- Vypište se do deníčku
Nevadí, že už vám není sladkých 14 let. Deníček si můžete vést i na stará kolena. Terapeuti doporučují všechny své emoce přenést otevřeně na papír. Bez okolků zapište, jak se momentálně cítíte, vizi, co se byste si přála, aby se dělo do budoucna. Možná se vám na první pokus neuleví. Když si budete srdíčko vylévat tímto způsobem pravidelně, bude to mít pro vaši duši blahodárné účinky. Jen mějte na paměti, že deníček je potřeba opravdu dobře schovat.
- Vymlaťte se do polštáře
Máte pocit, že puknete zlostí. Vezměte si polštář a vší silou do něj bouchejte. Zatínejte pěsti, fackujte, mlaťte s ním o zeď, vše je dovoleno. Může se stát, že se během „očistce“ hystericky rozbrečíte. Nepropadejte panice, je to pořádku. Tak ze sebe dostáváte všechen nahromaděný vztek.
- Zakřičte si do lesa
Když už máte všeho plné zuby, vyrazte na procházku do lesa. Příroda dodává pozitivní energii, navíc můžete vyzkoušet další terapeutický trik. Stoupněte si na pařez a z plných plic zakřičte. Je jedno, jestli se bude jednat o konkrétní slova nebo budete vydávat pouze zvuky. Důležitá je intenzita a pocit, jak se během toho cítíte. Při extrémním hněvu pomáhá vzít kus dřeva a mlátit s ním do země. Než rituál provedete, přesvědčte se, že kolem vás nikdo není.
Jak ventilujete vztek vy? Napište nám do diskuze níže svůj způsob zvládání hněvu.
Nový komentář
Komentáře
Já neřvu a do lesa, to by mi svědomí ani nedovolilo poplašit zvěř, les totiž miluji.... ale ani vztek často nemám..
Bohužel křičím,proto bych ten les potřebovala hned ve vedlejším pokoji ??
Nemlátím do polštáře ani neřvu do lesa. Jsem naučená říct, když mě něco štve. Občas si zanadáváme v práci s holkama. Dřív jsem kopala do futer, ale k ničemu to nevedlo, už to nedělám.
:D tak jsem si představila ten les.Jak řvu a všechna zvířata migrují hromadně :D
V lese se neřve. To za prvé. Za druhé, ty rady jsou pro dospělé? Opravdu? Když se malé dítě vzteká a kope nožičkama, případně sebou sekne a řve, tak je vychováváno k tomu aby tohle nedělalo. A dospělý by měl? Neměl by spíš použít rozum a držet své emoce na uzdě, nejen ty negativní, ale vůbec všechny, neboť mimo jiné i tím se liší od zvířátek, že se umí ovládat? Mlátit kusem dřeva do země... bych si připadala jek neandrtálec.
Vždy jsem dětem říkávala, že v lese se nehlučí...
Nicméně, otázka, jak ventiluji vztek? Já osobně prací, jdu ke zvířatům a fakt si dám do těla. Jindy zase stačí zvířata hladit, starat se o ně a cítit, že ony jsou rády ve vaší společnosti a zase jindy třeba nasekat dřevo, dát se do úklidu skříní, nebo si jít zaběhat (zajezdit na kole) se psem. Naposledy jsem tahala energetiky nešťastně pokácené větve v těsné blízkosti našeho pozemku. Byly těžké, byly dlouhé, měla jsem toho tak akorát..., ale ta radost koz, když si na nich pochutnávaly byla prostě dokonalým relaxem.... a pak sprcha a zabalit se do deky a vztek byl ten tam