Vadí vám neomalenost cestujících v prostředcích městské hromadné dopravy, kteří se klidně bez ohledu na okolí ládují obloženou bagetou či pizzou a mastnou koblihu zapíjejí kávou z ucmrndávajících kelímků?
Nejen že vás mnohem mladší spolucestující nepustí sednout. Že už muži galantně neřeší to, že jste žena... V dopravních prostředcích to často vypadá jak na jarmarku.
Malí i velcí se za jízdy cpou jak nezavření, vesele kolem sebe rozlévají kolu a některá „nočňátka“ dokonce nastupují rovnou vybavena plnými vinnými sklenkami, „vypůjčenými“ z různých rautů či oslav.
A o tom, že se kromě zapáchajících spoluobčanů občas setkáme v dopravním prostředku i s cestujícími, kteří si spletli tramvaj s veřejným záchodkem, ani nemluvě.
..............................
„Veselé historky z natáčení“...
Vyprávět by o tom mohl i náš kolega a šéf Pavel, který si nedávno „užíval“ cestou z práce. Když se odpoledne vracel domů, přistoupilo podivné „zavánějící“ individuum ověšené spoustou naditých igelitek, které nekompromisně nacpalo pod nohy několika sedícím cestujícím.
Zmožen náročným výstupem po schůdkách tramvaje se osobitý muž musel trochu posilnit z umolousané krabice značkového stolního vína, aby vzápětí to, co popil, zas z těla vypustil. K všeobecnému zděšení stěží prchajících kolemsedících.
.........
Uprostřed spanilé jízdy se náhle ze sedadla zvedla mladá „upravená“ slečna, stáhla kalhoty a vymočila se doprostřed vozu. Pak se opět usadila na své místo. Louže se s každým prudším zabrzděním pomalu rozlévala tramvají...
Všichni se tvářili pobaveně, ne tak starší elegantní cestující, která se s manželem zjevně vracela z divadla. Když slečna nereagovala na její spravedlivé pohoršení, vyskočila na zastávce a běžela k řidiči. Pak se vítězoslavně vrátila. Všichni čekali, co se bude dít.
Rozrazily se dveře, do vozu vstoupil hrozivě vyhlížející řidič s lopatou! ...A z malého plastového kyblíčku posypal „nadělení“ pískem. A jelo se dál...
.........
Jak jsem si tak dumala, přišlo mi najednou zdání, že prší. Ale omyl. „Slušňák“ vedle mě cedil skrz prsty obsah svého žaludku. Poblil mě od hlavy až k patě. A... vystoupil.
Já tam stála jako puk. A to na mě čekalo ještě sedm zastávek a kus cesty autobusem! Byla jsem zkropená od brýlí až po ponožky.
V transu jsem vnímala soucitné pohledy spolucestujících, kteří postupně vystupovali a já zůstávala. Raději jsem přivírala oči nad udivenými a znechucenými pohledy nově příchozích...
..............................
Kam se poděla ohleduplnost? Nebo už vůbec nemáme pojem o tom, co je slušné vychování?
Ne každý má tu možnost se běžně přemisťovat vlastním automobilem. Ve městech i na venkově jsme často odkázáni na prostředky veřejné hromadné dopravy.
Jak už z názvu vyplývá, hromadnou dopravou obvykle necestujeme sami. Ale umíme se ve vlaku, v tramvaji, v autobuse, v metru chovat? Dodržujeme alespoň přepravní řád?
Při přepravě ve vlacích, autobusech a v MHD platí určitá nepsaná pravidla
vstupu do dveří se nemačkáme, přednost mají ti,
kteří vycházejí ven (uvolní tak místo), před těmi, kteří
vcházejí dovnitř.
☻Samozřejmě pomáháme nemohoucím, důchodcům a
maminkám s kočárkem. Bez pomoci ostatních
spolucestujících by se mnohdy ani neobešli.
☻Velká zavazadla do prostor určených cestujícím
nepatří. Zejména u dálkových autobusů bychom měli raději použít zavazadlový prostor.
Pravidla pro hromadnou přepravu a cestování
♦ Se zavazadly nastupujeme opatrně, batoh raději sundáme už venku a žádná zavazadla
♦ Starší osobě nebo ženě nabídneme své místo.
♦ Cestování se zvířaty se ve všech dopravních
♦ Cestování s dětmi se ovšem nevyhneme – měli
♦ Během jízdy nepořádáme piknik – pokud už ♦ Ani váš spánek v dopravním prostředku spolucestující nenadchne – pokud možno se mu |
Čtěte také: Lexikon slušného chování: Neumíš pozdravit?!
Lexikon slušného chování: Kam si mám sednout?
Lexikon slušného chování: Přijímací pohovor
![]() |
Lexikon slušného chování: Boty |
Nový komentář
Komentáře
teda já zírám!! Tohle se dnes děje v dopravních prostředcích! To je síla!Na to můžu říct jen větu našich babiček: To za našich mladých let nebylo! Je to hrůza! Lidi nemaj z ničeho a z nikoho respekt!
jednou dcera vytočila "starší dámu" stály jsem na zastávce a čekaly na tramvaj. babča se přez nás začla drát dopředu a pomáhala si holí, dcera křičí ma kamošku: drž mi tam místo. Babča se rozhořčene otočí a začne jí nadávat.Tak jí dcera sladce odpověděla: já myslela ke stání
Hned ten první bod by měli natisknout velkejma písmenama všude po celým metru, po všech zastávkách a ještě rozdávat letáky!
Především se nikde netlačíme, nepředbíháme, při
vstupu do dveří se nemačkáme, přednost mají ti,
kteří vycházejí ven (uvolní tak místo), před těmi, kteří
vcházejí dovnitř.
Za tohle jednou někoho nakopu. Když vystupuju a lidi se cpou nebo nenechají dost místa, abych prošla, nekompromisně do nich vrážím, naštěstí mi to má tělesná konstituce dovoluje.
A doplnila bych zvláštní bod pro důchodce a jiný pomalu lezoucí lemry - pokud nespěcháme nebo víme, že nám výstup do schodů trvá dvakrát dýl než průměrnýmu člověku, necpeme se nikam jako první a netvoříme čtyřstup!!!
Manx: Jojo, lidi jsou velice tolerantní, když tě obtěžuje nějaký pobuda, nenalezneš zastání, byť by byla tramvaj narvaná chlapů, maximálně něco prohodí slušná stařenka, ale z té má
akorát tak recesi...
Psi mi teda nikdy nevadili. Chovali se vždycky ze všech cestujících nejlíp
Anime Otaku: A pak jim to nestihne poradne uschnout a clovek nevi, jestli si do neceho nesed. Jednou jsem si sedla a modlila jsem se, aby to byla mineralka ci alespon moc batolete a ne bezdomovce.
Manx: asi máš problémovej ksicht
Rikina: Tak to buď fakt ráda, zrovna včera na Malostranské jsem se bála, že mě pán pocintá krabičákem. Ale skoro se to zdráhám napsat, aby to nevypadalo, že se vytahuju.
Mně teda na MHD, a to nejen pražské, vadí leda tak občasná přítomnost velkých psů bez náhubků. Opakuji velkých psů, ne těch kabelkových zrůdiček, ty snad ani nemají zuby.
Ale pes živé váhy tak kolem 40kg by rozhodně něco na čumě mít měl, a to i když podle majitele "von nic nedělá".
I to se ovšem děje tak jednou za kvartál, takže v podstatě "není důvod ke stížnostem".
Rikina: kdyz je tam bezdak, tak ani nemusis koukat a vis, ze tam je a vis to i pul hodiny po te, co vystoupil
Rikina: No nevím, třeba tramvaje č. 5 a 26, obě projíždějící okolo Hlaváku, jsou občas dost drsné.
Rikina: Taky si říkám, že jsem se asi spletla a nebydlela jsem v Praze, anóbrž v Miláně, Kodani nebo nějakém jiném městě, kde mají metro, protože tím jsem jezdila furt. Nebo tramvají. Smrdutého bezdíka jsem občas potkala, asi tak jednou za kvartál, ale nikdy mě nepočura, nepozvracel ani nenakazil ebolou.
Nebo se málo snažíme.
Dneska jsem jela různými prostředky MHD od rána už čtyřikrát, a nic. Každý den dojíždím do práce mimo jiné i tou zde tak dramaticky popisovanou pražskou MHD, a furt nic.
Tak asi s některými dámami zde jezdíme tou jinou dopravou, v paralelním vesmíru, jinak si to neumím vysvětlit. A to už se schválně koukám, kde se co bude dít pohoršujícího nebo kde bude nějaký ten bezdomovec... a ne a ne, prostě nic zaznamenání hodného.
borovice: S těma potahama to nebude tak horký, nevim jak je to v jinejch městech, ale v DP v Liberci se potahy každý týden až čtrnáct dní čistěj. Vím to dobře, můj mazlík na vedlejšku jezdí autobusem
. Ale taky má dobrý zážitky, nejlepší je, když musí v noci prodávat jízdenky, ještě že fasujou dezinfekci ono sahat na peníze z viditelně špinavejch rukou bezdomovce taky není nic moc. Občas se du s ním svézt na poslední kolo a to sou pak zážitky...
Dante Alighieri:
Pavla_b 57: Denně kolem deseti, nemaj se mi co plést do cesty. Teď jdu JÁ!
Meander 59: Vítej do klubu!
Jizda "Hromadnou dopravou"? zlaty oci - to je presun na vlastni nebezpeci "MASTNOU TYČÍ"!!
Manx: chuděro, to fakt musel bejt zážitek
Já jednou sejmula invalidu
Dobíhala jsem poslední trolejbus, kterým jsem mohla stihnout autobus do práce, a on zrovna vylezl z davu a přímo mně do cesty
Dupla jsem mu na nohu, podrazila berli a srazila ho k zemi
Něco na mě řval, ale já v tom letu skočila do trolejbusu a dveře se zavřely, takže mě ani nikdo z kolemjdoucích nestihl zlyčovat.
Pyšná na to nejsem, ale když si na to vzpomenu, prostě se musím smát. Kdyby to někdo zfilmoval, byl by to dobrý gag
Poslední dobou mě cestování v MHD (konkrétně metro) vyloženě prudí. Někteří cestující neuvěřitelně smrdí nebo jsou jinak eklhaft (bezďáci, Ukrajinci a jiní cizozemci v pracovním, z kapsy jim kouká láhev vodky, dívčina cpoucí se hamburgrama, načež si mastné prsty pečlivě olíže a při výstupu se chytá madel
, případně rozjívená německá či italská omladina nebo tlupa přičmoudlých ženštin - rumunských kapsářek se zlatýma zubama), zkrátka to je každodenní přehlídka nejrůznějších typů a exotů. Taky mi připadá, že jsou lidi čím dál víc agresivnější - viz nedávný případ zbitého a následně zemřelého starého pána, který si dovolil moc - požádat o uvolnění místa pro svého postiženého syna... . Samostatnou kapitolou jsou plyšové potahy sedadel, ani si radši nepředstavovat, co už musely zažít....V létě si v krátké sukni nebo v šortkách nesedám ani náhodou....
Řeším to tak, že se usadím do nejzašího možného kouta, čtu nebo si pustím do sluchátek hudbu a uvedu se do nirvány, z níž se probouzím těsně před cílovou stanicí. Nezapomínám přitom pevně svírat kabelku. Naštěstí mě zatím nikdo nepoblil..
Dante Alighieri: já nevím, jak často je kolíš k zemi?