Chtěla bych vás poprosit o radu, jak reagovat a jaký postoj zaujmout ve vztahu ke své dospívající dceři Hance.
Ale nejprve trošku o nás. Před 5 lety jsem odešla z vlastně nikdy nefungujícího manželství a odvedla sebou své dvě dcerky, starší Hanku (dnes jí je 13) a o rok mladší Adélku. Nějakou dobu jsme bydlely v pronájmu, ale časem se nám podařilo získat byt a postavit se tak úplně na vlastní nohy.
Všechno klapalo, tedy až na vztahy s mým bývalým. Ten mi od začátku házel klacky pod nohy. Nikdy s ním nebyla rozumná řeč ani o tom, kdy a na jak dlouho ho dcerky navštíví. I když mě to trápilo, dalo se to přežít.
Abych byla spravedlivá, asi tak čtvrtinu času, kdy jsem byla pryč, žila se svým otcem. Více se jí věnovat nemohl, protože má přeci svůj život. No, trochu bych to pochopila, kdyby měl novou rodinu, ale jelikož bydlí sám v rodinném domku, myslím, že by pro něj mělo být samozřejmostí, aby mě v tu kritickou chvíli zastoupil.
Jenže ho znám , takže mě nepřekvapilo ani to, že za Adélkou byl v nemocnici za celý rok jen jednou. Ale o tom tenhle článek vlastně není. Je o Hance. Ta se mi za tu dlouho dobu hrozně odcizila a začala na Adélku žárlit. Ona samozřejmě ví, že Adélka má hroznou smůlu, má ji ráda a věřím, že se o ni opravdu bojí, jenže na druhou stranu má (a asi oprávněně) pocit, že se všechno točí jen kolem Adélky a ona je takříkajíc páté kolo u vozu.
Snažím se, seč můžu, abych jí to vynahradila, abych byla co nejvíce i s ní, jenže mladší dcera stále ještě nemá vyhráno a v dubnu ji čeká další operace a minimálně měsíční pobyt v nemocnici. Už teď se děsím toho, jak to Hanka zvládne. Tentokráte milý tatínek přikývl, že může bydlet u něj a pro ni je najednou on ten báječný rodič. Řekla mi, že bude bydlet u něj natrvalo, a že stejně mám raději Adélku.
Nevím, jak mám na tyhle řeči reagovat. Jsem zoufalá. Když Adélčin zdravotní stav nedovolí, abychom něco podnikaly a zůstáváme doma, je Hanka rozmrzelá. Když jí zajistím program (třeba jsem ji za uspořené peníze poslala na 14 dní do Anglie), má pocit, že se jí chci zbavit.
Můj ex by ji tam asi bydlet nechal, ale vím jistě, že jen proto, aby mě potrápil. Nemůže mi totiž zapomenout, že jsem ho opustila, a tím ho na našem malém městě údajně úplně znemožnila. Bojím se, že svou Haničku definitivně ztratím, když budu zase měsíc pryč.
Bohužel je Praha od nás 300 km daleko a nikde jinde v republice podobné operace nedělají.
Poradíte mi, co ji říct, jak ji přesvědčit, že mám obě moc ráda, a že ani jednu nechci nikdy ztratit ?
Nechci ztratit ani jednu dceru!
Pomožte naší čtenářce s velkým problémem. Nemoc vstoupila mezi její dcery a každá rada je drahá...
Doporučujeme
Komerční tipy
-
Novinka na trhu: Bylinné kapsle MALTOFERROCHIN Anemie neboli chudokrevnost je chorobný stav charakterizovaný snížením hodnot krevního barviva hemoglobinu pod fyziologickou mez pro daný věk a pohlaví a snížením celkového obejmu červených krvinek (erytrocytární masy), tzv. hematokritu. Netrpíte jí také?
-
Podpořte mládí své pleti, jaké produkty vám rádi doporučíme? Stárnutí pleti sice nezastavíme, můžeme ale pleti dodat velmi kvalitní účinné látky, které mohou napomoci proces stárnutí zpomalit a prodloužit tak mládí své pleti. Odborníci potvrzují, že pravidelná a dostatečná péče o pokožku se vyplatí. Máme pro vás několik tipů na zajímavé produkty, které jsou pro vás inspirací.
-
Co všechno můžete v italském Livignu zažít a vyzkoušet kromě sjezdovek a běžeckých tratí? Chystáte se na lyže? Pak vyražte do bezkonkurenčního italského Livigna. Minulý týden jsme toto jedinečné městečko navštívili a strávili tady pět dní. Livigno najdete na severu Itálie u švýcarských hranic a je nejslunnějším lyžařským areálem v Alpách.
-
Připravte dětem nezapomenutelné jarní prázdniny. Ve španělské Andalusii! Zatímco v Česku převažuje nevlídné počasí, na jihu Španělska jsou teď ideální podmínky pro rodinný road trip. Andalusie – kraj, kde slunce svítí 300 dnů v roce, nenabízí jen nekonečné písečné pláže, smaragdové moře nebo vrcholky pohoří Sierra Nevada. Najdete zde také spoustu atrakcí, které ocení zejména ti nejmenší z nás!
-
Mauricius, sem se budete vracet „Žijte ve slunečním svitu, koupejte se v moři a dýchejte vzduch vonící volností,“ radí americký filozof Ralph Waldo Emerson těm, kteří ubití životem klesají na duchu. Indický oceán a jeho ostrovy jsou pro takový záměr prostředím jako stvořeným.
-
Lepší imunita, menší únava? Zkoušely jsme v redakci BioGaia® Protectis® s vitaminem D Mít v těchto dnech, kdy viry a bakterie útočí ze všech stran, silnou imunitu se rozhodně vyplatí. Proto jsme se moc rády pustily do testování doplňků stravy BioGaia® Protectis® s vitaminem D, který obsahuje probiotika, která ovlivňují náš střevní mikrobiom.
-
Vyzkoušeno: Livigno je rájem pro milovníky hor a zimních sportů. I pro ty, kteří si chtějí užít jedinečnost tohoto italského městečka Mám velmi ráda hory v jakémkoliv ročním období. Když je zima a mohu spojit cestování v horách s lyžováním, je to pro mě dovolená, na kterou se každý rok těším. V italském Livignu jsem byla letos poprvé a hned jsem se do něj zamilovala.
-
Chcete k nákupu s Kaufland Card vyhrát Škoda Kodiaq? Ano, i to se může stát, pokud od 15.2. do 14.3. nakoupíte v některé ze 140 prodejen Kaufland s věrnostní kartou Kaufland Card a zaregistrujete se do soutěže o jeden ze tří vozů Škoda. Čím více nákupů v tomto období v prodejnách Kaufland uskutečníte, tím větší máte šanci na výhru. Každý nákup se počítá.
-
Oči nás někdy ošálí, ale nos pozná toho pravého Říká se, že láska je slepá. Možná by se dalo dodat, že někdy i hluchá, naštěstí však těch smyslů máme více. A většina z nich jistě zbystří v den, který velká část světa považuje za oslavu lásky – na sv. Valentýna.
-
Potěšte svého muže nejen na Valentýna Udělá vám radost, když dostanete růži od svého partnera k Valentýnu? A co mu to letos oplatit a přichystat si pro něj jedinečný dárek třeba v podobě parfému. Přinášíme inspiraci na dárky pro muže, které můžete využít nejen na svátek zamilovaných, ale třeba i na narozeniny a další významné dny.
Nový komentář
Komentáře
Loro, koukni do vzkazů (ve stejné řádce nahoře, jak jsou diskuse), napsala jsem ti jeden.
Mně bylo 9, když se narodila sestra a já jsem byla šťastná, že mají naši nový objekt zájmu a přestanou mě furt sledovat a číhat jak ostříž co dělám a buzerovat kvůli blostem. Každý z nás je individuální. Ve 13 letech už to není takové hloupé dítě, aby nechtělo hovořit na rovinu s maminkou. To jenom rodiče si to myslí, že ještě nic nezažili, ničemu nerozumí. To byste se divili, to už si nevzpomínáte na sebe nebo jste byli opožděné?
Jak uz tady zaznelo, je spatne, ze oddelujes tak nejak dcery na dve protejsi strany. Myslim, ze vsichni tri jste na jedne lodi a stejne tak, jako ty jsi pro nemocnou dcerku maminka, tak Hanka je pro ni sestra, ktera se o ni jiste take boji a taky s ni chce travit nejaky ten cas. Kdyz mate tak spatne vztahy s otcem, tim spis byste mely drzet pohromade. Hanka musi!!! pochopit, ze nemoc Adelky neni jen Tvoji zalezitosti, ale i jeji. Podle me je neucinejsi hezky uprimny rozhovor a ona to jiste pochopi.
Jak uz tady zaznelo, je spatne, ze oddelujes tak nejak dcery na dve protejsi strany. Myslim, ze vsichni tri jste na jedne lodi a stejne tak, jako ty jsi pro nemocnou dcerku maminka, tak Hanka je pro ni sestra, ktera se o ni jiste take boji a taky s ni chce travit nejaky ten cas. Kdyz mate tak spatne vztahy s otcem, tim spis byste mely drzet pohromade. Hanka musi!!! pochopit, ze nemoc Adelky neni jen Tvoji zalezitosti, ale i jeji. Podle me je neucinejsi hezky uprimny rozhovor a ona to jiste pochopi.
Dej jí přečíst článek, který jsi sem napsala a s Adélkou ji často z nemocnice telefonujte.
Ještě bych zvážila, jestli Hančin výrok, že bude raději s tátou, není jen trucováním, které má vyvolat tvůj zájem. Asi jako když pošleš do háje chlapa a přitom si strašně přeješ, aby za tebou přilezl po kolenou a s kytkou a lákal tě zpátky k sobě... Když Hanku strčíš k tátovi s tím, že "tak si tu tedy buď, když chceš", asi by se ještě víc zatvrdila....
Dej ji přečíst tento článek a vše pochopí.Držím palečky celé rodině a hlavně Adélce.Čím bude starší tím více bude chápat nynější situaci.
Ach můj Bože, Loro, jak Ti rozumím! Jak se člověk bojí o to jediné co má - děti a jak má strach, že všechno může narušit jejich mínění nebo lásku. Milá Loro, tohle je velmi těžké období a kdo něco podobného neprožil, těžko si to umí představit. Ale v první řadě Ti řeknu jedno. Děti jsou nejlepším barometrem na lásku, věř mi. Jestli Hanku její otec nijak zvlášť nemiluje a ani se o ni nezajímá a jde mu jen o to, aby Ti ublížil (to znám zatraceně dobře, a to ten můj žije se ženou svých snů!!!), myslím, že ona na to velice brzo přijde. Pravda, Ty máš strach, že ji ovlivní a že ji proti Tobě poštve. To se jistě může stát, Hanka je ve velice labilním věku. Ale Ty můžeš pouze s Hankou mluvit a vysvětlovat. Tohle je tak zátěžová situace, že si už radši ani neumím vzpomenout, jak jsem se cítila v podobné situaci já. Cítíš se někdy unavená a máš pocit, že to nikdy neskončí, že se na Tebe valí všechny kameny světa.
Těžko Ti poradit, protože jen Ty znáš svou situaci nejlíp. Takže uvažuj, možná máš sourozence nebo rodiče nebo dobré přátele a nebylo by špatné se na ně obrátit s prosbou o pomoc. I kdyby to bylo jen nějaké střídání, zabezpečování dílčích úkolů, přece by se Ti ulevilo. A pak, možná bys měla vyhledat psychologa.Víš, toto opravdu není standardní situace a může se Ti stát, že se zhroutíš. Nemysli si, já jsem vydržela ledasco a myslela si, že mě nic neporazí. Pak ale stačí ta poslední kapka a je to. Když mi vloni umřel bratr, až měsíc po pohřbu jsem se složila jako papírová loďka. Nikdo to nečekal a já nejmíň.
Chceš-li se opravdu starat o svoje děvčata dobře, musíš být nejprve v cajku Ty sama. Jakkoliv to zní sobecky, je to pravda. Mluvit, povídat si s oběma dohromady a koneckonců - už jsou to velké holky - co by si ony představovaly jako nejlepší řešení? Co by Ti poradily nebo jak by to chtěly řešit?
Moc Ti přeju všecko nej a opakuju svoji PRVNÍ a nejdůležitější radu - hlavně hleď sama na sebe a nepřetěžuj se, drž se v největší možné pohodě, to je to nejlepší, co můžeš udělat pro svoje holky. A nezoufej, některé věci někdy vypadají strašně špatně a nakonec se vykrystalizují v překvapivých výsledcích.
já myslím, že pokud je ta možnost, měla by Hanka být s otcem, chodit do své známé školy se svými kamarády, ve svém městě. dávat ji v Praze na týden do internátu je podle mě zbytečné, akorát jí to ještě víc vytrhne z jejího života. jinak úplně ve všem souhlasím s mamčou - vzít Hanku do nemocnice, víkendy dělit jeden s Hankou, jeden u Adélky. přece jenom má mámu celý týden u sebe, takže ve 12 letech snad zvládne být víkend sama v nemocnici, nehledě na to, že dnes v nemocnicích působí spousta dobrovolníků, kteří se nemocným věnují a zabavují je, zkus kouknout na www.dobrovolnik.cz. co znám z vlastní zkušenosti, tak spousta mladých potřebuje získat někde praxi - třeba studenti psychologie, sociálních prací atd., třeba bys našla sama nějakého dobrovolníka/nici, který by za tvou dcerou docházel a "hrál si" s ní - byla by to určitě psychická a fyzická úleva i pro tebe.
Adélka není tatínkova? Copak on s ní nemůže být třeba alespoň jeden víkend? A co tedy vzít Hanku s sebou do Prahy a trošku ji zapřáhnout do starostí o Adélku? Myslím, že na měsíc by se dal sehnat nějaký internát a škola, kam by mohla chodit (aby si aspoň trochu udržela znalosti), nové prostředí by ji zaměstnalo a byly byste si blíž?
Souhlasim s názorem ClarCi, že bude Hance několik let trvat než se s tím vyrovná.
Vyzkoušela jsem to na sobě. Rodiče se rozvedli asi před 4 lety, přestože mi v té době bylo už 22 let dodnes chodím na psychyatrii a psychoterapii, cpu do sebe léky a snažím se s tímto faktem vyrovnat. K tomu se přidává nezájem otce o dcery, protože má novou rodinu.
Takže radím, nejdříve sama navštiv psychoterapeuta (na doporučení lékaře hradí pojišťovna) a poraď se s ním. Pokud narazíš na dobrého terapeuta pomůže Ti a doporučí řešení. Časem by jsi mohla přesvědčit i Hanku, aby jste k němu zašly společně.
Mezi tím je potřeba, věnovat Hance víkendy, vzít ji po škole třeba na pizzu, do kina, koupit jí třeba voňavý polštářek na dobré usínání...
Každopádně přeji hodně štěstí, v tvrdém boji.
Jak říká mamina: Její postoj je jen zoufalé volání o pomoc. Než odjedeš zase na dlouho pryč - do nemocnice, měla bys spoustu času věnovat jen Hance, protože pak budeš jen s Adélou. Ona potřebuje cítit, že je milovaná a že ji potřebuješ. Zkus jí říct, že je pro tebe duševní oporou, prostě jí nějak dej na jevo, že bez ní by byl tvůj život chudší. Určitě to ráda uslyší a třeba se jí to v hlavince občas objeví, když budeš pryč.
Jak napsala ClarCa, je tady každá rada drahá
Asi vím jak ti jako mámě je, navíc Hanka se právě nalézá v tom obtížném věku kdy má hodně "práce" sama se sebou. Snad by mohlo pomoci, kdybys Hance věnovala část víkendů, vymyslet výlet jen pro tebe a jen pro ni. Myslíš, že by byl problém sehnat k Adélce hlídání? Nepíšeš v jak malém-velkém městě žiješ, ale třeba by mohla některá sestra-žákyňka, holky si rády přivydělají nějakou korunu na parádu. 
abys vše zdárně vyřešila.
Je mi jasné, že si říkáš: kde ten čas mám vzít? Jenže teď tě Hanka potřebuje asi víc než Adélka, a to že ti řekla, že ji má táta radši než ty, je prostým voláním o pomoc.
Přeji ti
já nevím, tady je každá rada drahá. Chápu že Hanka se cítí odstrčená, protože ty všechen program přizpůsobuješ Adélce. A pokud ti bývalý muž nepomůže, že by tě vystřídal u Adélky, tak se těžko můžeš Hance věnovat. A jí je to líto, protože jakkoliv to může rozumem chápat, tak pocitově je ona opravdu ta odstrčená, ta, která musí vždycky ustoupit - a Adélka ta, které se všichni podřizují.
Nešlo by alespoň občas podřídit Adélku Hance? Třeba - pozvat Hanku do Prahy, a - až to zdravotní stav dovolí - zamluvit si na jeden den hotýlek s Hankou a být s Hankou? Procourat Prahu, jít někam na pohár, do muzea (na nákupy, do divadla - prostě co jí zajímá?).
Já si myslím, že Hanka to nakonec pochopí, ale to bude pár let trvat.