Příběh se odehrává ve dvou zemích, které vleklá válka spojila v jediné Waynanské císařství. Poutníci se vydávají na svatou výpravu, která má přinést říši ztracený blahobyt, ale skoro každý si chce od bohů vyprosit i něco málo pro sebe. Jak mohou osudy zamíchat drobné malichernosti? Jakou úlohu hrálo ve válce tajemné Dračí knížectví? Podaří se zavrženému generálovi Darengolovi odčinit zradu císaře? Setká se krásná princezna Sair znovu se svou láskou? Dovede mnich Ituan výpravu na posvátnou horu opředenou legendami? To se dozvíte v mistrně vyprávěném příběhu Františky Vrbenské a Jakuba D. Kočího.
Obálku vytvořila uznávaná výtvarnice Jana Šouflová. Vnitřní ilustrace od Jasmíny M. Kočí jsou malovány tradiční metodou: tuší na rýžový papír.
Vítr v piniích se zrodil z historických obrazů života asijské společnosti. Dotvářejí ho poetické motivy zasazené do drsného světa bojovníků, chudiny zbavené majetků i práv i zrádců odsouzených na smrt. Osudovost i poezie všedního dne, to je román Vítr v piniích.
- Kniha vychází 3. září v nakladatelství Straky na vrbě.
- Soutěžit o knihu Vítr v piniích můžete zde: Vyhrajte román Vítr v piniích!
Tři otázky pro autory
Když se řekne Vítr v piniích, co vás napadne jako první?
Františka: Jakub popíjející čaj, tři psi, kteří do nás šťouchají čenichy. Šedivá skála v mlze a na ní osamělá borovice.
Jakub: Dlouhé večery u počítače s Františkou, šálky vynikajícího čaje od mé ženy a Guzaru - to je jedna z mých nejoblíbenější postav v románu. Mešuge a nepřemožitelný válečník, když jsme o něm psali, v jednom kuse jsme se zalykali smíchy.
Jak vlastně román vznikl?
Františka: Inspiračními zdroji se staly příběhy o středověkých poutnících a náš společný zájem o východní kultury. Oba základní motivy se překvapivě, až magicky doplňovaly a rozvíjely. A hrdinové Pinií nám začali naléhavě vyprávět své vlastní osudy; až se povídka proměnila v román.
Jakub: Na Konzervatoři Jaroslava Ježka jsme měli předmět Dějiny divadelnosti, přednášel ho profesor Jaromír Kazda a několik hodin věnoval i tradičnímu japonskému divadlu Nó. Nakladatel Michael Bronec sestavoval nějaký - už ani nevím jaký - sborník, a tak jsme se s Františkou domluvili, že napíšeme povídku společně. Jako prvotní impuls zapůsobila jedna z tradičních her divadla Nó, která se jmenuje právě Vítr v piniích. Trochu jsme tu povídku, asi tak o tři sta padesát stránek, přetáhli...
Co pro vás osobně jeho vydání znamená?
Františka: Dlouhé měsíce úsilí, pozitivní zážitky ze spolupráce s Jakubem (opravdu ne všichni autoři jsou schopní psát dohromady a poslouchat jeden druhého). Mimo to množství nových literárních zkušeností.
Jakub: Popravdě? Hluboké a hlasité oddechnutí. Investovali jsme do něj opravdu hodně, hodně, hodně, hodně... práce. Kdyby k vydání nedošlo, byl bych pořádně zklamaný.
Nový komentář
Komentáře
Jakub D. Kočí — #39 nesmrtelně zajímavé, strhující, místy zarážející, zábavné, napínavé, někde se čtenář také zasměje a popláče... Náš netrpělivý čtenář se rozhodně má na co těšit
Nestyda — #35 A jaký bude téma?
Rikina — #38 Náhodou, Pinie byly v pořadníku delší dobu... co teprve fanoušci Stínu modrého býka, žejo?
Jakub D. Kočí — #34 No jo, tvořit v tandemu... ale co my, fanoušci agenta JFK, kteří marně čekáme na 18.díl, tento měla psát právě Františka Vrbenská?
Naganty a vlčí máky? 
Furt nic, a ona se tady zatím zdržuje s nějakýma piniema. 
Eva_Fl — #36 Jo, tak tuhle vyšívací techniku taky upřednostňuju a ještě tak jen z jedné barvy bavlnky
Nestyda — #33 proto nemuzu programovat. To je pro me horsi, nez vysivat krizkovym stehem. Na bubinku.
Jakub D. Kočí — #34 Jakube, těším se na spolupráci
Eva_Fl — #32 Nestyda — #33 Jeden z důvodů, proč je dobrý tvořit v tandemu
Eva_Fl — #32 S tou netrpělivostí mi mluvíš z duše, tou trpím taky... Jakmile něco začnu, musím to dodělat hned, jen těžko se k něčemu vracím... Ale zhoršuje se mi to přibývajícími roky.. A teď mě dost často ještě chytá rapl, zbytečnej a pořádnej... Netrpělivá vzteklina, moje druhé jméno :-)
Jakub D. Kočí — #30 viz nase korespondence!
Holky, pouvazuju, ale ja jsem silene netrpelivej clovek a co neni HNED, me prestane bavit. Viz mych 46 nedopletenych svetru.
kuty — #28 Kaňoure, nech toho, budu rudá až na zadku a pak se mnou bude k nevydržení. Lichometníčkové jedni :-)
Eva_Fl — #15 Nenabízej dvakrát, příležitost vyjít v Ejmeriké - tyjo, hned jdu do toho!
Ale bude to chtít dobrýho překladatele...
Eva_Fl — #24 Jj, chápu. Akorát mi to musí být včas připomenuto, páč jsem hlava děravá
Nestyda — #14 My jsme měli divadlo, jinak bych určitě přijel, ale to víš, vystoupení je vystoupení...
Eva_Fl — #24 věřím tomu že až se se vším smíříš a srovnáš tak tu knihu napíšeš,zatím relaxuj a nabírej sílu
.jo a pokud jde o nestydu ,tak jdu s pravdou ven ,ze začátku mi taky děsně pila krev ale časem jsem si na ni zvykla a tedˇji mám fakt ráda.
Eva_Fl — #24 Evi, z toho je mi smutno, zatím na knížku prď, ať Tě to zbytečně nerozhodí. A nebo jinak.. Začni "dneškem" a třeba se jednou dopracuješ k těm "vsuvkám 'proč'", na který to všechno vlastně kdysi dávno stálo... Hlavně žádná silná antidepresiva, potlačila by naší Evu_Fl!!!
Eva_Fl — #25
Nestyda je mor 
Mám záchvat smíchu, Evo 
kuty — #23 mne Nestyda silene srala tim, jak je proste VSUDE!
Ale je to moc hodna holka a ja jsem ji uz asi i pochopila a uz je proste moja.
Kuty - a ty jsi moc mila a chytra holka a ja jsem rada, jelikoz to, co tady obcas zaznamenam, ve mne budi hodne silne emoce.
JAKUBE !!!!!!
Tak jsem se dovedela, ze nejen ze dostanu knihu, ale dostanu ji prej dokonce podepsanou, tak v tom pripade bych prosila rovnou s venovanim, za coz predem dekuji.
V pripade nejasnosti - mas na me mejla.
____________________________________________
Holky, ja s tou knihou nevim. Mozna sem, na z-in - nejakej ten pribeh na pokracovani, uz jsem o tom uvazovala, jenze v sezone absolutne nestiham, to jsem rada, ze se nekdy sprchnu a najim a poparim nejakou tu hru.
Tady je velkej problem : moje detstvi. Kdyz o tom moc dopodrobna zacnu psat, jedou ve mne emoce a ZATIM nepomaha ani joga, ani meditace, ja to porad nemam zpracovany, ac jsem rodicum davno odpustila, ale .... porad to tam je. A ja jsem tady a ted v relativnim klidku a nejak se mi nechce rejpat tou kudlickou, jestli mi rozumite. A vynechat to detstvi - no to by pak asi bylo hodne tezky pochopit ty souvislosti dalsich let... Protoze v tom detstvi je spousta odpovedi na to PROC.
No mozna poprosim pana doktora o silnejsi antidepresiva a pustim se do toho.
Nestyda — #22 myslím že máš co říct a občas to taky říkáš
a já jsem tomu ráda.tedˇ ti polichotím ještě trošku,sem na ž-in chodím taky dost kvůly tobě,vždycky se těším jakou vášnivou debatu zase rozpoutáš.Takže jen tak dál ,jo a tvůj slovník je v pohodě,sem tam nějaké to hovno z pusy vyletí přece každému.
kuty — #21 já jsem ještě takový jelito, co nemá co říct, ale Eva je kus. Ale polichotila jsi mi moc :-)
Nestyda — #20 Eva mi fakt přijde jako hodně zajímavý člověk,doufám že tu knihu fakt jednou napíše.Jo a když už jsem u těch zajímavých lidí tak mezi ně počítám taky tebe,doufám že ti to nevadí.