Teplo a sluneční paprsky pomalu lákají k odhazování kabátů, zimního oblečení i kozaček a sněhulí. Ženy už se nemohou dočkat, až vplují do pohodlných žabek a balerínek. Jenže módní obuv je často příčinou nepříjemných zdravotních komplikací a vaše chodidla na ni mohou pěkně doplatit.

žabky

Přestože ploché nohy mohou být diagnostikovány již v dětství jako vrozené ploché nohy, které vznikají v důsledku vadného vývoje a péče, jde o velmi častý problém také u dospělých lidí a věřte, že může vzniknout v každém věku.  Tomuto druhu deformity říkáme získaná plochá noha.
U dospělých má největší vliv na její vznik přetížení například v zaměstnání, při sportu nebo nošení nevhodné či již zmíněné módní obuvi.

Žabky – pohroma pro nohy

Přestože má nějaký druh deformace až 80 % populace a ortopedové neustále hudrují nad nekvalitní obuví či módními výstřelky, je jim to málo platné. Zdá se, že módní diktát si jen těžko dá poroučet.

K obuvi, která se považuje za naprosté zlo, patří například populární baleríny s tenkou podrážkou bez podpatku. Ty mohou být při každodenním nošení nejen rychlou cestou ke zborceným klenbám, ale také zdeformovaným špičkám, zarůstajícím nehtům a problémům se zády.  

Na deformaci drobných kloubů nohy, zkrácení Achillovy šlachy, vybočeném palci a takzvaných kladívkových prstech si zadělávají pro změnu pravidelné nositelky vysokých lodiček.

Kapitola sama pro sebe jsou žabky. Lékaři se jen těžce smiřují s tím, že jejich obliba neustává ani přesto, že léto strávené v žabkách už zničilo hezkých pár nohou. Žabky neudrží stabilitu kotníku, příliš zatěžují klenbu, deformují chodidlo, Achillovu šlachu a poškozují také patu. Ortopedové je právem nazývají pohromou pro nohy. Pokud byste si chtěly opravdu uchránit zdravé nohy, pak byste podle nich měly žabky hodit rovnou do odpadkového koše. Při celodenním pochodování po městě si totiž zaděláváte na ploché nohy jako vyšité.

Už je máte?

Připadá vám po delší chůzi pocit, že máte nohy těžké jako konve? Pálí vás, trhnou, či naopak cítíte chlad? Pak už máte ploché nohy. Co s tím?

Lékaři mezi nimi rozlišují 3 stupně. Při prvním ke snížení nožní klenby dochází pouze při jejím zatížení. U druhého stupně už je noha oploštělá i bez zatížení. Přesto se v obou případech dá ještě s klenbou pracovat. Třetí nejtěžší stupeň je již tak vážné poškození, že se klenba nedá nijak napravit.

Pokud vás únava nohou trápí, měli byste absolvovat vyšetření pomocí plantoskopu nebo plantografu, které vyloučí zároveň možný úraz či zánět. U první metody se noha skenuje a lze tak určit přesné rozložení zátěže na patách i špičkách. U metody zhotovení plantografu, vám lékař obkreslí nohu a zhotoví její otisk při zátěži. Přesně podle otisku vám poté vyrobí speciální vložky do bot, které byste měly pravidelně nosit. Zpočátku vám možná budou připadat nepohodlné, ale brzy už je nebudete vůbec vnímat. Klenba se po čase opět upraví. Toto rychlé a snadné vyšetření můžete absolvovat například také během takzvaných Dnu zdraví, které po městech celé republiky pro veřejnost pořádá pojišťovna VZP. Odborník vám tam změří nohu a vyhotovené vložky vám za pár týdnů pošlou až domů.
Lékař vám jistě rád poradí také vhodné cviky, které byste měly provádět poctivě každý den.

Jaká je tedy rada pro ty, kteří chtějí držet krok, ale nezničit si úplně nohy? Lidově řečeno všeho s mírou. Žabky ortopedové doporučují nosit maximálně hodinu v kuse, do elegantních lodiček si pořiďte měkkou a správně tvarovanou stélku, která tlumí nárazy především při chůzi na chodníku a podpatky by měly mít optimálně 3–4 centimetry. Příjemnou cestu!

Čtěte dále: