Pořídit si psa z útulku je nejzábavnější a nejjednodušší způsob, jak zhubnout. Jak je to možné? Nyní vám přináším několik poznatků vlastních i převzatých, jak se z vás díky psovi z útulku stanou během pár týdnů štíhlé laňky. Některá moudra se hodí nejen pro „útulkáče“.
Uznávám, že pořídit si psa, navíc z útulku, se špatnou socializací, je obrovský závazek. Takový pejsek vyžaduje zvláštní přístup a důslednou péči. Když nová rodina zjistí, že si na sebe vzala moc velkou nálož, může pejska vrátit do útulku zpět. Rodina si oddychne. Ale vrácený pejsek prožívá ještě větší frustraci a další umístění do rodiny je ještě těžší.
Ačkoliv jsem se do Bářiných očí zamilovala na první pohled přes monitor, věděla jsem, že si sežrat dítě nenechám. Vzala jsem Sáru do útulku s sebou, abych viděla, jak Bára bude na děti reagovat. Říká se, že belgičáci malé děti nemusí. Domnívám se, že jakého si psa vychováte, takového máte. Zvláště pokud jde o štěně, a to Bára ještě je. Také vím, že Sára se umí ke zvířatům chovat, a vím, že je od rodičů nezodpovědné nechávat jakékoliv malé dítě o samotě se psem. Pes může ublížit, aniž by chtěl. Skočí na dítě, protože si chce hrát, nebo o dítě o psa nechtěně zakopne, pes se v pudu sebezáchovy ožene, rafne a je průšvih na stole. Nejsem žádná supermáma, vím však, že budu muset být usměrňovačem a neustálým kontrolorem psů i dětí, aby nedošlo k neštěstí.
Každá mince má dvě strany. Na jednu stranu zažijete spoustu starostí, a na druhou radostí. Pojďme se však podívat, jak je možné, že jsem za týden sundala 3 kg, aniž bych držela dietu?
Hubnutí a další výhody, které přináší osvojení psího kamaráda
1. Je to lék proti lenosti. Nikdo jiný nás nedonutí jít denně na vycházku. Nikdo jiný nás nedonutí jít v mrazu ven.
2. Nikdo jiný nás nedonutí tolik uklízet. A uklízením spálíte mnoho kalorií.
3. Sní, na co přijde, včetně vašeho oběda. Bára vyskočila na linku, když jsem pekla kuře. V okamžiku shodila na zem skleněný pekáč a začala hltat kuře i se střepy. Projeli jsme se na veterinu. Naštěstí se jí nic nestalo. K obědu jsme měli brambory na loupačku. Příštího dne se naučila otevírat troubu a na poslední chvíli jsem zachránila zapečené těstoviny. Jak se otevírá lednička, zatím naštěstí neví.
4. Adoptováním psa z útulku nebo koupí psa s PP zabráníme množitelům v jejich „podnikání.“ Říkáme tím světu: „Není mi jedno, co se děje.“ Útulky jsou přeplněné. Hrozí přemnožení psů, jako je například v sousedním Slovensku, kde jsou někteří psi utraceni ihned po odchytu. Zbytečně zemřou zdraví psi, štěňata, březí feny s vůlí žít a milovat. Celkově je na Slovensku situace pejsků velice smutná a špatná. Některé záchranné stanice dokonce umožní převoz pejska do zahraničí, jen aby ho zachránili. Spousta ochránců zvířat v ČR pořádá petice a demonstrace za zlepšení situace psů v sousedním Slovensku. Jelikož do SR jezdím poměrně často, mohu neutěšenou situaci potvrdit. Pevně věřím, že taková situace v ČR nenastane. Osvěta chovu psů je u nás přeci jenom dále a pes je u nás chápán jako živá duše, společník, člen rodiny. Zkrátka vnímání psa je v ČR na úplně jiné úrovni. Ačkoliv k otřesnému zacházení se zvířaty dochází i v ČR, v porovnání se SR jsou na tom u nás psi nesrovnatelně lépe.
5. Uděláme dobrý skutek. Můžeme mít ze sebe dobrý pocit.
6. Nikdo jiný nám beze slov nedá tak vroucně najevo: „Miluji tě.“
7. Naučíme zodpovědnosti své děti a naučíme je dávat druhou šanci.
8. Pes z útulku je jedinečný originál.
9. Zachráníme jeden život.
10. Je nejlepším antidepresivem. Na deprese už nebudeme mít čas. Slzy nám pejsek milerád olízne.
11. Bude nám krýt záda. Bude vděčný za každé pohlazení a bude nás rád hlídat.
12. Člověk ho zklamal. Dostal se do útulku kvůli člověku. Každý má nárok na štěstí a zase jedině člověk mu štěstí může dopřát.
13. Naučí nás trpělivosti a nikdy se nevzdávat.
14. Když mu dáme domov, dá nám celá srdce.
15. Každý pokrok nás i pejska neskutečně těší.
Máte také doma pejska z útulku, vyhozeného nebo se špatnou minulostí? Jak jste zvládli resocializaci a jste za mazlíka rádi? Udělali byste to znova? Máte také nějaké své moudro? Víte, jak se žije psům v zahraničí? Podělte se o své zkušenosti v diskuzi. Příští týden si od pejsků trochu odpočineme a probereme pár posilovacích triků s fitness trenérem. Doufám, že bude předcvičovat v plavkách, abych vám přinesla i trochu pěkného pokoukáníčka. :)
Nový komentář
Komentáře
Vlaďka Husárová — #11 pokud má člověk opravdovou depresi, ne splín nebo hodně smutné a těžké období, ale tu nemoc, tak je mu najednou jedno, jestli přibere nebo nepřibere, jen aby se to prostě už zlepšilo a nezažíval ty stavy. Aspoň tak jsem to měla já a dalších x lidí, co jsem to s nimi řešila. Obávat se, abych u toho nepřibrala, tak to mě opravdu nenapadlo, to fakt nasvědčuje spíš "depresi" než depresi.
Sice jsem přibrala, ale líp se cítím jako tlusťoška bez depresí než jako hrdinka, která to přece dá i bez prášků. Pokud je člověk opravdu nemocný, tak těmi léky se vyrovnává hladina serotoninu. Takže kdo tvrdí, že si pomohl i bez léků, tak asi naštěstí tu pravou nemoc s jejím atakami nezažil. 
Dokud lidi nepochopí, že deprese je opravdu vážná nemoc (anebo to budou zaměňovat s depkou, přirozeným truchlením, špatným obdobím), která se léčí prášky, tak tu bude ještě hodně nešťastných. Ale to už záleží na každém, dnes už je osvěty dost.
peetrax — #3 Asi jak kdo.
Také jsem si tím prošla a není to zase tak dávno. Ale pocit, že se o někoho musím starat, že se prostě musím držet, to mě zachránilo.
Antidepresiva nejsou pro mě
. Jednak zapomínám brát jakékoliv prášky. Dostanu na 14 dní antibiotika a po 14 dnech zjistím, že mám víc jak půlku balení. A druhak jsem se bála, abych po práškách nenabrala.
ToraToraTora — #7 Jak jsem psala napdis, tak jsem čekala, kdo se ozve, že začne jíst psy
.
Nezklameš
. Zkus nějaký vietnamský bistro a objednej si křupavé kuřecí kousky
Nikdy jsme neměli psa s PP. Vždycky máme nějakého kříženečka. Kdysi jsme měli velkého ovčáka Míšu, máma ho už jako odrostlé štěně přinesla z vedlejší vesnice- páneček měl opravdu moc malinkej dvorek a když si ho bral, tak netušil, že bude tááák veliký. Už jako pes v letech dostal psinku a když nám ho na veterině doktor uspával, a viděl v jakém jsem stavu, sehnal nám dalšího psa. Falco bydlel o pár vesnic dál, majitelé měli malé děti a pes se nechoval dost opatrně- chtěli ho dát uspat a veterinář byl proti- že je to škoda- byl moc krásnej a i hodnej. Strávila jsem s ním celou střední a několik let v práci- byl to opravdu nezapomenutelnej hafan. Pak začal mít problém se zadníma nohama- a měl na to i nárok. Už mu bylo dost...Pár měsíců před tím, než nás opustil, šel soused z vedlejší vsi od autobusu a cestou se k němu přidalo 5 štěňat...Tak došel k prvnímu baráku, kde odchytil dalšího souseda- obešli ves a štěňata rozdali. Tak se k nám dostala Žanetka. Hned první hárání jsme- nezkušení- neuhlídali a tak se narodil Ferda. Měj jít do služby, ale narostl víc, než se dalo čekat- máma měla kolem 13kg a on později v dospělém věku 25kg. Takže jsme měli 2 psy a vydrželo nám to docela dlouho...až pak se k nám dostala sestra naší Žanety- panička už byla stará a nemohla se o sebe starat a tak si ji vzala dcera k sobě, ale Zorku nemohla. Tak už byli 3....A pak to najednou vzalo rychlý spád...předloni musela na uspání Žaneta, loni na jaře Zorka a pak najednou na podzim během pár týdnů začal mít problémy i Ferda. Zkončilo to opět uspáním a my po letech najednou byli bez psa. Ale jen krátce....Sestra donesla domů kříženečka čivavy a jorkšíra- Lucinku. nikdy jsme takového prcka neměli. A je to zlatíčko....
Tím chci říct, že nepodporuju žádné množitele- vždycky se k pejskovi dá přijít jinak. Ať už v útulku nebo ulehčit někomu, kdo pejska má, ale dál ho mít nemůže- z jakéhokoli důvodu...
ToraToraTora — #7 i ty jedna
Psi pomáhají s hubnutím, hmmm, nikdy jsem nikde nečetla, že mají dietní maso
To by mě zajímalo, kterej ,,kyolog" to píše
peetrax — #3 Ono to bude asi tím,že si spousta lidí myslí,že špatná nálada a smutek = deprese.Jaksi trochu módní používat tohle slovo vždycky,kdykoliv se nám něco nevede.
Měli jsme z útulku dobrmana. Povahou to byl jeden z nejlepších psů, jakého jsme kdy měli.
Jen bych znovu (tady na ženě-in asi posté) dodala, že deprese je nemoc. Když jsem trpěla depresí, byli mi, s odpuštěním, všichni psi světa ukradení.
lidicka — #1 No jo, když sebou pak prásknou po vycházce na gauč k TV a pytlíku čipsů, to je pak ani pes nezachrání.
Není vycházka jako vycházka
. My chodíme denně cca 15-20 km.
No co vídávám ve svém okolí pejskaře nedá se o nich říct, že by měli ideální váhu či dokonce byli hubeni
