Od těchhle obrázků nečekáme „Velké umění“. Jde nám o jediné – zastavit čas. Zachytit chvíli, která se už nikdy nebude opakovat, a tváře, které budou za rok už docela jiné. Pokud se ale přidržíte několika jednoduchých pravidel, bude na vaše rodinné fotečky i tak docela pěkné podívání.

ČÍM fotit: analog nebo digitál?

Ještě před pár lety byl digitální foťák luxus, dnes je to skoro samozřejmost. Ceny klesají takovou rychlostí, že se vítěznému tažení digitálů světem lze jen těžko divit. Jejich největší výhodou je bezesporu možnost nasnímané záběry okamžitě zkontrolovat. Obrázky nás nic nestojí, takže jich můžeme „nasekat“ spoustu a nepovedené smazat. Pro spoustu lidí – autorku tohoto článku nevyjímaje – tak s nástupem digitálů opravdové focení teprve začalo. Ta svoboda! Nemuset se bát, kolik filmů jsme zase zkazili a kolik to bude stát! S hotovými fotkami lze navíc v počítači provádět úplná kouzla. Dosvětlit, doostřit, udělat z barevné černobílou, vyříznout nejzajímavější část... Nevýhodou digitálu je velká energetická náročnost - počítejte s tím, že budete muset mít několik sad kvalitních dobíjecích baterií nebo být stále v dosahu sítě (pozor na chalupy bez elektřiny!). Pokud si pořizujete nový foťák, pořiďte si takový, který má objektiv s nastavitelnou ohniskovou vzdáleností – zoom.

JAK fotit: pro technologické panny a panice

Také máte na vašem kompaktu stabilně nastavený režim „auto“? No nestyďte se, takových je většina. Ono to celkem funguje, pokud fotíte jen za pěkného počasí a nesnažíte se o žádné velké vychytávky. Pokud chcete být hodně kreativní, překlapnete si na „portrét“ nebo na „krajinu“. Kdepak nějaký manuální režim! Trápit se s fyzikou sedmého ročníku, s nastavováním času a clony!

S automatem můžete v pohodě vystačit celý život, to je fakt. Pokud ale zatoužíte udělat opravdu pěkný portrét nebo hezké fotky z prostředí, kde je málo světla (se zabudovaným bleskem to vážně není ono, viďte...), najednou zjistíte, že se bez manuálu neobejdete.

A ono to ve skutečnosti není tak hrozné. Ideální je, když máte ve svém okolí někoho, kdo se ve focení trochu vyzná a je ochotný udělat vám hodinovou „nalévárnu“. Učit se tyhle věci z příruček je pro technologické panny dost těžko stravitelné. A pak to už chce jen fotit, fotit, zkoušet a experimentovat. Vůbec nejlepší foťák je totiž ten, který máte pořád po ruce a který hojně používáte. Sebedokonalejší přístroj, který po celý rok pokojně odpočívá ve své luxusní brašničce, nebo se kterým neumíte pořádně zacházet, je na nic.

CO fotit: proměňte se v paparazziho

Chcete-li zdokumentovat nějakou důležitou rodinnou událost – jako je Mikuláš nebo Vánoce - zapomeňte na pečlivě naaranžované, načesané a zubící se skupinky pod stromečkem. Naopak, přepadávejte členy rodiny v různých fázích děje. Maminka, kterak zbrocená krví až po lokty kuchá kapra. Děti, upatlané od polevy a zdobící perníčky. Dědeček na štaflích, jak se s kladívkem v ruce snaží dotvořit vánoční dekoraci domu. Výrazy při rozbalování dárků taky můžou stát za to... Seriál můžete ukončit záběrem opuštěného „bojiště“ s hromadami zmuchlaných ozdobných papírů nebo unaveného dítěte, které usnulo oblečené s novou hračkou v náručí.

Nejčastější chyby nás amatérů:

·         Támhleta tečka, to je náš Venda. Na snímku nemusí – a ani nemůže – být všechno! Musíte se rozhodnout, jestli fotíte syna, ozdobený čtyřmetrový smrk, sněhuláka nebo zimní krajinu.

·         To nejdůležitější doprostřed. Omyl! Značky ve středu hledáčku slouží k zaostření, ne k umístění hlavního objektu. Rozdělíme-li si plochu fotografie „zlatým řezem“ svisle i vodorovně na třetiny, dominanta snímku by měla být umístěna přibližně na průsečíku linek.

·         Pohled svrchu. Optimální pozici fotografa lze vyjádřit jednoduchou poučkou: co má oči, fotíme z očí do očí. Při snímání malých dětí, domácích zvířat nebo sedících dospělých se nebojte jít k zemi - kleknout si nebo dokonce lehnout.

·         Šklebící se děti. Jak zmerčí foťák, okamžitě se přestanou chovat přirozeně. Musíme jim dát čas, aby si na přítomnost fotoaparátu zvykly. Udělejte pár záběrů naprázdno a počkejte, až se zaberou do hry a začnou se zas chovat normálně. Zoom vám umožní zůstat opodál a fotit nepozorovaně.

·         Červené oči. Způsobuje je odraz světla z blesku na očním pozadí. V šeru mají lidé široce roztaženou zorničku a krátký silný záblesk projde do oka dřív, než se stačí stáhnout. Většina moderních fotoaparátů má funkci „redukce efektu červených očí“ (vyslání série slabších záblesků před vlastní expozicí způsobí stažení zornice), funguje ale pouze za předpokladu, že se fotografovaný dívá přímo do objektivu. A to se, popravdě řečeno, podaří málokdy...

Červené oči lze na hotové fotografii nečekaně snadno odstranit tenkým permanentním fixem (lepší fotoobchody nabízejí k tomuhle účelu speciální fixy, které jsou ovšem několikanásobně dražší než ty „obyčejné“). Na digitální fotce je možné červené oči (jakož i jiné nedostatky) vyretušovat pomocí grafického programu (např. Adobe Photoshop). Vůbec nejlepší je ale nepoužívat blesk vůbec – a když už, tak blesk výklopný, který umožňuje nasměrovat záblesk na strop nebo zadní stěnu, a tím ostré světlo změkčit.

Zeptali jsme se profesionála, fotografa Lukáše Hausenblase:

Jak zachytit poetickou atmosféru u stromečku, měkké světlo svíček?
„Fotografujte bez blesku, na citlivý film, u fotoaparátu nastavte vysokou citlivost (kolem 800 ISO). A v pokoji rozsviťte, co se dá.“

Co dělat s člověkem, který při spatření fotoaparátu prchá a křičí: „Né, mě nefoť, já na fotkách vypadám strašně!“
„Vysvětlete mu, že napůl odvrácený a na samém okraji snímku bude mít zdeformovaný obličej a opravdu nebude vypadat dobře. Když nebude vyvádět, dopadne to mnohem líp.“

Jak co nejlépe vyfotit rodinnou skupinku?
„Jděte o dva kroky blíž. To je základní rada. Ať na snímku není vidět, jaký máte doma strop, jaký koberec a co je za oknem.“

Reklama