Početí miminka nechali Šárka s Radkem volný průběh přesně před rokem – loni na podzim. Žili spolu už čtyři roky a vše mezi nimi fungovalo. Jenže ve stejné chvíli, kdy jí těhotenský test ukázal dvě čárky, přišel její přítel o práci. „Dělal číšníka. Restaurace musela být kvůli koronaviru uzavřena, vydávala jen přes okénko, což si majitelé obstarali sami. A tak většinu personálu propustili s tím, že se mohou po znovuotevření vrátit. Nikdo ale nevěděl, jak dlouho to potrvá. Navíc strašili s druhou vlnou, takže to mohlo přijít za pár měsíců znovu. Jako že taky přišlo. Přítel byl najednou bez peněz a začal šílet, že to s dítětem nezvládneme,“ vzpomíná Šárka na jaro letošního roku.
Foto: Shutterstock
Když přišel Radek s myšlenkou na potrat a odložení rodičovství, několikrát se kvůli tomu pohádali. Šárka se nechtěla očekávaného dítěte vzdát. Jenže když jí partner pohrozil odchodem, a tím, že na vše zůstane sama, dostala strach a souhlasila. „Sliboval, že hned jak se situace zlepší, uděláme si jiné miminko. Jsme prý mladí. Pořád dokola vysvětloval, jak bychom to jen s mateřskou nezvládli. A že do takové nejistoty odmítá své dítě přivést. Ač nerada, nakonec jsem se nechala přemluvit a na ten potrat šla,“ vypráví Šárka, na které to ale nechalo následky.
„Úplně jsem se kvůli tomu zhroutila. Najednou mi došlo, co jsem to provedla. Pořád musím na miminko myslet, chodím kvůli tomu k psychologovi. Pomáhá mi, ale stejně nedokážu Radkovi odpustit, že mě na potrat poslal. Vlastně mě k tomu donutil. Vždyť mohl jít dělat něco úplně jiného! Nějak bychom to jistě zvládli. Ale to bychom museli chtít oba... Strašně se na něho zlobím. A vůbec nevím, jestli s ním dokážu dál žít,“ dodává Šárka.
Čtěte také:
- Šla jsem na potrat jemu naschvál, potrestala jsem ale sama sebe, svěřuje se Eva (26)
- Katka (27): Rodina mě odsoudila, že jsem si nechala jen jedno dítě
Nový komentář
Komentáře
No, a teď se jí nemusí povést otěhotnět. Nikdy bych dítě nedala pryč. To bych radši toho povedeného tatínka poslala do háje. Snad má také nějakou rodinu, která by ji pomohla, ne?
Pokud to dítě tak chtěla, tak se mu měla postavit a nechat si ho...dnes je i možnost, že je doma na rodičovské s dítětem tatínek a maminka může pracovat. A jinak souhlasím se Šárkou, práce se najde vždy.
Chlap má rozum a Šárka si nemá na co stěžovat. Šárka prostě jen konstatuje, že nějak by se to udělalo, on by šel dělat něco jiného a bla bla bla. Nalajnovat mu to umí skvěle. Ona by seděla doma s miminem, brala mateřskou, on nezaměstnaný. Super no. A že ji donutil? Copak nemá vlastní rozum? Pokud jít na potrat nechtěla, tak chodit neměla. Vybrala si sama.
A co kdyby korona krize prisla pozdeji az kdyz by se narodilo?Donutil by ji strcit ho do ustavu?Rodice oba nemaji?Treba by jim alespon trochu pomohli,kamaradi nebo rodina by taky treba leccos podarovali jiz pouzite,asi by to na vyskakovani nebylo ale vzdycky lze leccos zaridit.Mel minimalne pul roku cas najit slusnou praci a trebas neco malo nasetrit.Takhle s ni bude ovladat cely zivot,kopnout ho do zadku a zdrhat...
kdyby byli všichni takto zpovykaní a rozmazlení jako dnes, tak by se za války a jiných horších časech nenarodil nikdo .
Ono ta psychika dokáže s ženskou zamávat. Já prodělala samovolný potrat a následující dva měsíce se mnou měl manžel peklo. Ty pocity se nedají popsat. Fakt jsem ho později obdivovala s jakým klidem řešil moje emocionální výlevy.
A to je teprve začátek psychického trápení.
Zlobit by se měla nejen na přítele, ale i sama na sebe. Na ten potrat ji určitě za vlasy netáhl a pistoli ji u hlavy taky nedržel... A co vůbec Šárka dělá za práci, v jakém oboru? Přinejhorším by mohl na rodičák přítel. No ale pozdě přemýšlet.
A to umí chlapec jenom roznášet talíře a nic jiného? Sorry, od takového pryč a rychle. Fuj, nechat se doslova donutit do potratu kvůli tomu, že si neumí najít jinou práci. Kdybych měla živit rodinu, a nešlo to jinak, tak klidně lezu někde po čtyřech a vytírám veřejné záchodky, nikdy jsem se neštítila žádné práce a za studií jsem fakt i ty pisoáry v Itálii myla (s vyhlídkou, že to je brigáda, tudíž dočasná nevoňavá práce). Já se omlouvám, ale pro toto nemám pochopení. Potraty ano, třeba v případě vážných genetických poruch a po pečlivém uvážení. Ale kvůli tomu, že je otec neschopný dělat cokoliv jiného, a že si oba neuměli spočítat, že v ČR lidé s dětmi opravdu běžně nekončí na dlažbě? Jedno dítě fakt není drahé, pokud člověk netrvá na hogo fogo značkách. Tohle bych nedokázala strávit a přítel by už dávno byl ex.