Proč dýcháme?

Protože dýcháním se do těla přes stěnu kapilár dostává z plicních sklípků kyslík a naopak ven jde kysličník uhličitý.
Bez kyslíku nemohou v našem těle probíhat metabolické pochody. Jako zdroj energie slouží našemu tělu glukóza, nejjednodušší cukr a bez kyslíku by nemohlo dojít k štěpícím reakcím a tedy k „výrobě“ glukózy.

Proč dýcháme tedy víme (je to velmi zjednodušené vysvětlení).
Víme ale JAK dýcháme?
Opět trocha anatomie: hlavním dýchacím svalem je bránice, odděluje dutinu břišní od dutiny hrudní. Má v sobě dva otvory - pro jícen a břišní tepnu. Upíná se na poslední žebra a poslední hrudní obratle. S nádechem klesá bránice dolů. Aby se bránice mohla posunout níž – cca o 4 cm, musí se reflexně povolit břišní stěna a stáhnout pánevní dno. Je to vlastně takový píst.

Na dýchání se podílí další řada dýchacích svalů: mezižeberní dýchací svaly, svaly zádové; pomocné dýchací svaly se zapojují až při namáhavém dýchání: skalenové svaly na krku a prsní svaly. Aby se mohly plíce v hrudním koši dobře rozpínat, je mezi plícemi a hrudní stěnou malá dutina vyplněná tekutinou. Plíce i hrudní koš jsou pokryty tenkou pružnou blánou.

Jak vypadají plíce? Samotné plíce, pomineme – li dýchací strom, si můžete představit jako velmi porézní houbu na mytí. Aby mohla probíhat výměna plynů v plicích, musí se plíce roztáhnout a nasát vzduch. To se daří díky podtlaku v dutině mezi plícemi a hrudním košem při poklesu (stahu) bránice. Při nádechu musíme překonat elastický odpor plic.
Všímejte si lidí ve svém okolí - jak se pohybují a jak dýchají. Tyto dvě věci spolu velice úzce souvisejí. Většina lidí totiž neumí dýchat.

V rehabilitaci existuje mnoho technik pracujících s dechem. Tyto techniky mají souhrnný název Respirační fyzioterapie.

Co si můžete sami vyzkoušet:
· Položte se na zem, na záda. Vnímejte polohu svého těla, polohu končetin, hlavy, pánve.Vnímejte jaký máte kontakt s podložkou. Po chvíli se pokuste, bez kontroly zraku, srovnat tak, aby jste ležely rovně.
Až se srovnáte, můžete si polohu zkontrolovat zrakem. Vnímejte svůj dech. Sledujte jak probíhá. Pro lepší vnímání si položte jednu ruku na břicho a druhou na hrudník. Dechová vlna probíhá v následujícím pořadí: nádech, břišní stěna se mírně vyklene, nadzdvihávají se dolní žebra, hrudní kost.
Dech dojde až pod klíční kosti. Výdech, stáhne se mírně břišní stěna, klesá hrudní koš a na závěr se stáhne opět břišní stěna.

Jde o to naučit se vnímat své tělo. Potom se s ním lépe pracuje.

· Jeden "koordinační cvik“: v poloze vleže na zádech pokrčte kolena. Chodidla položte na podložku na šířku pánve, kolena budou těsně v zákrytu s kyčelními klouby. Zhluboka se nadechněte, až po klíční kosti. Zadržte dech, stáhněte ramena k podložce (ne k hlavě), výdech. Při výdechu vyslovujte hlásku ŠŠŠ, pěkně nahlas, a současně s výdechem přilepte bederní páteř, stáhněte hýždě a přitáhněte špičky. Hlava by neměla jít ani do záklonu, ani do předklonu. Při výdechu jakoby „vytahujete hlavu z ramen.“ Hlásku ŠŠŠ vyslovujete pro delší výdech, a tím pádem má břišní stěna delší čas pro svoji aktivaci.
Při tomto cviku cvičíte koordinaci mezilopatkových, zádových, břišních a hýžďových svalů, bránice a pánevního dna.

S heslem "Dýcháním ku zdraví" se s Vámi brzy na shledanou těší

diplomovaný specialista RHB  

     
Reklama