Rozhodování, že podnikneme naši další cestu, nám trvalo tři vteřiny. Nemuseli jsme dlouho přemýšlet, kam se tentokrát vydáme. Vzhledem k tomu, že jsme mohli vyjet až v březnu, to kam pojedeme bylo v tu chvíli už skoro jasné. S ohledem na naše finanční možnosti jsme okamžitě zavrhli vysněnou Jižní Ameriku i Afriku a svou pozornost jsme věnovali východu. Po logickém zvážení momentálního klimatu všech zemí (někde v březnu strašně prší, někde je zase ještě zima), jsme zvolili cestu do Thajského království. A udělali jsme dobře.
Trasu cesty si vzal na starost David. Já byla spíše výkonnou složkou naší miniexpedice. Zajišťovala jsem letenky a hlídala, abychom něco nezapomněli zabalit. Podstoupili jsme řadu očkování (žloutenka A a B, břišní tyfus, tetanus, japonská horečka aj.), koupili, co bylo třeba a 28. března skončili na Ruzyňském letišti a měli před sebou skoro 24 hodin cesty...
Tak jsme v Bangkoku!!!
Cesta byla pekelná. Devět hodin čekání v Helsinkách na přestup jsme si vážně užili. Venku mínus
Nejvíc nás dostalo místní klima. Všichni vás na to upozorňují, ale pokud si to neprožijete na vlastní kůži, nemůžete pochopit. Vystoupili jsme z letadla a hned jsme byli zpocení jak po běhu na 1 500 metrů. Vlhkost vzduchu a padesátistupňové horko, to je kombinace, na kterou se nikdo nemůže dopředu připravit. Zařídili jsme formality na imigračním a pak už hurá do víru velkoměsta.
Bangkok má více než devět milionů obyvatel. V turistické sezóně se „nafukuje“ ještě o další čtyři miliony lidí. Pro většinu cestovatelů, mířících do Asie je přestupním místem pro všechny další cesty do okolních zemí. Je to město, na které si musíte zvyknout. V okamžiku, kdy si zvyknete, vám pak přiroste k srdci a už na něj nikdy nezapomenete. Ale to zvykání je někdy opravdu těžké. Mně to trvalo dva dny.
Nasedli jsme do autobusu a tradá na KaoSun Road. Tahle čtvrť je mekkou všech baťůžkářů. Stovky hostelů, guesthousů, hotýlků i hotelů lemují všechny ulice. Pouliční vývařovny a restaurace, ze kterých se linou prazvláštní vůně, jsou na každém rohu. Mířili jsme do Mary V. – guesthousu, který nám doporučili naši známí. Měli jsme štěstí. Volný byl poslední pokoj. Pokojem se v tomto ubytovacím zařízení myslí místnost velká zhruba jako spižírna. Vejdou se do ní dvě postele a větrák (který je na stropě). Do uličky pak postavíte bágly a víc věcí tam nedáte, i kdybyste se rozkrájeli. Okna tyhle pokoje nemají. Sociální zařízení je společné asi pro dvacet lidí - tři záchody a jedna sprcha. Takže bylo potřeba vždy vyčíhat, kdy se rozběhnout do zrovna volné koupelny. Popis
V restauraci, která patřila k hotelu, jsme si dali fantastickou bagetu a šli obhlédnout okolí. První, co mě zaujalo, byl zápach (později jsem přišla na to, že takhle voní celé Thajsko a že to k tomu prostě patří – začala jsem to nazývat „smradovůně“). Horko, vlhko, velké množství aut a směsice všech vývařoven způsobuje, že se tu nedá skoro dýchat. První večer jsem chodila s šátkem přiloženým na puse.
A tak začala naše aklimatizace.
Nový komentář
Komentáře
medved: pokud chodíš jen na pláže, tak máš fotky z pláží... my tam byli za lezením (ehm... taky na pláži
- většina skal je u moře, do některých cest se i nastupuje z lodi), ale mimo jiné jsme např. byli na výletě na severu v pralese.... a thajci jsou úžasní, všude hrozná pohoda... a když se člověk vykašle na cestovky a jezdí si po svém.... naprosto výborný systém hromadné dopravy, jezdili jsme jejich dálkovýma autobusama, vždycky to nějak dopadlo, místní vždycky pomohli, poradili, zastavili příslušný autobus (pravda, v Thajštině si moc nepočteš - např. jízdní řády nebo nápisy na busech
), vysvětlili řidičovi, kde nás má zase vyhodit.... super.
me thajsko ani nelaka...ani nevim proc...fotky co jsem videla (a ze jsem jich videla hodne) byly vetsinou jen o plazich a chramech...hezke, ale porad dokola...
nejak nechapu, proc Eva zavrhla Jizni Ameriku, cenove je to uplne stejne jako Asie, jen ta letenka je asi lehce drazsi...
Jarunka:
jsem zapomněla
Na exotiku asi ještě dost dlouho nebudeme mít se
prašulky, protože se chystáme na hypotéku a chceme si pořídit
. Letos nás čeká dovolená v Čechách, ale i tak se těšim. Kdybych si mohla vybrat, jela bych do Indie; Thajsko by mi kvůli tomu šílenýmu vlhku asi vadilo, nerada chodim třeba i do sauny a tohle by mě zabilo
.
Já bych tak vyrazila někam na dovo!
s šátkem přiloženým na puse? To musíš být pěknej cimprlich.... mě Thajsko teda nesmrdělo, naopak!!! Jo, a je to Khao San Road
(i když Thajci si s přepisama do latinky moc vrásky nedělají, tak zrovna v tomto případě mi to přišlo dost striktní)
Taky jsem cestovni maniak.
Léthé: tvuj prispevek chybi jeste v Zivotadarce !!!
ajajajajaj