Foto: Shutterstock
Pracuje pro nás každou vteřinu, po celý život, denně přečerpá až 7 000 litrů krve a 100 000krát udeří, takže je nejvýkonnějším orgánem v těle. Proto bychom měli udělat něco na oplátku i my pro něj. Ostatně - jsme to zase my, kdo bude ze zdravého srdce profitovat. Jak ho udržet v co nejlepší kondici? Lékaři mají jasno, stačí myslet na prevenci v následující podobě.
Pravidelný pohyb
Naše tělo bylo stvořeno k pohybu, a tak mu vůbec nesvědčí vysedávání u počítače nebo u televize. Ba naopak. Vědci z Mass General Brigham nedávno zjistili, že sedavý způsob života (10,6 hodiny denně) může zvýšit riziko srdečního selhání až o 60 %.
„Zkusme denně ujít 8 až 10 tisíc kroků, když je to možné, nahoru využijme místo výtahu schody. Zařaďme alespoň 25 minut intenzivního pohybu 3x týdně. Při krátké pracovní poradě nebo prezentaci je lepší zůstat stát nebo chodit a během dne se několikrát protáhnout,“ nabádá Státní zdravotní ústav k alespoň minimálnímu pohybu. V ideálním případě by však měl být ještě častější.
„Podle prvních pokynů „ESC Guidelines on Sports Cardiology“ publikovaných v roce 2020 by každý zdravý jedinec měl alespoň 150 minut týdně věnovat středně intenzivnímu aerobnímu cvičení nebo 75 minut týdně intenzivnímu, případně jejich vhodné kombinaci. Totéž se doporučuje také dospělým ve věku 65 let nebo starším, kteří jsou v dobré kondici a nemají žádné zdravotní potíže, které by je omezovaly v pohybu,“ doporučují lékaři spolupracující na projektu Srdce v hlavě zaměřeného na lepší informovanost pacientů.
Dostatečný spánek
Za optimální dobu nočního spánku je považováno sedm až osm hodin denně. Lidé, kteří pravidelně spí méně než šest hodin denně, mají vyšší riziko vzniku kardiovaskulárních chorob. Jak je to možné? „Nedostatek spánku narušuje hormonální rovnováhu a zvyšuje hladinu stresových hormonů, jako je kortizol. Ten je spojen s vyšším krevním tlakem a zánětlivými procesy v těle, které mohou poškozovat cévy a srdce,“ vysvětluje Státní zdravotní ústav. Zároveň podotýká, že pokud tělo nemá dostatek času na regeneraci během noci, je srdce nuceno pracovat intenzivněji, což může vést k vyššímu riziku infarktu.
Někdy ale nepomůže ani dostatečně dlouhá doba strávená spánkem, a to v případě, že spánek není kvalitní. Například lidé trpící spánkovou apnoe (opakované zástavy dechu během spánku) nebo nespavostí jsou vystaveni vyššímu riziku hypertenze, arytmie i srdečního selhání.
Foto: Shutterstock
| Do postele bychom se měli kvůli cirkadiánní rytmu těla (vnitřní hodiny) dostat nejpozději do půlnoci. |
Zdravý jídelníček
Věděli jste, že nezdravé stravovací návyky jsou jedním z hlavních faktorů kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí na tyto choroby v Evropě? Spolu s nimi totiž přichází vysoká hladina cholesterolu, cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak nebo obezita. „Hubnutí snižuje pravděpodobnost předčasného úmrtí přibližně o 20 %. U obézních pacientů nebo pacientů s nadváhou a diabetem snižuje ztráta 10 % tělesné hmotnosti riziko srdečního infarktu, mrtvice nebo předčasné smrti o 20 % až 25 %,“ uvádí lékaři ze sdružení Srdce v hlavě.
Dle doporučení Státního zdravotního ústavu srdci prospěje každý den vláknina z celozrnných potravin a zeleniny a naopak méně soli, polotovarů, uzenin či alkoholických nápojů. „Každý den si dopřejeme 3 porce zeleniny a 2 porce ovoce a vypijeme 1,5 litru neslazených nápojů. Do svého jídelníčku aspoň 2krát týdně zařaďme luštěniny a zelenou listovou zeleninu. Denně si dopřejeme hrst ořechů či pomletých semínek. Používejme olivový olej do salátů a řepkový olej na tepelnou úpravu. Minimálně jednou týdně si dopřejme tučné ryby,“ vyjmenovává ideální stravu, které bychom se měli snažit alespoň přiblížit.
Pozor na kouření
Záliba v cigaretách není spojena jen s rakovinou plic, ale varují před ní také kardiologové. „Nejúčinnějším způsobem, jak se vyhnout infarktu, je úplně přestat kouřit. I jedna cigareta denně výrazně zvyšuje riziko infarktu,“ upozorňuje Evropská kardiologická společnost s tím, že kouření představuje pro srdce enormní zátěž.
„Nikotin z jedné cigarety zúží tepny v srdci na 20 minut a zhorší tak jeho prokrvení, zvýší srdeční tep a krevní tlak. Když přestanete kouřit, už za 20 minut po poslední cigaretě klesne krevní tlak a sníží se srdeční tep. Za 8 až 12 hodin se zvýší hladina kyslíku v krvi. Za 2 dny se zlepší čich a chuť. Po 3 měsících se zlepší krevní oběh a funkce plic,“ popisují lékaři.
Foto: Shutterstock
Vyhýbání se stresu
Zcela bez stresu žít nelze. Je pro nás přirozený a leckdy dokonce i užitečný. Jenže pokud se z občasného stresu stane stres chronický, naše tělo trpí. A s ním i srdce. „Emocionální stres může vést ke zvýšení srdeční frekvence (rychlosti, kterou srdce pumpuje krev), krevního tlaku a frekvence dýchání, protože se nervový systém přetěžuje. Přestože se jedná o normální reakci, přetrvávající stres v důsledku nezdravých životních návyků, pracovních nebo rodinných problémů může být chronickým spouštěčem nervového systému a zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění. Účinek stresu je zesílen, pokud vede k nedostatečnému nebo nekvalitnímu spánku,“ uvádí Evropská kardiologická společnost.
Pravidelné preventivní prohlídky
Riziko onemocnění srdce a cév lze snížit nejen správnými životním stylem, ale také pravidelnými kontrolami u lékaře. Kdy s nimi začít? Podle lékařů už po 30. narozeninách.
Vyšetření koncentrace celkového cholesterolu a tukových látek v krvi se povinně provádí při první všeobecné preventivní prohlídce a dále ve 30, 40, 50 a 60 letech. Každé 2 roky je pak hrazena preventivní prohlídka u praktického lékaře, kdy podle možných příznaků lékař provede další vyšetření. Navíc ve 40 letech a dále každé čtyři roky je předepsáno vyšetření EKG. Vyšetření glykémie se provádí při první všeobecné preventivní prohlídce a dále ve 30 letech a od 40 let ve dvouletých intervalech.
„Během prohlídek je věnována zvláštní pozornost rizikovým faktorům, které v danou chvíli způsobují jen malé potíže, případně si pacient nemusí být žádných potíží ani vědom. Pokud jsou tyto rizikové faktory identifikovány a léčeny včas, lze riziko komplikací významně snížit,“ říká MUDr. Jaromír Ožana z Fakultní nemocnice v Olomouci spolupracující na projektu Srdce v hlavě.
Zdroj informací: Journal of the American College of Cardiology - Ezimamaka Ajufo MD, Shinwan Kany MD, MSc, Joel T. Rämö MD, PhD., Timothy W. Churchill MD, J. Sawalla Guseh MD, Krishna G. Aragam MD, MS, Patrick T. Ellinor MD, PhD, Shaan Khurshid MD, MPH: Accelerometer-Measured Sedentary Behavior and Risk of Future Cardiovascular Disease, Státní zdravotní ústav, Srdce v hlavě, Evropská kardiologická společnost - Healthy-Heart
Nový komentář
Komentáře
Já jsem měla asi největší problém v tom, abych se přemluvila něco pravidelně dělat. Tedy pravidelný pohyb, který je základem všeho dle mého názoru. Hodně mi pomohlo to, že jsem si pořídila takového malého osobního trenéra v podobě chytrých hodinek. Pořídila jsem si chytré hodinky https://www.armodd.cz/armodd-silentwatch-7-pro-gps-cerna-s-kovovym-reminkem/ , které mi vše hlídají a já mám tak přehled o tom jak na tom jsem a v čem bych třeba měla ještě zabrat.