Zdroj foto: Shutterstock
Své původní jméno – tedy maranta – získala rostlina po botanikovi Bartolomé Marantovi. Svého odvozeného jména „modlivka“ se jí dostalo podle toho, že s večerem své lisy jakoby pozvedá a svírá k modlitbě. S ránem je pak zase svěšuje rozevřené zpátky dolů.
Existuje mnoho zástupců tohoto rodu z čeledi marantovité, ovšem v interiéru se jich pěstuje asi jen pět. Z nich nejznámější a pravděpodobně také nejkrásnější je maranta leuconeura Fascinator. Ta se pyšní listy, na nichž se střídají odstíny klasické a neonově zelené a které mají fialové žilky.
Aby se u vás modlivce hezky dařilo, je třeba jí zajistit zejména dostatečnou zálivku a vzdušnou vlhkost. Na druhou stranu by se ale modlivka neměla ani přelévat. Je u ní zkrátka třeba vychytat stav mírné vláhy. Rozhodně by u ní nemělo dojít k vysušení substrátu. Vzdušnou vlhkost zajistíte rosením.
Další požadavek se týká světla. V tomto případě ale modlivce uděláte více služby stínem. Pokud by totiž měla světla příliš, začala by blednout. Úplně nejvíce jí ale svědčí polostín nebo rozptýlené světlo.
Množení modlivky probíhá nejjednodušeji vrcholovým řízkem.
Zdroj info: ireceptar, chalupari-zahradkari, region.rozhlas, wikipedie
Nový komentář