Foto: Profimedie

Dovolte mi, abych se představila,“ říká Pipi v knížce a každý už ví, že to bude nějakou chvíli trvat. Pipilota Citrónie Cimprlína Mucholapka Dlouhá punčocha, tak zní celé její jméno. Dlouhé není jen v češtině, ale ve všech 70 jazycích, do kterých byla kniha přeložena. Všichni ji však znají jako Pipi Dlouhou punčochu. Nekonvenční rebelku, kterou stvořila švédská spisovatelka Astrid Lindgrenová.

Píše se rok 1941 a Astrid  Lindgrenová sedí u postele své malé dcery a vypráví ji příběh o odvážné holčičce. Karin najednou navrhne, aby hrdinku maminka oslovovala Pipi Dlouhá punčocha. A tak vznikl zcela spontánně příběh malé holčičky s drzým výrazem, pihami a dlouhými zrzavými copy, jejíž matka je anděl a tatínek námořním kapitánem a černošským králem. Po svém boku má holčička opici a koně. Dobrodružství, které s nimi zažívá, už všichni jistě znáte…

S Pipi se nikdo nenudil

Spisovatelce knihu vydavatelství nejprve odmítlo vydat, protože Pipi prý rozhodně nebyla vhodným příkladem pro dospívající dívky. Vydání se knížka dočkala až v roce 1945, kdy rukopis vyhrál v soutěži o nejlepší dětskou knihu. Ale ani poté na ni někteří kritici nenechali nit suchou a dodnes si stojí za tím, že Pipi pro dívky není dobrý vzor.


Foto: Profimedie

„Žádné normální dítě nemá sílu obra, nejí celý dort na posezení a nechodí na boso,“ napsal kdysi uznávaný profesor v prestižních švédských novinách a Astrid Lindgrenovou označil za nekultivovanou osobu bez talentu.

Popularita knížky u dětí prokázala, že se profesor mýlil. Z Astrid se stala jedna z nejuznávanějších autorek dětských knížek a její jméno znají lidé po celém světě.

Reklama