V Česku nám antibiotika (konkrétně penicilin) pomáhají v boji proti bakteriím škodícím našemu zdraví už bezmála 80 let. Ani za tu dobu jsme si ale tak docela neosvojily pravidla, jak je užívat. Proto někdy napáchají více škody než užitku. A bakterie se vůči nim stávají rezistentními - nehynou. Jak tomuto nebezpečí předejít? Vyvarujte se následujících chyb.

Trváme na předepsání antibiotik. Jenže ty zabírají jen na onemocnění způsobená bakteriemi. Věděla jste, že až 70 % infekcí horních cest dýchacích způsobují viry?

Nasazujeme si antibiotika samy. Možná vám zbyla většina tabletek z předchozího onemocnění. A tak dobře vám zabraly! Jenže začít je znovu na vlastní pěst užívat na novou chorobu je obrovskou chybou. Kromě toho, že nemáte jistotu, zda je vaše onemocnění opět bakteriálního původu, nemůžete poznat, zda jsou právě tyto tabletky vhodné i tentokrát. Navíc jich nemusíte mít dostatečné množství potřebné k úplnému vyléčení, takže přeživší bakterie mohou škodit dál.

Nepřipomeneme lékaři léky, které již užíváme. Některé totiž mohou mít neblahý vliv na účinky konkrétního antibiotika. Nebo dokonce vážně poškodit zdraví. S tím vám poradí i lékárník.

S léčbou příliš otálíme. Když lékař usoudí, že za naše potíže mohou bakterie, a předepíše léčbu antibiotiky, neměly bychom jejich užívání odkládat. Než totiž začnou působit, trvá to dva až tři dny. Za tu dobu se může naše onemocnění podstatně zhoršit, takže už potřebujeme jiné tabletky.

Kombinujeme léky s nevhodnými potravinami a nápoji. Některá antibiotika se nesnesou s mlékem, jiným vadí třeba hořčík. Nevhodnost kombinace s alkoholem snad ani netřeba připomínat. Existují i takové tabletky, při jejichž užívání nesmíte na slunce.Vše nejdete v příbalovém létáku.

Nedodržujeme časové rozestupy, měníme dávkování. Antibiotika nemusíte užívat na minutu přesně, ale třeba hodinové zpoždění už hraje v léčbě negativní roli. V těle totiž poklesne jejich hladina a bakterie se začnou opět množit. Raději si nastavte budík v telefonu. Tabletku je třeba užít znovu, když do půl hodiny od spolknutí té předchozí zvracíte.

Přerušujeme léčbu. Lékař nám nepředepisuje daný počet dnů (tabletek) užívání antibiotik pro legraci. Měly bychom jeho doporučení dodržet i tehdy, když se nám udělá lépe ještě před skončením léčby. Nebo když máme pocit, že léky nezabírají. Jinak mohou některé bakterie přežít a za čas se opět rozmnožit. Vždy se poraďte alespoň s lékárníkem.

Neužíváme probiotika. Antibiotika zahubí nejen zlé bakterie, ale i ty hodné - v našich střevech, ale také například v pochvě. Tím se naruší obranyschopnost a hrozí další onemocnění. Dejte na radu lékárníka a užívejte je po jím doporučenou dobu.

Neodpočíváme. Abychom se co nejrychleji a zcela uzdravily, musíme dodržovat klidový režim, dodávat tělu dostatek vitaminů a hydratovat ho.

Rezistence není jen prázdný pojem

Pokud budeme pravidla léčby antibiotiky ignorovat, bakterie se vůči nim mohou stát odolnými, rezistentními. „Část mikroorganismů léčbu antibiotikem přežije a zachová se podle hesla: „co tě nezabije, to tě posílí“, takže na ně už to určité antibiotikum nikdy nezabere a oni se množí vesele dál. Čím častěji a zbytečně budeme léky s antibiotiky užívat a čím častěji je nedobereme (nedoléčíme se), tím více odolných kmenů přežije a my je nebudeme umět zabít,“ vysvětluje Mgr. Leona Štěpková, lékárnice z Alphega lékárny v Hostomici nad Bílinou. A zároveň dodává, že pacienti dnes umírají na infekce, na které by před 60 lety stačila čtvrtinová dávka „obyčejného“ penicilinu, který používáme dnes.

Čtěte také:

Reklama