Foto: Profimedia
Jaká byla vaše první reakce, když jste dostala nabídku jít do StarDance?
Já si vzpomínám, že mě ta nabídka zastihla loni na dovolené v Řecku, když jsem ležela na lehátku u moře a opalovala jsem se. Takže jsem tam měla celou rodinu a když jsem jim o tom řekla, zavládlo veliké nadšení. Myslím, že to mají všichni podobně, všichni kolem jsou nadšení a ten, kterého se to týká nejvíc, dostane stres, sevře se mu žaludek a všechno ho okamžitě začne bolet. A říkáte si: „Hlavně abych to přežila.“ Takhle já jsem to přesně měla. Ale když jsem viděla, jak byly moje dcery nadšené, a partner říkal, ať do toho jdu, tak jsem si říkala, že to zkusím.
Na druhou stranu jsem měla pocit, že je to dobrý nápad. Byla jsem celá odpočatá, měla jsem čistou hlavu. Ale samozřejmě první, co jsem začala řešit bylo, jestli jsem to schopná skloubit s podzimovým pracovním procesem. Ale vy nemusíte říct hned ano, nebo ne. Máte nějaký čas na rozmyšlenou samozřejmě.
A nelitovala jsem potom, že jste na to kývla?
Zatím ne, ale myslím, že to teprve přijde až začnou tréninky.
Máte nějakou taneční průpravu, byla jste například v tanečních?
V tanečních jsem byla, ale už to bylo tak dávno, že si na to ani nepamatuju. Maximálně si pamatuju, jak vypadaly moje šaty, které mi ušila moje maminka. Byly černé s bílými puntíky.
A co třeba taneční partneři v tanečních? Narazila jste na někoho, kdo byl dřevo a říkala jste si, že vám to kazí. Nebo naopak jste to kazila někomu vy?
To si vůbec nepamatuju, to jsem byla ještě dítě. To už je opravdu hrozně dávno.
Jakou máte fyzičku? Už se nějak připravujete?
To jsem si myslela. Myslela jsem, že začnu v lednu trochu víc cvičit a v únoru jsem si vykloubila rameno. Takže jsem měla šest týdnů ortézu, kdy s tím nesmíte vůbec hýbat. Před měsícem jsem ji sundala. Takže teď rozhýbávám rameno a nedám zatím ani ruku nad hlavu. Doktor říkal, že ještě takový dobrý dva měsíce a pak se uvidí, jak moc mě to bude nebo nebude omezovat.
Na co se ve StarDance nejvíc těšíte?
Těším se na to, že to celkově bude zážitek, na který se jen tak nezapomíná. Že společně prožijeme něco náročnýho a zároveň moc hezkýho.
Foto: Profimedia
Co říkáte na konkurenci? Je tam někdo, o kom si myslíte, že by mu to mohlo jít a má na to vlohy?
Myslím si, že mi ani nepřísluší takovou věc odhadovat a že jsme na tom aktuálně asi všichni úplně stejně.
Je něco, z čeho máte už dopředu strach? Ať už jde o to, že vám nepůjde nějaký tanec, nebo že si nesednete s partnerem.
Já se trochu děsím latinskoamerických tanců, protože si myslím, že čím delší končetina, tím je to horší.
Jak to hodláte skloubit s prací?
V srpnu začínáme trénovat, takže tomu musím podřídit polovinu prázdnin. A pak ty pracovní věci, to se musí skloubit dohromady. Vysílám naštěstí večer, tak si myslím, že jsem schopná to dát dohromady.
Určitě ve StarDance nastanou chvíle krize – ať už psychická nebo fyzická. Jak vy zvládáte krize? Co vám pomáhá?
Většinou se snažím do těch krizí úplně nedostat. Jakmile přijde, tak už jí musí člověk nějak přežít se zatnutými zuby. Snažím se, aby to do té krize nedošlo.
A z čeho berete energii? Tady jí budete potřebovat hodně. A ta krize přece jen asi nastane, i když se budete snažit, aby nenastala.
Určitě. Já myslím, že z toho, z čeho čerpám léta. A to je moje rodina. Zázemí, které mám. Klid domova. Nějaká podpora lidí kolem a společně strávený čas s rodinou.
Tréninky bývají často ráno. Jak jste na tom se vstáváním?
Vzhledem k tomu, že bydlím hodinu od Prahy, tak jsme si jistá, že my ráno trénovat nebudeme. Naše tréninky budou určitě později.
Jak zvládáte trému, myslíte, že během StarDance přijde?
Já myslím, že přijde nějaký druh trémy. I když asi jiný druh trémy, než když třeba moderujete. Protože moderuju živě. To je jiný druh nervozity. Na uklidnění se snažím zhluboka dýchat. Desetkrát nádech nosem, desetkrát výdech pusou.
Foto: žena-in
Zdroj: Rozhovor s Ivou Kubelkovou
Nový komentář