkusila i venku. Opravdu ji vzali svatebčané na svojí  hromadnou fotku a ona byla viditelě šťastná. Svadebčané se  úsmívali i bez „sýru“. My jsme jí doma často fotili, tak byla zvyklá.                                                                                                                                                      

Cindička se dožila 11let. Měla těžkou dysplazii kloubu a vážnou operaci dělohy. Nesměla po zákroku chodit, tak si chlapi vzali dovolenou a nosili  jí do druhého patra. Umřela chudinka doma a její smrt jsme všichni obrečeli. Byl to ten nejchytřejší pes, kterého jsem kdy měla.

Letos v únoru nám zemřel 11-letý kavalírek. Měl bolestivý nádor na zadečku. Nejhorší byly pro něj i pro nás vánoce. S naší pomocí je přežil, ale moc dlouho si od vánoc nepožil. Musel chodit v dětských trenýrkách, aby si nesahal na ránu. Byl moc hodný, vůbec si je nesundával. Zůstaly nám jenom trenýrky, na které se nemůžu ani podívat.

Nyní máme tři dospělé Kavalíry King charles španěly a dcera koketuje s mýšlenkou, že koupí čtvrtého. Máme chatu se zahradou, tak by si štěňátko užilo léto v krásné přírodě a s kavalíři smečkou. Máme jenom psy, ale mají se vzájemně moc rádi.

Vodfon

To mi nedělejte, abych hned po ránu brečela.

A co vy, milé ženy-in? Máte doma kočku, nebo psa? Nebo dokonce obojí? Jak se ti dva spolu snášejí? Nenadržujete náhodou někomu? Jste spíš kočková, nebo pejsková. Klidně se rozpovídejte o svých zvířecích miláčcích. Dnešní téma je tu od toho

Své příspěvky, ale třeba i fotky posílejte na redakce@zena-in.cz