Děkujeme za první moc krásný příspěvek od čtenářky s nicke Vodfon. Má zkušenost s kočkami i psy. Ale kdo navždy zůstane v jejím srdci se dočtete v tomto příspěvku
Krásný zvířatkový den. V životě jsme vychovali hodně zvířat. Dokonce byla snaha vychovat i perskou kočku Mášu. Moc se nám to nedařilo, bylo to obráceně, kočka vychovávala nás. Úspěšně nám zničila desítky sedaček. Aspoň jsme vždy měli poslední model. A to jí manžel udělal nádherné škrabadlo. Ani jednou do něj neškrábla. Jedině co na ní platilo, byla naše kolie Cindička.
Viděla, že my ji trestáme, tak to od nás rychle pochytila. S chutí Mášu při každém škrábání přehnala a zahnala do kouta. Viditelně jí to bavilo. Měla chytrost, moudrost a mazanost kolie. Ale k ní musela dospět věkem. Dostali jsme jí ve čtyřech měsících. Bylo to velikánské, roztomilé přerostlé štěně. Kam šláplo, tam páchalo škodu. Neměli jsme barák, ni zahradu, tak bezstarostně běhala po našem čtyřpokojovém bytě a bořila všechno, co stálo v cestě.
Naše Cinda byla velký milovník focení. Byla zvyklá, že musí sedět a nikam neodcházet. Málem se u focení usmívala. Věděla, že pak příjde pochvala a pamlsek za dobré chování. V našem domě byl kdysi fotograf a v sobotu se fotily svatby venku, na sluníčku.
Venčila jsem Cindu vždy bez vodítka. Najednou se dívám, někam odchází. Venku byla svatba a ona se rozhodla, že se nima vyfotí. Doma byla za pózovaní chválená, tak to zkusila i venku. Opravdu ji vzali svatebčané na svojí hromadnou fotku a ona byla viditelě šťastná. Svadebčané se úsmívali i bez „sýru“. My jsme jí doma často fotili, tak byla zvyklá.
Cindička se dožila 11let. Měla těžkou dysplazii kloubu a vážnou operaci dělohy. Nesměla po zákroku chodit, tak si chlapi vzali dovolenou a nosili jí do druhého patra. Umřela chudinka doma a její smrt jsme všichni obrečeli. Byl to ten nejchytřejší pes, kterého jsem kdy měla.
Letos v únoru nám zemřel 11-letý kavalírek. Měl bolestivý nádor na zadečku. Nejhorší byly pro něj i pro nás vánoce. S naší pomocí je přežil, ale moc dlouho si od vánoc nepožil. Musel chodit v dětských trenýrkách, aby si nesahal na ránu. Byl moc hodný, vůbec si je nesundával. Zůstaly nám jenom trenýrky, na které se nemůžu ani podívat.
Nyní máme tři dospělé Kavalíry King charles španěly a dcera koketuje s mýšlenkou, že koupí čtvrtého. Máme chatu se zahradou, tak by si štěňátko užilo léto v krásné přírodě a s kavalíři smečkou. Máme jenom psy, ale mají se vzájemně moc rádi.
Vodfon
To mi nedělejte, abych hned po ránu brečela.
A co vy, milé ženy-in? Máte doma kočku, nebo psa? Nebo dokonce obojí? Jak se ti dva spolu snášejí? Nenadržujete náhodou někomu? Jste spíš kočková, nebo pejsková. Klidně se rozpovídejte o svých zvířecích miláčcích. Dnešní téma je tu od toho
Své příspěvky, ale třeba i fotky posílejte na redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
smutné
toupalova — #13 Nás drželi při životě další psi. Neumím si představit, že by doma zůstalo hlucho
Dojemné, umím si to představit, protože jsme v listopadu přišli o ridgebacku - dámu v letech. Všichni jsme to oplakali, protože to bylo tak nečekané...
Ale teď se už zase radujeme ze štěňátka, věřte, že jsme se nemohli dočkat, až se u nás objeví. "Holčička" je mou posilou v tom mým "chlapeckým" mužstvu a nevěřili byste, jaké dělá kotrmelce z radosti, když přijdu z práce.
CityCat — #11 děkuji
... Cindy určitě leží na hromadě čtyřlístků :-) a jestli existuje rajská zahrada, tak se v ní cítí jako doma.
Věrulinka — #2 Ronyho fotky jsem ještě ani neotevřela .
Mám ho v avataru a díky, že blbě vidím. Nevidím, co na profilovce mám. Vidím to jako černé klubíčko.
Alena613 — #8 Pudlíci dlouho žijíTaky jsem kdysi měla pudla
je to smutné, ale moc krásné .
Taky jsme se před 3 lety museli rozloučit s našim 16-ti letým pudlíčkem .
vodfon — #6 jsou to naši miláčkové , už si neumím představit být bez nich
Věrulinka — #5 Besinka je skvělá
vodfon — #4 je mi to jasný, ono stačí fotky vidět, seč to jde, raději na ně nekoukám
Brečím u nich, Besinka mi olizuje slzy, jako kdyby říkala, ale máš mě paničko, nebreč
Věrulinka — #2 Já si nemůžu pustit video, kde jsou ti naší mrtví pejsci.
enka1 — #1 Bohužel jenom tři.
je to moc smutný, když nám odejdou naši miláčkové, taky mám smutný zážitky
Když se dostnu k fotkám, vždy obulím a vzpomínám na krásné chvíle s nimi, nedají se zapomenout
Na ty kavalíry si pamatuju, takže už jsou jenom tři?