Dlouhou dobu jsme nevěděli, co synovi je a spíše jsem si myslela, že na nás syn něco hraje, aby nemusel doma pomáhat,“ říká maminka Aleše. Po návštěvě lékařky nakonec Alešovi diagnostikovali astma. Tehdy mu bylo čtrnáct let. Onemocnění předcházely alergie, které jsou u dětí, ale i u dospělých hojně vyskytované. „Aleše mám v péči již šest let a úplně na začátku jsme řešili problémy se sennou rýmou a se spojivkami,“ říká MUDr. Hana Janíčková a dodává: „Nakonec jsem pacientovi diagnostikovala alergii na roztoče a předepsala protialergické léky.

První větší problémy s kašlem a dechovou nedostatečností Aleš pocítil již v roce 2017. Úlevová léčba mu tehdy pomohla a od dalších potíží měl klid.

Při kontrole v lednu tohoto roku Aleš přiznal namáhavou dušnost. Náznaky astma se projevovaly ve chvílích, kdy Alešův organismus začal pociťovat větší námahu,“ dodává lékařka.

Sám Aleš pocity, kdy se u něj astma projevilo, popisuje jasně: „Měl jsem pocit, že se nemůžu dodechnout.“

Mrzí mě, že jsem náznaky synovi nemoci přehlížela, ale jsem ráda za odbornou pomoc paní doktorky Janíčkové a to, že dostala astma pod kontrolu,“ dodává maminka Aleše.

Od června Aleš užívá pravidelné léky, cítí se dobře, přesto je pravidelná léčba a prevence astma žádaná.

Lékařka odpovídá
614d98fee8eceobrazek.pngNa dotazy týkající se léčby astma odpovídá MUDr. Hana Janíčková. Členka České společnosti alergologie a klinické imunologie, České pediatrické společnosti, lektorského sboru České iniciativy pro astma a Evropské akademie alergologie a klinické imunologie. Lékařka pacienta Aleše.

Dle příběhu Aleše lze soudit, že občas nemusí být první příznaky astmatu zjevné, a tak je lze přehlédnout. Co byste radila rodičům, kteří se u svých dětí setkají s dušností, popř. dalšímu příznaky nemoci?
Pokud rodiče pozorují u svých dětí abnormální zadýchávání, mělo by se vždy vyšetřit. Je důležité porovnávat děti s vrstevníky a vzít do úvahy i jejich tělesné dispozice.  Významné je, když dítě začne „bezdůvodně„ ztrácet kondici – neuběhne tolik jako dříve, nezvládá např. trénink, který dřív nedělal žádné potíže, nestačí kamarádům, ponámaze kašle.  Příčinou nemusí být vždy astma, ale u dětí je dušnost a/nebo kašel po zátěži velmi často prvním příznakem astmatu.

Proč se některým pacientům nasazuje pouze úlevová léčba a jiným pravidelná? 
Léčba astmatu se řídí jeho závažností a podle stanovených kritérií se rozlišují různé stupně závažnosti. U nejlehčího stupně, kdy má pacient jen občasné lehké potíže, stačí úlevová léčba, tedy podání léku, který uvolňuje průdušky, pouze podle potřeby, při potížích. U ostatních, závažnějších stupňů musí mít pacient pravidelnou léčbu, kterou podle potřeby doplní úlevovými léky.

lek.jpg

Co si lze představit pod pojmem “zaléčené astma„? 
„Zaléčené astma“, pro které používáme v medicíně termín „astma pod kontrolou“, znamená, že pacient je téměř bez potíží, zvládá běžné každodenní činnosti, není omezován svou chorobou, může sportovat, nemá noční záchvaty dušnosti a kašle a vyšetření funkce plic ukazuje normální hodnoty jako u zdravých dětí. Občasné dušnosti, které by neměly být častější než 2x týdně, zvládne použitím úlevového léku.

Jaký je rozdíl mezi lehkým průběhem a např. středně těžkým astmatem? Jak moc se od sebe tato stádia liší?
Tuto otázku řeší klasifikace astmatu, kdy se pacienti zařazují podle frekvence příznaků, podle jejich závažnosti, vyšetření funkce plic do několika stupňů a podle toho se jim nasazuje léčba.  „Nový“ astmatik s nejlehčím stupněm astmatu má občasné lehké příznaky, které ho nijak zásadně neomezují a k léčbě mu stačí pouze léky na úlevu při dechových potížích. Další stupně označujeme jako perzistující neboli přetrvávající, pak lehké, středně těžké a těžké astma.  U lehkého perzistujícího stupně astmatu má pacient dušnosti několikrát týdně ale ne denně. Noční příznaky, které hodnotíme jako závažnější projevy, má více než 2x měsíčně, ale méně než 1x týdně, vyšetření funkce plic je normální. Středně těžké astma má potíže denně a noční dušnosti nebo kašel nejméně 1x týdně. Astma už narušuje běžné denní aktivity, pohyb i spánek a při spirometrickém vyšetření funkce plic pozorujeme snížení hodnot i v období bez příznaků, kdy se pacient subjektivně cítí dobře. U „zaléčených pacientů“ je hlavní rozdíl v dávkách léků, které jsou nutné proto, aby se astma zvládlo. I pacient se středně těžkým astmatem by měl mít na léčbě minimální potíže, ale bude k tomu potřeba větších dávek léků než u pacienta s lehkým stupněm astmatu.

Spatřujete v léčbě astmatu nějaký pozitivní vývoj? 
Pozitivní vývoj je v léčení astmatu jasně patrný. Díky velmi dobrým diagnostickým možnostem a velké škále dostupných účinných léků je v praxi vidět, že zvláště u dětí lze velkou většinu astmatiků léčit nízkými dávkami léků tak, aby bylo jejich astma pod kontrolou a neomezovalo je v jejich běžném životě. Těžké astmatické záchvaty, které vyžadují akutní léčbu v nemocnici, jsou mnohem méně časté než dříve.

V čem je podle vás např. největší plus u biologické léčby astmatu?
Asi 5 % dětských astmatiků má těžké astma, které špatně reaguje na běžnou léčbu.  Biologická léčba umožňuje u některých pacientů zvládnout i tyto těžké případy.

6151bfd754525banner-Ia.jpg

Reklama