Když jsem těsně po sametové revoluci coby čerstvě osmnáctiletá vyjela do Velké Británie, praštily mě po přechodu hranic do očí dvě věci. Za prvé, že se lidi na ulicích na sebe usmívají (nic takového jsem z Československa neznala), a za druhé, že prodavačky v jakémkoli obchodě se ke mně chovají jako… jako… prostě fantasticky!
Vždycky na mně bylo vidět, že mám hluboko do kapsy, ale i přesto jsem pro britské obsluhující byla zákazník = pán. Ono se na to velmi rychle zvyká, o to větší pak byl po návratu můj šok z (tehdy ještě) československé reality. „Ale co,“ říkala jsem si, „však ono se to změní i tady, jen tomu dejme čas!“
Těšila jsem se.
A zatímco v mnohých českých restauracích se situace skutečně pomalinku mění k lepšímu, české obchody jako by byly zakleté. Myslím si, že dvacet let po revoluci, která změnila socialistické hospodářství v tržní, je na čase konstatovat, že se zde něco nepovedlo. Šokovaní jsou i cizinci, kteří mají srovnání z domova, takže na situaci nahlížejí přece jenom objektivněji než my, kteří se s těmi otrávenými slečnami a zpruzenými mladíky setkáváme denně.
Neochotní, otrávení, pomalí, zamračení a nevšímaví. Když vám počítají nákup, rozprávějí s kolegyní na téma včerejšího rande, v bance vám otráveně odmítnou udělat drobnou laskavost, v restauraci se chovají, jako by ani nechtěli vaše peníze. Nejde o ojedinělý jev, s katastrofální úrovní služeb se setkáváme dnes a denně. Situace je tak špatná, že narazíme-li naopak na službu na úrovni, hovoříme o ní jako o zážitku a radostně jej sdělujeme svým známým.
A já se ptám proč. Ptám se denně a ptám se dlouho, ale odpověď nenacházím. A neříkejte mi, prosím, že prodavačky mají špatnou práci za málo peněz! To ty prodavačky na západě taky. Taky mají blbou práci a taky za málo peněz, a přesto se chovají lépe. Je snad vina na naší straně, tedy na straně zákazníků? Možná, kdybych k ženám za pultem přistupovala jinak, byly by i ony jiné. Ale dobře si vzpomínám, že když jsem v Anglii odcházela z obchodu, kde jsem si nic nekoupila, prodavačka mi s úsměvem poděkovala. Děkovala za to, že jsem si zboží aspoň prohlédla, a kdo ví, třeba koupím příště.
Když odcházím z českého obchodu, poděkuju já a ještě navíc přidám i lítostivou intonaci, to aby se prodávající nezlobila, že jsem ji zdržovala a nic z toho! Aha! Jsme u toho! Takže vina je opravdu na mé (naší) straně! Možná musíme lehce přitvrdit. Možná musíme dobré služby prostě vyžadovat. Bránit se, chtít mluvit se šéfem, na rovinu vybalit, že takhle se dobrý obchod nedělá. Je to však trochu problém, protože já byla vychována v socialismu, kdy nás rodiče učili nevyčuhovat z řady a hlavně na sebe neupozorňovat, aby nebyl průšvih. Ještě dnes mám tendenci se rozplakat a omluvit se, když mi prodavačka vrátí špatně peníze, je pro mě těžké zastat se sama sebe…
Tento článek, prosím, berte jako slovo do diskuze. Jsem skutečně zvědavá na vaše názory.
Myslíte si, že se prodavačky v České republice chovají hůř než jejich kolegyně v zemích na západ od nás? Vadí vám to? Jaké máte zkušenosti, zážitky, veselé i smutné historky z komunikace s obsluhujícími? Jak je možné, že tak dlouho po revoluci tahle věc prostě nefunguje?!?! Máte někdo logickou odpověď a rozumné řešení?
Nový komentář
Komentáře
lilian.machova — #38 Pardon za špatný link, tady jsem dělala mystery shopping.
No není to tak úplně pravda. Třeba Gant, Pietro Filipi nebo La Marina jsou skvělí a strašně ráda tam nakupuju. Prostě se tam cítím jako doma. ;-) Na druhou stranu třeba MaxMara, Lacoste, Gas nebo Tommy Hilfiger jsou otřesní.
Naprosto souhlasím s libuno. Je to strašně moc o vedení a v konečném důsledku také o personálu. Pokud pan vedoucí všechno řádně vysvětlí, své lidi posouvá dál, komunikuje s nimi, ale i je kontroluje, nejlépe pomocí mystery shoppingu, pak personál bez pochyby bude poskytovat skvělý servis.
Mimochodem, našla jsem zajímavý blog na tohle téma, je na stránkách www.rconsulting.cz. Dělala jsem u nich mystery shopping a dost jsem se toho díky tomu naučila.
já mám s prodavačkami spíše dobré zkušenosti.Pozdravím,usměju se a nikdy se mi nestalo,že by prodavačka nebyla ochotná.Prodávala jsem v supermarketu 7 let a byla jsem fakt ochotná,milá,hodná.Zákazníci mi to také i říkali,že jim vždycky ochotně pomůžu a poradím.Ale je to možná tím,že mě ta práce bavila.Pro peníze se to fakt dělat nedá.Brala jsem necelých 10 000,-a to jsem měla přesčasy a několik sobot a nedělí.Odešla jsem za lepším platem.Některým šéfům vadí,když se prodavačka se zákazníky baví,ale mnozí zákazníci to potřebují.Nemaslím zdržovat když je fronta,ale trochu lidský přístup neškodí,ale to ty panáci v kravatě neradi vidí.Vidí jen zisky.
Naše prodavačky se chovají podle toho, jaký je řád na prodejně. Jaký pán, takový kmán. Vadí mi to a vadit bude. Já jdu nakupovat, tudíž očekávám takovou službu, která je adekvátní zaplacenému zboží. Ale...
Nevím, ale v našem státě to nikdy fungovat nebude. Jednak proto, že naši rádoby obchodníci se nemohou srovnávat s obchodníky na "západě". Stále tady bude předražené a podúrovňové zboží, které obchodník získal na západě za "babku" a chce vydělat. Jsme tu a budeme "sto let za opicema". To nikdo nikdy nezmění. Úroveň lidí je v každém státě jiná. Jiné to nebude! Co my znamenáme v Evropské unii. Nemůžeme, třebaže děláme také. Nikdy nedosáhneme takové úrovně, jaká je v jiných (dříve v západních) zemích. Budeme vždycky jen přisluhovači a pohůnkové, kteří na ně dělají.
Záleží na lidech a také na podmínkách,jaké se jim vytvoří.Když Vás několikrát za den seřve naštvaný šéf.Nebo nemáte pauzu na oběd nebo na WC,tak vás práce nebaví ať je jakákoliv.
NEchovají se hůř. A kdo by ten pocit měl, ať to srovná od nás na východ. NA Slovensku mají ještě hodně tvrdý socialismus v přístupu k zákazníkovi, i když platit musíte eurem. NAše prodavačky jsou úplně standardní. A kde jsou nepříjemné, tam nechodím.
grizzly — #28 V Moskvě sem zase narazila vždycky jen na velni příjemné prodavačky (jezdím tam poměrně často). Jen jestli to nebude tím, že mluvím plynule rusky. Oni rusové nemají moc v lásce cizince, protože se tam chovají jako prasata....
Taky si myslim ,že to je v lidech! Když vlezu do krámu a prodavačka za mnou chodí,div mě do tašky nekouká ,tak tam už taky nejdu! Chtěla sem podprsenku ,3 si vyskoušela a opravdu ani jedna neseděla,Tak prodavačka prohodila ,to je zajímavý,navíc na tom věšáku měli ušmudlaný podprdy.Přitom stály nejmíň 6stovek (né u větnamců za29Kč)Tak do toho krámku už nevlezu!Zas vedle ve spodním prádle ochotná prodavačka a to sem nic nekupovala ,jen očumovala! tak tam rozhodně zas pudu! Jinak chápu ,že to je náročná práce a taky bych někde u kasy dělat nechtěla!Ale zas na ty u kasy (hypermarkety) si stěžovat nemůžu! Nojo je špatná doba a bohužel si lidi moc nemůžou vybírat práci. Já sem měla to štěstí ,že sem dělala ,co mě bavilo!
grizzly — #29 Musíš uznat, že v této době se nedá na práci prostě vysrat, i když Tě nebaví... Ono sehnat jí, zvlášť v nějakých částech naší velkozemě, je dosti složité, ne-li dokonce nemožné, takže člověk opravdu MUSÍ vzít všechno... Málokdo má takové štěstí, že dělá to, co ho baví...
Alebi — #27 Ano máš pravdu, také bych mohl najít spousty proč bych mohl být nepříjemný na klienty. A možná dostávám do rukou lepší kousky než ty. Ale je také spousta důvodů proč být příjemný. Ty co se jdou vyřvat ty pokoříš, ale co je hlavní ti příjemní ti to dvakrát vrátí.
No a když tě práce s..e, tak jí nedělej.
Nestyda — #9 Nakupovat chodím často, a velmi často se pohybuji v nákupních centrech Evropy. Poskytuje mi to jistou anonymitu při jednáních. A mám možnost porovnávat služby v jenotlivých zemích.
Nejméně ochotné prodavačky jsem zažil v Moskvě a to bez ohledu na luxustnost obchodu či majitele.
Nejochotnější prodavačky byly v Mnichově a v Paříži. V anglii v Cambridge byly podobně naštvané jako v Moskvě, ale Londýn to spravil.
Naprosto bezkonkurenční zážitek mám z Vídně. V obchodě s Francouzskou kosmetikou se mi prodavačka věnovala 20 minut po zavírací době a pomáhala mi vybrat parfém pro manželku (je pravda, že to byl luxusní obchod).
V čechách nejhorší prodavačky jsou v buticích (hadrárnách v Tescu, a jiných nákupních centrech).
Ve značkových obchodech jako Gant či PietroFilipi, Guess, Mexx to ještě jde přičemž Gant má jeden z nejlépe vyškolených prodavačů (až mi je líto nazvat je prodavači).
Za to MaxMara v Brně stojí za to ty dvě sůvy co tam prodávaly mě dojaly. Jejich replika, ale my jsme drahá značka mě dostala. No a mohl bych pokračovat.
Není to o servisu, každé zaměstnání má něco. Je to o člověku většinou co z člověka vychází to se mu vrací. I v takový nakupních centrech jako Globus jsou prodavačky příjemné a nepříjemné. A není to záležitost platu.
Ono se lehko říká,že prodavačky jsou nepříjemné, ale nikdo nevidí proč. Je toho hodně:nepříjemní zákazníci,kteří se jdou cíleně "vyřvat",(na koho jiného,než prodavačku,která nesmí odporovat),spousty práce,která se nedá ani stihnout,nevrlý šéf,na kterého tlačí seshora,aby zvýšil tržby,taky odpovědnost za peníze,prostě, kdo nezkusil, netuší. A to že jsou u nás prodavačky špatně placené, je pravda, já to vím nejlépe, taky prodávám v potravinách a mám za to minimálku, to jest 7120 korun. Jasně, že bych chtěla jinou práci,ale bohužel není. A další, hrozná věc je ta, že nás ostatní obyvatelé,tím myslím ti s lepší výplatou, berou jako nějaké podlidi, a dávají nám to dostatečně najevo. Obecně se o prodavačkách mluví opovržlivě,ale málo kdo si uvědomí, že se bez nich neobejdem, prostě potřebujem je všichni.Občas,když mám blbý den,sním o tom,že jednoho dne všechny prodavačky budou stávkovat, a pak teprve si ostatní lidé uvědomí,jak je potřebují.
Nedelala jsem jako prodavacka, ale x let o prazdninach jako servirka. Snazila jsem se byt mila, ale kdyz jste uz 10 hodin na nohou bez kouska jidla a na zachod jste si dosla dvakrat... a pak na vas jeste nekdo debilne porvava - to vam setre usmev z tvare.
Jinak bych rekla, ze se u nas prodavacky hodne zlepsily. Stejne tak urednice. Uz to neni takove to vedomi moci stylem "vim dobre, ze jinam stejne jit nemuzes a musis si to koupit tady/zaridit u me"
Ovsem na blba narazis i na ulici nebo v kancelari nebo v obchode...
Naopak mam posledni dobou pozitivni zazitky - mam oblibeny sekac - pani ma v sobotu do dvanacti a ja sova jsem prisla 15 min pred zavirackou. Nevyhodila me, nechala me si to v klidu probrat, vyzkouset - v pohode. Vi, ze ikdyz si nic nekoupim, prijdu za tyden znova...
Ale takove ty vtiraci prodavacky me prudi... vim, ze to maji v popisu prace, ale do takovych kramu chodim nerada. Zase naopak me potesi slecna stojici u kabinky, ktera se nabidne, ze kdybych potrebovala jinou velikost, tak ze ji mam rict, ze mi pro to skoci. To je super, kdyz jdu nakupovat sama...
femme — #24 je to prostě kusové zboží
s nepříjemnými prodavačkami jsem se setkala i v zahraničí, je to prostě kus od kusu
Prodavačku jsem také dělala a je to řehole. Někteří zákazníci vás cíleně chtějí naštvat a zchladit si emoce třeba na pokladní.
Myslím, že podobně jsou na tom i zdravotní sestry v nemocnici. Před dvěma roky jsem ležela na velkém oddělení, kde byly ženy a muži dohromady, na denní službě dvě sestry, na noční jedna. Ty se fakt nezastavily a každý furt po nich něco chtěl. Před dvaceti lety jsem byla na tom samém oddělení taky, bylo tak poloviční, ženy muži zvlášt´, personálu víc.
mmarianne — #21 No konečně :)
Nestyda — #20 Už se směju
mmarianne — #19 Protože takovou práci nikdy nedělala a nemusela dělat... proto je nad její chápání, že prodavačky jsou jenom lidi :) A Ty se nemrač, prdlino :)